Námluvy Kyjev–Moskva: Janukovyč si vyjednal levnější plyn

Moskva – Zatímco v Kyjevě pokračují demonstrace proti establishmentu, ukrajinský prezident Viktor Janukovyč neváhal přijet do Moskvy a ujistit Rusko, že ve vzájemném sbližování hodlá pokračovat. Možná i díky tomu se mu u Vladimira Putina podařilo vyjednat nižší ceny plynu. Dosavadní cena se má konkrétně snížit zhruba o třetinu. Putin zároveň oznámil, že centrální banka pošle částku 15 miliard dolarů pro nákup ukrajinských státních dluhopisů. Stane se tak prý bez jakýchkoli podmínek.

Ukrajinská ekonomika je silně závislá na dodávkách energie z Ruska. Kyjev proto chtěl přepracovat dohodu z roku 2009, v níž si Moskva stanovila podle mínění ukrajinských představitelů příliš vysoké ceny. Ukrajina dosud platila za 1 000 krychlových metrů zhruba 8 000 korun, což je jedna z nejvyšších cen v Evropě. Podle Putina zaplatí Kyjev za tisíc kubíků nově 268,5 dolaru (v přepočtu asi 5 400 korun).

Ruská velkorysost je však podle ukrajinských médií odměnou za rozhodnutí Kyjeva přerušit jednání o přidružení k Evropské unii. Kromě nové plynové dohody a příslibu finanční pomoci si Janukovyč podle agentury ITAR-TASS z Moskvy odveze 14 dalších hospodářských smluv, které výrazně změní dosavadní stav rusko-ukrajinské spolupráce.

Podle Steinmeiera je chování Ruska vůči Ukrajině skandální

Staronový německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, který se dnes po čtyřleté přestávce znovu ujal funkce, označil za „skandální“, jak Rusko využívá tíživé hospodářské situace Ukrajiny, aby zmařilo podpis ukrajinské přidružovací dohody s Evropskou unií. Steinmeier však kritizoval také EU, která podle něj podcenila rozpolcenost a slabost Ukrajiny.

Na Ukrajinu poputují i ruské miliardy

Navíc Rusko pomůže Ukrajině i přímou formou, Moskva totiž nakoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů uvolněných ze svých valutových rezerv. Ukrajina úvěr potřebuje z několika důvodů. Ukrajinská ekonomika se ještě nevrátila ani na úroveň roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Prožívá obrovskou recesi, devizové rezervy klesly na sedmileté minimum, problémy jsou i s kurzem ukrajinské hřivny," popsal aktuální hospodářskou situaci na Ukrajině zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Plynovod
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Už letos by přitom mohla Moskva poskytnout 5 miliard, což – jak poznamenal Karas – je pro Ukrajinu nezanedbatelná částka. Ukrajinská proevropská opozice se však obává, že výměnou za poskytnutí půjčky bude Putin požadovat připojení Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu. 

Ruské ministerstvo financí mezitím potvrdilo, že s poskytnutím úvěru, který podle něj zajistí stabilitu ukrajinské ekonomiky, nemá žádný problém. Moskva je ochotna zaplatit cokoliv, aby si Ukrajinu udržela. „Od Evropské Unie by si peníze nevzal, protože by byly pod přísnou kontrolou. Ale ruské mu nikdo kontrolovat nebude,“ míní ukrajinský protestující Josip.

Domácí proevropská opozice mezitím stále požaduje Janukovyčovu demisi. Vadí jí, že přerušil jednání o asociační smlouvě s EU, a podle jejího názoru tak žene zemi do područí Moskvy. Již několik týdnů kvůli tomu protestují zejména v hlavním městě statisíce Ukrajinců. O případném vstupu Ukrajiny do euroasijské celní unie budované Moskvou se podle Janukovyče nehovořilo. Podle ukrajinského prezidenta během jednání s Putinem nepřišla řeč ani na zablokované ukrajinské rozhovory s Bruselem.

Jako vyjádření odporu k posilování vztahů Ukrajiny a Ruska svolala opozice do Kyjeva na podvečer další velkou demonstraci. Nezdá se ovšem, že by prezident Janukovyč volání části ukrajinské veřejnosti vyslyšel. „Jestli dnes spolu něco nepodepíšeme, tak to musíme podepsat v nejbližší době. Na tom se nesmíme zastavit a musíme dál rozvíjet strategické partnerství,“ prohlásil u příležitosti zasedání rusko-ukrajinské mezistátní komise.

Navíc podle Janukovyče bylo dnešní jednání v Kremlu „absolutně konstruktivní a věcné“. Uzavřené smlouvy se týkají mimo jiné spolupráce při výrobě letounů An-124 a v kosmickém průmyslu; vývoz ukrajinské produkce do Ruska se podle Putina může zvýšit až několikanásobně. Podle Janukovyče ukrajinské podniky získají nové zakázky a vzniknou nová pracovní místa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 3 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...