Po ukončení intervencí jsme čekali větší výkyvy koruny, řekl Rusnok

Česká národní banka čekala po ukončení režimu devizových intervencí větší výkyvy kurzu koruny. Výraznější změny ale mohou ještě nastat. V rozhovoru pro iDNES.tv to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Množství korun, které nakoupili hráči na trhu, je obrovské a je jasné, že hledání dlouhodobější rovnováhy kurzu potrvá déle a může dojít k silnějším výkyvům,“ uvedl Rusnok. Dále řekl, že současná úroveň kurzu koruny je potvrzením toho, že intervence zafungovaly. Koruna se nyní obchoduje kolem 26,50 korun za euro.

„Vlastně se zdá, že intervence nejen pomohly oživení ekonomiky, ale pomohly i přiblížit se z hlediska ostatních ukazatelů stavu, kdy se koruna blíží nějakému rovnovážnému kurzu. Tedy kurzu, který nebude prohlubovat nerovnováhy v ekonomice,“ uvedl Rusnok. Upozornil, že podle řady výpočtů byla koruna před intervencemi v listopadu 2013 nadhodnocená. 

A nedávné výpočty ukazují, že rovnovážná úroveň koruny není příliš vzdálená tomu intervenčnímu kurzu.
Jiří Rusnok

Před intervencemi v listopadu 2013 se koruna obchodovala pod hranicí 26 korun za euro. Intervence, které měly za cíl držet korunu nad hranicí 27 Kč/EUR, ukončila ČNB minulý týden.

Kritiku devizových intervencí Rusnok odmítl. Uvedl, že sám by v té době pro ně zřejmě hlasoval. Kritiky intervencí jsou například prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus.

„Pět procent oslabení kurzu po zahájení intervencí je absolutní přecenění vlivu kurzu na ekonomiku. To nemůže pohnout strukturou ekonomiky a ani nemohlo,“ uvedl guvernér.

Kam ČNB dává devizové rezervy

Od zahájení intervencí do konce února ČNB intervenovala na devizovém trhu v objemu zhruba 1,5 bilionu korun, celkové odhady hovoří o dvou bilionech korun. Devizové rezervy jsou tak aktuálně zhruba 70 procent HDP. Rusnok k tomu podotkl, že Česko patří k zemím, které mají velké devizové rezervy. Ty podle něj nyní mimo jiné pomáhají chránit korunu před spekulativními útoky. „Dává nám to větší bezpečí,“ uvedl.

ČNB devizové rezervy také investuje, kupuje státní dluhopisy Německa, Nizozemska nebo Francie. Část má i v dolarech, kanadských dolarech, britských librách a švédských korunách. Zlato centrální banka nyní nenakupuje.

Rusnok dále řekl, že jsou celkem centrální bankou vydány asi tři biliony korun, z toho zhruba 600 miliard korun je v hotovosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...