Paliva zlevnila o víc než korunu za litr. Následovat bude stagnace, míní analytik

Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu klesly o víc než korunu za litr. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy v průměru o 1,18 koruny na 42,70 koruny, nafta o 1,52 koruny na 45,10 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Navzdory zlevnění jsou ale pohonné hmoty stále výrazně dražší než před rokem. Tehdy platili motoristé za litr benzinu o 11,27 koruny méně, nafta byla levnější o 15,57 korun.

Ceny benzinu i nafty vystoupaly kolem 10. března na rekordní maxima v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, po kterém výrazně zdražila ropa a zároveň oslabila koruna vůči dolaru. Litr Naturalu 95 stál v průměru až víc než 47 korun, průměrná cena dieselu přesáhla 49,50 korun za litr.

„Ceny na čerpacích stanicích v Česku v minulém týdnu výrazně klesly, ale výhled na další období už není tak pozitivní,“ komentuje vývoj analytik XTB Jiří Tyleček. Upozornil, že cena nafty na komoditní burze v Rotterdamu se opět vyhoupla nad tisíc dolarů za tunu a ve srovnání s minulým týdnem mírně oslabila česká koruna. 

Podle aktuálních zpráv se ale zdá, že přerušení dodávek ropy do Evropy nehrozí a marže dodavatelského řetězce klesají, doplnil. „Vypadá to tedy, že nejvyšší pokles cen paliv máme nyní za sebou a další pohyby se budou více blížit stagnaci cen,“ predikuje Tyleček.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde stojí litr benzinu v průměru 41,95 korun. Naftu tam prodávají průměrně za 44,43 koruny. Naopak nejdražší pohonné hmoty nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 43,38 koruny a nafty 45,77 koruny.

Dočasné snížení spotřební daně

Vláda ve středu v reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Opatření by mělo platit od začátku června do konce září, u nafty ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.

Legislativní změnu musí ještě schválit parlament. Na čerpacích stanicích by se mohly ceny podle ministerstva financí snížit až o 1,8 koruny na litr. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny.

Snížit ceny na čerpacích stanicích by mělo podle vlády také zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Kabinet také chce do konce měsíce rozhodnout, zda bude regulovat od počátku května marže prodejců pohonných hmot, které po začátku války na Ukrajině výrazně vzrostly, jak ukázalo hlášení marží čerpacími stanicemi pro ministerstvo financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...