Námluvy Kyjev–Moskva: Janukovyč si vyjednal levnější plyn

Moskva – Zatímco v Kyjevě pokračují demonstrace proti establishmentu, ukrajinský prezident Viktor Janukovyč neváhal přijet do Moskvy a ujistit Rusko, že ve vzájemném sbližování hodlá pokračovat. Možná i díky tomu se mu u Vladimira Putina podařilo vyjednat nižší ceny plynu. Dosavadní cena se má konkrétně snížit zhruba o třetinu. Putin zároveň oznámil, že centrální banka pošle částku 15 miliard dolarů pro nákup ukrajinských státních dluhopisů. Stane se tak prý bez jakýchkoli podmínek.

Ukrajinská ekonomika je silně závislá na dodávkách energie z Ruska. Kyjev proto chtěl přepracovat dohodu z roku 2009, v níž si Moskva stanovila podle mínění ukrajinských představitelů příliš vysoké ceny. Ukrajina dosud platila za 1 000 krychlových metrů zhruba 8 000 korun, což je jedna z nejvyšších cen v Evropě. Podle Putina zaplatí Kyjev za tisíc kubíků nově 268,5 dolaru (v přepočtu asi 5 400 korun).

Ruská velkorysost je však podle ukrajinských médií odměnou za rozhodnutí Kyjeva přerušit jednání o přidružení k Evropské unii. Kromě nové plynové dohody a příslibu finanční pomoci si Janukovyč podle agentury ITAR-TASS z Moskvy odveze 14 dalších hospodářských smluv, které výrazně změní dosavadní stav rusko-ukrajinské spolupráce.

Podle Steinmeiera je chování Ruska vůči Ukrajině skandální

Staronový německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se dnes po čtyřleté přestávce znovu ujal funkce, označil za „skandální“, jak Rusko využívá tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby zmařilo podpis ukrajinské přidružovací dohody s Evropskou unií. Steinmeier však kritizoval také EU, která podle něj podcenila rozpolcenost a slabost Ukrajiny.

Na Ukrajinu poputují i ruské miliardy

Navíc Rusko pomůže Ukrajině i přímou formou, Moskva totiž nakoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů uvolněných ze svých valutových rezerv. Ukrajina úvěr potřebuje z několika důvodů. Ukrajinská ekonomika se ještě nevrátila ani na úroveň roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Prožívá obrovskou recesi, devizové rezervy klesly na sedmileté minimum, problémy jsou i s kurzem ukrajinské hřivny," popsal aktuální hospodářskou situaci na Ukrajině zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Plynovod
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Už letos by přitom mohla Moskva poskytnout 5 miliard, což – jak poznamenal Karas – je pro Ukrajinu nezanedbatelná částka. Ukrajinská proevropská opozice se však obává, že výměnou za poskytnutí půjčky bude Putin požadovat připojení Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu. 

Ruské ministerstvo financí mezitím potvrdilo, že s poskytnutím úvěru, který podle něj zajistí stabilitu ukrajinské ekonomiky, nemá žádný problém. Moskva je ochotna zaplatit cokoliv, aby si Ukrajinu udržela. „Od Evropské Unie by si peníze nevzal, protože by byly pod přísnou kontrolou. Ale ruské mu nikdo kontrolovat nebude,“ míní ukrajinský protestující Josip.

Domácí proevropská opozice mezitím stále požaduje Janukovyčovu demisi. Vadí jí, že přerušil jednání o asociační smlouvě s EU, a podle jejího názoru tak žene zemi do područí Moskvy. Již několik týdnů kvůli tomu protestují zejména v hlavním městě statisíce Ukrajinců. O případném vstupu Ukrajiny do euroasijské celní unie budované Moskvou se podle Janukovyče nehovořilo. Podle ukrajinského prezidenta během jednání s Putinem nepřišla řeč ani na zablokované ukrajinské rozhovory s Bruselem.

Jako vyjádření odporu k posilování vztahů Ukrajiny a Ruska svolala opozice do Kyjeva na podvečer další velkou demonstraci. Nezdá se ovšem, že by prezident Janukovyč volání části ukrajinské veřejnosti vyslyšel. „Jestli dnes spolu něco nepodepíšeme, tak to musíme podepsat v nejbližší době. Na tom se nesmíme zastavit a musíme dál rozvíjet strategické partnerství,“ prohlásil u příležitosti zasedání rusko-ukrajinské mezistátní komise.

Navíc podle Janukovyče bylo dnešní jednání v Kremlu „absolutně konstruktivní a věcné“. Uzavřené smlouvy se týkají mimo jiné spolupráce při výrobě letounů An-124 a v kosmickém průmyslu; vývoz ukrajinské produkce do Ruska se podle Putina může zvýšit až několikanásobně. Podle Janukovyče ukrajinské podniky získají nové zakázky a vzniknou nová pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
před 3 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 3 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 5 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 6 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 17 hhodinami

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Šéfem České pošty se stal Richard Hodul

Generálním ředitelem České pošty v pondělí ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) jmenoval bývalého šéfa společnosti Tchibo pro střední a východní Evropu Richarda Hodula. Ve funkci jej schválila vládní Komise pro personální nominace.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...