Příliš odvážný závazek. Politici pochybují, že jsou dvě procenta na obranu splnitelná

Nahrávám video

Příští rok má dostat armáda do svého rozpočtu navíc 10 miliard a hospodařit tak s více než 85 miliardami korun. Je však stále nejasné, zda se Česku v příštích několika letech podaří splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta z hrubého domácího produktu.

Loni na jaře slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Česko bude v roce 2024 vydávat na obranu dvě procenta HDP. Nyní je ale český premiér ke splnění takového závazku skeptický.

Premiér vypočítává, že dnes by dvě procenta znamenala zhruba 130 miliard korun, tedy zhruba o 60 miliard víc, než nyní Česko dává. „To samozřejmě ani není možné. A resort obrany není ve stavu utratit ty rozpočty,“ dodává.

Rozpočet ministerstva obrany
Zdroj: ČT24

Ministerstvo obrany spočítalo, že k dosažení závazku vůči NATO musí v příštích dvou letech růst výdaje o 10 miliard ročně. V letech 2023 a 2024 pak má částka poskočit skoro na dvojnásobek, na 19 miliard ročně. 

Proto armáda požaduje v letech 2021 až 2024 dalších víc než 125 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ale zatím napevno přislíbit nechce. „Je to obrovská částka a já v tuto chvíli nejsem schopna to říct. Rozhodně by to nesmělo být na úkor toho, že neporostou důchody,“ řekla. 

Vojáci mají připraveny rozsáhlé strategické projekty na modernizaci armády. Jenom letos chce ministerstvo podepsat strategické smlouvy na nákup vojenské techniky za rekordních 73 miliard korun, více než polovina z těchto peněz půjde na pořízení bojových vozidel pěchoty. Za 52 miliard korun chtějí vojáci koupit 210 pásových transportérů. Ve hře jsou tři typy: německý Lynx , švédské bojové vozidlo CW 90 a rakousko-španělský ASCOD.

„Armáda musí přezbrojit,“ zdůrazňuje ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Musí modernizovat svoji techniku a musí dodržet svoje závazky, co máme v NATO,“ dodává. 

Opozice je k závazku skeptická…

K tomu, že Česko během čtyř let bude na obranu vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu – například Bankovní asociace odhaduje, že ten letos poroste o dvě procenta a příští rok o 2,3 procenta – je skeptická také celá opozice.

„Příští rok bude rokem volebním, a to se vždycky hledají priority někde jinde než na obraně,“ poznamenala šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje závazek za velmi ambiciózní. „Ale měli bychom se chtít těm dvěma procentům aspoň přiblížit, když ne jich dosáhnout.“

… nebo ho chce zrušit

Část opozice je pak proti závazku jako takovému a požaduje jeho zrušení či přehodnocení. „To je přece nesmysl. Možná si časem pořídíme loďstvo nebo nějakou kosmickou letku a pak můžeme utrácet jakoukoli částku,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM). 

„Je to takzvaný spojenecký závazek, se kterým my v SPD jsme ale nesouhlasili,“ uvedl předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura. 

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) považuje deklaraci vlády za nerealistickou a vláda by měla podle něj tento plán přehodnotit. 

Kabinet bude o státním, a tedy i obranném rozpočtu na příští rok poprvé jednat v červnu a definitivně ho bude schvalovat v září. Právě letos na podzim by mělo být jasnější, jestli Česko bude schopné v roce 2024 vydávat na obranu požadovaná dvě procenta HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
před 15 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 23 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
včera v 20:47

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
včera v 14:16

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánovčera v 13:25

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.