Babišova vláda má ve svém programovém prohlášení další zvýšení minimální mzdy, která je od letoška 12 200 korun měsíčně. O kolik se ale v příštím roce zvýší, zatím zůstává nejasné. Zatímco zaměstnavatelé chtějí růst o 800 korun, ČSSD chce ve vládě prosadit zvýšení o 1500 korun. „Chceme, aby lidé pocítili výborný hospodářský růst,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v Interview ČT24. Podle ní je také důležité, aby lidé s minimální mzdou nebyli ohrožení chudobou.
„Jako sociální demokracie chceme navýšení minimální mzdy z 12 200 korun alespoň o 1500 korun. Důvody jsou jasné. Ekonomika šlape a chceme, aby občané pocítili, že máme výborný hospodářský růst a rekordní zaměstnanost. Dalším důvodem je i to, že zvyšování minimální mzdy vytváří tlak na to, aby rostly výdělky všem,“ uvedla Maláčová.
Zatímco u odborářů najde s rychlejším růstem minimální mzdy zastání, zástupci zaměstnavatelů by naopak byli pro pozvolnější navyšování. Obávají se, aby to pro některé firmy nebylo velkou zátěží. Shoda také nepanuje v rámci vlády, hnutí ANO by také chtělo mírnější růst, nanejvýš o tisíc korun.
„Kompromis je denní chléb v politickém životě. Nicméně cílem sociální demokracie je navýšení minimální mzdy, je to i v programovém prohlášení vlády,“ zmínila ministryně Maláčová.
Připomněla také, že součástí programového prohlášení Babišovy vlády je i automatické navyšování minimální mzdy, díky čemuž by odpadlo každoroční dohadování o jejím růstu. „V tuto chvíli na ministerstvu finalizujeme novelu zákoníku práce a je to jedna z oblastí, které se novela bude dotýkat,“ přiblížila Maláčová.
Když ministerstvu šéfovala Jaroslava Němcová (ANO), návrh úřadu počítal s tím, že by se minimální mzda měnila tak, aby odpovídala úrovni 40 procent průměrného výdělku.
„V tuto chvíli bych hovořila o 60 procentech mediánové mzdy,“ řekla Maláčová v Interview ČT24. „Je to ideál, ke kterému bychom měli postupně směřovat,“ dodala. Podle ní se totiž hranice minimální mzdy musí pohybovat nad hranicí chudoby.
Pro příklad: Median mezd v letošním prvním čtvrtletí činil 25 674 korun. V případě šedesátiprocentního poměru by tak minimální mzda měla činit zhruba 15 500 korun.
Nutno dodat, že něco jiného je průměrná mzda, která na začátku roku dosahovala 30 265 korun. Průměrnou mzdu totiž zkreslují velmi vysoké platy, kdežto median představuje hodnotu, kde má polovina zaměstnanců plat nižší a polovina naopak bere více peněz.
Dovoz zahraničních pracovníků jako poslední cesta
Mzdy obecně se teď v Česku zvedají i kvůli napjatému trhu práce, tuzemská nezaměstnanost je totiž zdaleka nejnižší z celé Evropské unie. Firmy se proto přetahují o zaměstnance a mají zájem i o cizince. Podle Maláčové by se ale měli využít ještě rezervy na trhu práce, než se začnou pracovníci dovážet. Jmenuje dvě skupiny, které bojují se strukturální nezaměstnaností. Jednou jsou matky s dětmi. „Šedesát procent žen po mateřské skončí na úřadu práce,“ podotkla. Druhou jsou potom starší lidé.
Zatímco u matek vidí cestu v podpoře financování dětských skupin, návrh sdíleného pracovního místa, kdy se dva lidé de facto střídají na jednom místě, by pak mohli využít i senioři.
Dovážení zaměstnanců by mělo být poslední cestou, míní Maláčová. Podle ní to totiž s sebou nese spoustu problémů, například se začleněním těchto pracovníků. Tlačí se také na cenu práce, a tak se snižuje její hodnota. Připouští nicméně, že by trh práce neměl být úplně uzavřen.
