Průmyslová aktivita klesá. Podmínky se zhoršily v Česku i eurozóně

Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v březnu dále zhoršovaly, když index PMI klesl z únorových 48,6 bodu na březnových 47,3 bodu. To je nejhorší hodnota od konce roku 2012 a zároveň čtvrté zhoršení v řadě, informovala společnost IHS Markit. Na druhou stranu dobré zprávy přicházejí z Číny – podle některých analytiků se tamní ekonomika stabilizuje, což může mít příznivý dopad na tu německou i českou.

Objem výroby v březnu klesl v Česku na nejnižší úroveň od prosince 2012. Nové zakázky klesly pátý měsíc v řadě a nejrychleji od října 2012. Počet pracujících se vzhledem k problémům se sháněním zručných pracovníků a nižším objemům nových zakázek snížil nejrychleji od ledna 2013. Cenové tlaky v březnu oslabily a náklady firem vzrostly nejméně od prosince 2016.

„Index soustavně klesá i v Německu a celé eurozóně. České PMI se tak vyvíjí ve shodě se západními sousedy. Poklesy těchto ukazatelů signalizují rizika pokračujícího zpomalování globálního ekonomického růstu,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše tak index potvrzuje, že slabé výkony německé ekonomiky začínají být pomalu, ale jistě vidět v domácích číslech a že údaje o vývoji průmyslu v lednu nebyly ojedinělým úkazem.

Evropský zpracovatelský průmysl byl podle analytiků v průběhu roku 2018 poznamenán růstem bariér v mezinárodním obchodě, zpomalením růstu v Číně, politickými nejistotami, jako je brexit, a regulacemi v evropském automobilovém průmyslu.

„Negativní vliv některých z těchto faktorů by měl v dalších měsících a čtvrtletích odeznít, v samotném prvním čtvrtletí letošního roku se ale situace stále nezlepšila. Naopak – aktivita ve zpracovatelském průmyslu klesá, v prvé řadě pak v případě Německa, což má nepříznivý dopad na zakázky a celkovou aktivitu v tomto sektoru ve středoevropském regionu,“ vysvětluje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Dobré zprávy přicházejí z Pekingu

Na druhou stranu, z Číny o víkendu dorazily překvapivě dobré zprávy, připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Když čínský průmysl zakašle, ten německý kvůli tomu chytne chřipku, kterou záhy nakazí i průmysl český. Naštěstí Čína, jak se zdá z víkendových dat, se ze své rýmy zotavuje. Což je první předpoklad, aby se své chřipky zbavilo i Německo a Česko,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Čínský index nákupních manažerů v tamním zpracovatelském průmyslu v březnu poskočil ze 49,2 na 50,5 bodu. Jde o nejvýraznější nárůst od roku 2012, jenž navíc překonal veškerá očekávání analytiků. Hodnota indexu nad 50 bodů značí zlepšování podmínek v čínském průmyslu. V předchozích třech měsících index varovně vykázal hodnotu nižší než 50 bodů. Nové objednávky čínskému průmyslu a nové exportní objednávky témuž jsou na svém šestiměsíčním maximu.

Nečekaně dobrá čísla z čínského průmyslu potvrzují to, co čínský akciový trh signalizuje již dva měsíce. Právě od začátku února totiž čínské akcie směle rostou. „Klíčový index šanghajské burzy, Shanghai Composite SE, vykazuje od začátku letošního roku v českých korunách zhodnocení přes 33 procent. Žádný jiný z primárních burzovních indexů světa za letošek takové zhodnocení nenabízí,“ vysvětluje Kovanda.

Čínským akciím a nyní i průmyslu svědčí podle něho balík stimulačních opatření čínské vlády, který zahrnuje opatření jak ve fiskální, tak monetární oblasti. Jde například o snížení DPH, o navýšení kvót pro zvláštní dluhopisové emise, z jejichž výnosu mají být financovány zejména rozsáhlé investice do infrastruktury, nebo o snížení rezervních požadavků pro čínské banky. Rezervní požadavky snížil Peking v lednu a k další redukci se zřejmě uchýlí již v první půli tohoto měsíce.

Kovanda ale také připomíná, že Peking si však zároveň vyhrazuje právo stimulační opatření stáhnout nebo zmírnit, jestliže se obecné ekonomické podmínky zlepší.

„Pravděpodobnost jejich zlepšení zvyšuje nejnovější vývoj vyjednávání mezi Pekingem a Washingtonem stran obchodní války mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Čína nově oznámila, že na neurčito odkládá znovuzavedení 25procentních cel na dovážená americká auta. Jde o signál souznící s kuloárovými zvěstmi, že obě strany se chtějí dohodnout a že už pracují na textu dohody o obchodním smíru,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 3 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 16 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
včera v 20:07

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled