Trump je chudší než Babiš. Jeho majetek se během prezidentování smrskl o 700 milionů dolarů

Majetek amerického podnikatele Donalda Trumpa se za dobu jeho působení v úřadu prezidenta snížil o sedm set milionů na 2,3 miliardy dolarů (asi 50 miliard korun). S odkazem na svůj žebříček miliardářů o tom informovala agentura Bloomberg. Znamená to, že Trump je chudší než předseda české vlády Andrej Babiš, jehož majetek časopis Forbes loni na podzim vyčíslil na 74 miliard korun.

Na vývoj Trumpova majetku loni dolehla koronavirová pandemie a s ní spojená omezení. Bývalá hlava státu se totiž výrazně angažuje v realitním sektoru, jehož se uzávěry zavedené ve snaze zastavit šíření nového koronaviru týkaly nejvíce.

Trumpovy firmy vlastní například kanceláře, hotely i prázdninové resorty, které však loni musely zůstat na část roku zavřené. Výpadek příjmů zároveň ovlivnil i jejich hodnotu. Vedle toho klesla rovněž hodnota Trumpovy flotily letadel a golfových center.

Agentura Bloomberg analyzovala finanční záznamy a další dokumenty s datem od května 2016 do ledna 2021, aby měla představu o tom, jak si Trump vedl finančně před nástupem do úřadu a po odchodu z funkce.

Trump byl zvolen prezidentem Spojených států v listopadu 2016 a ve funkci byl od ledna 2017 do ledna 2021. Úřady ve Spojených státech nyní exprezidenta vyšetřují kvůli finančním záležitostem a kvůli vazbám v jeho rodinných podnicích, připomíná server BBC.

Žebříčku nejbohatších vévodí Bezos a Musk

S majetkem v hodnotě 2,3 miliardy dolarů se Trump nedostal ani do první pětistovky nejbohatších lidí světa. Podle aktuálního žebříčku miliardářů je na prvním místě zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos, jehož majetek nyní podle Bloombergu dosahuje přibližně 184 miliard dolarů (4,03 bilionu korun), na druhé příčce je s majetkem za 180 miliard dolarů spoluzakladatel společnosti Tesla Elon Musk.

Trumpovy komerční nemovitosti se na jeho čistém majetku podílejí asi ze tří čtvrtin. Hodnota kancelářských budov, které vlastní či v kterých má podíly, citelně klesla ruku v ruce s tím, jak mnoho lidí za pandemie začalo pracovat z domova a firmy zjistily, že si vystačí s menší plochou. Takový trend by mohl přitom pokračovat i dlouhodobě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bloomberg jako agentura zaměřená na finance odhaduje, že hodnota hlavních komerčních nemovitostí v Trumpově vlastnictví klesla zhruba o 26 procent. Exprezident zároveň vlastní, spravuje či poskytuje licence k používání svého jména více než deseti hotelům a resortům, plus devatenácti golfovým centrům.

Trumpovi uškodil útok na Kapitol

I když golf za pandemie získal na popularitě, protože je to sport, u něhož je snadné dodržovat rozestupy, Trumpova dvě golfová centra ve Skotsku jsou dlouhodobě ztrátová, ukázaly záznamy, na které odkazuje Bloomberg.

Nepříjemnosti Trumpovi způsobil i lednový útok jeho příznivců na budovu sídla amerického Kongresu. Americká golfová asociace (PGA) po něm vypověděla smlouvu na pořádání turnaje v Trumpově golfovém centru v New Jersey, který se má konat příští rok. Asociace to zdůvodnila tím, že by ji tyto souvislosti poškodily.

Po vlně bankrotů Trumpových firem v 90. letech byla z významných bankovních institucí ochotna bývalé hlavě státu půjčovat jen Deutsche Bank. I ta ale po útoku na budovu Kapitolu oznámila, že s ním už byznys dělat nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...