Není nutno schvalovat návrh na jednorázový příspěvek pro důchodce ve výši pěti tisíc korun („rouškovné“) ve zrychleném čtení, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Pirátů Ivan Bartoš. O tento postup usiluje ve sněmovně vláda, aby mohla příspěvek vyplatit do Vánoc. Do pořadu byl pozván i premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ale nedostavil se.
Piráti nepodpoří zrychlené projednání „rouškovného“. Jsou i proti zrušení superhrubé mzdy
50 minut
Otázky Václava Moravce
Babiš byl pozván před šesti týdny, uvedl hostitel pořadu Václav Moravec. Podle něj ani po mnoha urgencích nedodal (Babišův) tiskový mluvčí „žádnou, tedy ani odmítavou odpověď“.
„Podle okolností komunikace byl příčinou mlčení i fakt, že hostem Otázek v první části, respektive spoluoponentem a oponentem Andreji Babišovi by byl právě lídr opoziční strany Ivan Bartoš,“ dodal moderátor.
Bartoš označil chystaný jednorázový příspěvek důchodům za volební dárek. „Nepomůže seniorům, aby se dostali do lepší ekonomické situace,“ dodal. Podle něj by vláda měla spíše řešit situaci lidí v exekucích či útěky firem do daňových rájů.
Babiš již dříve uvedl, že chce v pondělí vládě navrhnout, aby stát zhruba třem milionům seniorů rozdal ze svých zásob respirátory a roušky. Plánuje, že ochranné pomůcky by mezi seniory distribuovala Česká pošta. „Ten krok je naprostý nesmysl. Je vidět, že pan premiér nikdy nic ve větší míře neposílal,“ poznamenal Bartoš. Balení a distribuce roušek do tří milionů domácností by podle něj bylo obdobně náročné jako rozesílání volebních lístků. „Je to PR na úkor toho, aby premiér řešil něco seriózního,“ řekl s tím, že už nyní existují spolehlivé distribuční cesty, jak dostat ochranné pomůcky k občanům.
Jak zajistit důchodovou reformu?
Bartoš také kritizoval, že vláda nenavrhla žádnou důchodovou reformu. Její komplexnost je navíc důvodem, proč by byla její příprava nad síly samotných Pirátů.
Na otázku moderátora, zda bude nutné zvýšit věk odchodu do důchodů (nyní zastropován na 65 let), řekl Bartoš, že se nemusíme vydat touto cestou. Je možné diskutovat například o podmínkách souběhu důchodu a přivýdělku. Podrobnější diskusi by však nechal na dobu, až bude na stole nějaký návrh.
Ekonom CERGE-EI Daniel Münich v pořadu uvedl, že se nebojí říci, že za současné vlády nebude žádná důchodová reforma. Podle něj nyní spíše probíhá reforma účetního vykazování příjmů důchodového účtu, „což není reforma s velkým R“. Ta by podle něj spočívala ve vyřešení problému, na které se čeká 20 či více let, a to jak zaplatit penze budoucím seniorům, takzvaným Husákovým dětem (označení pro silnou populační vlnu, která začala počátkem 70. let minulého století – vyvolala ji tehdejší výrazná propopulační opatření komunistického režimu i další okolnosti života v normalizaci).
Ekonom také uvedl, že existují různé varianty – zastavit růst důchodů, ještě větší rovnostářství v důchodech, snížit všem důchod (což by však některé penzisty dostalo pod hranici chudoby) či zvýšit daně. Právě zvýšení daní asi bude podle něj nevyhnutelné.
Jak zaznělo v pořadu, pochybnosti o uskutečnění důchodové reformy za doby současné vlády, vyjádřil i Babiš pro Český rozhlas.
Široká kritika záměru zrušit superhrubou mzdu
Bartoš v pořadu také polemizoval se záměrem vládní koalice zrušit supehrubou mzdu. Piráti místo toho navrhli zvýšit současnou slevu na poplatníka z 24 tisíc korun na 33 tisíc ročně a sazbu daně z příjmů stanovit na 19 procent.
Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna (nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta). Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 140 tisíc korun měsíčně. Záměr bude předložen k projednání do sněmovny.
Bartoš upozornil, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neřeší s tím spojený výpadek příjmů veřejných rozpočtů. Propočty se velmi různí, většinou se uvádí číslo nad 70 miliardami korun.
Schillerová tento týden uvedla, že nemá plán, jak od příštího roku kompenzovat tento výpadek příjmů státního rozpočtu. Schodek rozpočtu bude proto v několika příštích letech vyšší. Opatření podle ní ale podpoří spotřebu domácností a na příjmy státního rozpočtu bude mít pozitivní efekt v dlouhodobém horizontu.
Zrušení superhrubé mzdy kritizoval minulý týden v OVM také guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podotkl například, že podle něj snížení daně z příjmu nepovede k tomu, že by lidé více utráceli a tím podpořili spotřebu, která je jednou z významných složek výkonu ekonomiky. „Velká část lidí ty peníze spíše uspoří, což ekonomiku nenakopne,“ dodal.
Proti zrušení superhrubé mzdy se pak nejnověji vyjádřil pro Partii televize Prima také prezident republiky Miloš Zeman.
