Pouze desetina lidí, kteří plánují změnu bydlení, má naspořeno přes půl milionu korun. V případě těch, kteří chtějí jít bydlet do vlastního, je jich 16 procent. U zájemců o nájemní byt jich je pět procent. Vyplývá to z výsledků průzkumu firmy Ipsos pro Fórum Zlaté koruny. V listopadu oslovila 3150 lidí, z nichž 42 procent uvedlo, že o změně bydlení uvažuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za prioritní především přijetí nového stavebního zákona a kritizuje ministerstvo pro místní rozvoj za dosavadní průtahy při jeho přijímání.
Nejčastěji mají lidé, kteří uvažují o změně bydlení, naspořeno do 50 tisíc korun, je jich zhruba čtvrtina. Naopak více než milion korun mají čtyři procenta zájemců o nový byt.
Nejčastěji plánují lidé změnu bytu v horizontu od jednoho roku do tří let (42 procent). Těch, co se chtějí přestěhovat do jednoho roku, je zhruba pětina.
Stěhování do vlastního bydlení plánují nejčastěji lidé ve věkové skupině od 26 do 35 let, je jich necelá třetina. Co se týče vzdělání, téměř polovina má středoškolské s maturitou.
Pokud jde o velikost města, ve kterém zájemci žijí, zhruba ve 30 procentech jde o místo s více než 100 tisíci obyvateli. Nejčastěji pocházejí z Prahy, Středočeského, Jihomoravského a Moravskoslezského kraje.
Za největší problém považují účastníci Fóra délku stavebního řízení a nedostatek bytů. Podle průzkumů se na zahájení větších developerských projektů v některých případech čeká až deset let. Podle loňských údajů Světové banky bylo Česko ve vyřizování stavebního povolení na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. I proto o potřebě zrychlit stavební řízení mluvil třeba prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, podle něj by se měl přijmout nový stavební zákon už v roce 2021, namísto původních plánů až v roce 2026.
To by pak mělo urychlit stavební řízení a snížit i cenu nemovitostí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že stav na trhu je takový, že nemovitosti jsou stále drahé, protože situace v Česku je velmi dobrá, je nízká nezaměstnanost a mzdy, platy jsou naopak na vysoké úrovni a vlastníci nemovitostí nejsou tak motivováni, aby šli s cenou dolů.
Také premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že nový stavební zákon musí být schválený do konce funkčního období současné vlády v roce 2021. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chtělo do doby, než bude nový zákon přijat, povolování staveb zefektivnit mimo jiné zavedením tzv. fikce souhlasu závazného stanoviska, který stanoví, že úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření 60 dní.
Ambice ministerstva je jedno razítko, jedno povolení
Harmonogram MMR počítá s tím, že nový stavební zákon bude platný na jaře 2022 a výrazně zkrátí dobu povolování staveb, kterou nyní kritizují developeři, investoři, politici i samospráva. Ambicí MMR je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení. Podle ní bude třeba změnit 89 souvisejících zákonů.
Podle údajů developerské firmy Ekospol musí investor před žádostí o územní rozhodnutí získat 60 razítek. „Úřady navíc nedodržují lhůtu a vydání rozhodnutí zdržují dlouhé měsíce,“ dodal generální ředitel Ekospolu Evžen Korec.
Dosavadní postup MMR vedeného ministryní Klárou Dostálovou (za ANO) při přípravě zákona si ale v úterý vysloužil od Babiše kritiku. Ve videopříspěvku na Fóru Zlaté koruny uvedl, že bude na MMR tlačit, aby zákon maximálně urychlilo a nevymlouvalo se, že je tam řada změn v rámci různých zákonů u různých resortů.
„Protože zase přišli s nějakým věcným záměrem o rekodifikaci. Ale tam není potřeba žádný věcný záměr,“ uvedl Babiš. Proti tomu se ohradil ředitel odboru územního plánování MMR Roman Vodný, podle kterého věcný záměr zákona vyplývá z legislativních pravidel.
Fikci souhlasu projedná vláda v lednu
Fikci souhlasu při stavebním řízení, která by měla přípravu staveb zrychlit, vláda projedná nicméně v lednu, potvrdila na Žofínském fóru Dostálová. Zásada by pak v ideálním případě mohla platit od září 2019, dodala. Fikce souhlasu stanoví, že úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas.
„Fikce souhlasu už je připravena, je v meziresortním řízení. Je součástí zákona o urychlení výstavby. Předpokládáme, že v lednu půjde na vládu, a pak bude klasické legislativní kolečko. V ideálním případě by mohla platit od září,“ uvedla Dostálová.
Podle návrhu MMR budou mít úředníci na vyjádření 60 dní. „Není možné, aby se třeba hygiena vyjadřovala dva roky, jiné úřady třeba dalšího tři čtvrtě roku a podobně. Pokud se úřad ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že souhlasí,“ řekla už dříve Dostálová.
Na Žofínském fóru ale uvedla náměstkyně MMR Marcela Pavlová, že zavedení fikce souhlasu v připomínkovém řízení odmítla ministerstva vnitra, zemědělství, životního prostředí, kultury a školství. Proti jsou také kraje, Nejvyšší správní soud a připomínky mají ministerstvo průmyslu a obchodu, spravedlnosti, Svaz průmyslu a dopravy a Svaz měst a obcí. MMR se přes odpor pokusí úpravu prosadit.
„Věřím tomu, že to dobře dopadne, protože pokud by to nemělo dobře dopadnout, tak těm investorům moc, respektive vůbec nepomůžeme,“ řekla Pavlová.
Stát chce také nově finančně motivovat obce k budování bytů tím, že by využily programu Výstavba, kdy lze získat na pětinu bytů od státu stoprocentní dotaci. Pokud nějaká obec vybuduje například 100 bytů a 20 z nich bude určeno na sociální účely, stát jí poskytne stoprocentní dotaci. „Takže vlastně těch 20 bytů bude zdarma,“ uvedl Babiš.
Program chce MMR spustit příští rok v březnu
„Program s názvem Výstavba v sobě spojuje dva momenty. Prvním jsou sociální byty, kam nespadají jenom byty pro sociálně nepřizpůsobivé, ale například také pro seniory nebo matky samoživitelky. Druhým momentem je to, že obce potřebují nájemní byty pro veřejně prospěšné profese, jako jsou například lékaři nebo učitelé,“ řekla Dostálová. Program podle ní není určen pro soukromě vlastnické bydlení, ale pro nájemní bydlení.
„Na sociální bydlení dá stát obcím stoprocentní dotaci. Způsobilé výdaje budou na výstavbu, modernizaci, opravu a koupi. To znamená, že pokud máte v obci domy, které by pro to byly vhodné, ale nejsou ve vašem vlastnictví, tak způsobilým výdajem bude i nákup nemovitosti. Dále i cena pozemku, na které nemovitost stojí, nebo případná demolice,“ doplnila ministryně.
Na byty pro „veřejně prospěšné profese“ si podle ní mohou obce vzít výhodně úročený úvěr od Státního fondu rozvoje bydlení, kde je sazba určena referenční sazbou Evropské unie. Aktuálně je to 1,8 procenta. „Spousta zástupců měst a obcí ale říká, že půjdou raději do komerčního úvěru. Bonita našich měst je natolik dobrá, že jim samy komerční subjekty nabízejí výhodné úroky. Takže například Praha, Brno nebo Ostrava hlásí úročení pod jedním procentem,“ dodala Dostálová.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je dobré, aby obce stavěly obecní byty. „Chtěla bych ale upozornit, že období nízkých úrokových sazeb je za námi. A proto bych obce nabádala k obezřetnosti, aby zafixovaly sazbu úvěrů na co nejdelší dobu. Dnes obce mají dostatek prostředků, ale je nějak potřeba zafixovat ty náklady, aby nedošlo k neúnosnému zadlužení,“ řekla.
Zamrazilová dále upozornila na to, že ani koupě bytu ani nájemní bydlení dnes není dostupnou variantou a se stárnutím populace se problém bude zvětšovat. Upozornila, že podle aktuálních údajů nejdražší velkoměsta jako Paříž nebo Vídeň nabízejí relativně levnější pronájmy než Praha, Budapešť a Bratislava. „Ceny bytů jsou natolik vysoké, že část generace může být celoživotně závislá na nájemním bydlení. Takže si lidé těžko uspoří jak na vlastní bydlení, tak i na stáří. A ti lidé pak mohou být závislí na státu,“ uvedla.
O programu Výstavba na podporu stavby sociálních bytů se poprvé zmínil premiér Babiš na začátku září. Sociálních bytů je třeba zhruba 65 000, stát by na jejich pořízení v příštích letech vyčlenil až 80 miliard korun, uvedl tehdy. Projekt byl připraven po dohodě se starosty, bude mít formu nařízení vlády, využity na něj budou i evropské peníze, dodala ministryně Dostálová.
Ne všechny obce plánují program využít
Ne všechny obce však program využijí. „V současné době asi neplánujeme, že bychom se do tohoto projektu zapojili,“ uvedl například místostarosta Kostelce nad Labem na Mělnicku Vladimír Těšínský (Kostelec – náš domov). Město si podle něj byty prozřetelně nechalo a až na malé výjimky je neprivatizovalo. Podle Těšínského je v Kostelci spíše poptávka po individuální bytové výstavbě.
Podle starosty Dolních Břežan u Prahy a opozičního krajského zastupitele za STAN Věslava Michalika by podpora státu mohla být vyšší. „Jestli jsem to správně pochopil, tak je to vlastně dvacetiprocentní dotace. Mně to připadá málo, aby to bylo opravdu motivační,“ řekl. Dolní Břežany by mohly pomoc státu využít pro projekt výstavby deseti bytů. „Pokud by byla dvacetiprocentní dotace bez nějakých dodatečných podmínek, tak bychom ji využili, protože je lepší dostat něco než nic,“ dodal Michalik.
