Koaliční partneři se přou o minimální mzdu. Zatímco hnutí ANO připouští její zvýšení v příštím roce o tisíc korun, sociální demokraté, kteří jsou nyní součástí Babišovy vlády, chtějí prosadit nárůst až o patnáct set. Předseda ČSSD Jan Hamáček řekl ČT, že s takovým návrhem přijde na jednání vlády pravděpodobná budoucí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
ČSSD chce protlačit zvýšení minimální mzdy o 1500 korun. Babiš ale připouští jenom tisícovku
Události ČT: Koaliční spor kvůli minimální mzdě. ČSSD chce větší růst (zdroj: ČT24)
„Chtěli bychom se ke konci mandátu této vlády dostat na 16 tisíc korun, je tak nutný razantní nárůst a patnáct set korun tomu odpovídá,“ zdůvodnil Hamáček návrh většího růstu minimální mzdy. Podotýká, že variantu podporují odbory.
Ještě za předchozí menšinové vlády hnutí ANO měla ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) skromnější plán zvýšit minimální mzdu o osm set nebo tisíc korun.
Růst minimální mzdy
Hnutí ANO, které má v nynější vládě o šest hlasů víc než sociální demokracie, na nižším nárůstu oproti návrhu ČSSD trvá.
„Návrh o tisíc korun je vlastně asi nárůst o 8,2 procenta, což si myslím, že je rozumné,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). „Jde o to, aby navýšení minimální mzdy neohrožovalo některé sektory,“ dodal.
Podniky a odbory na opačných názorových stranách
Podle podnikatelských svazů by mohl příliš rychlý růst ohrozit hlavně menší a střední textilní firmy nebo společnosti, které podnikají v kovovýrobě.
„Problémy by byly likvidační pro některé skupiny lidí, poněvadž podniky by to nemohly dotáhnout,“ podotkl šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Dopady růstu minimální mzdy
Zástupci firem proto navrhují zvýšení nejnižšího příjmu maximálně o osm stovek měsíčně. S tímto návrhem ani s argumenty podnikatelských svazů ale zásadně nesouhlasí odbory. A požadují stejně jako ČSSD téměř dvojnásobek.
„Je to velice slušný růst, který navíc dostane minimální mzdu k poměru k průměrné mzdě někde kolem 42 procent,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle Hamáčka je navíc minimální mzda a její postupný růst velmi účinný nástroj v oblasti růstu mezd a platů obecně.
Dosud největší růst minimální mzdy nastal letos
Loni v srpnu česká vláda, tehdy ještě pod vedení Bohuslava Sobotky (ČSSD), rozhodla, že se od letošního ledna zvýší minimální mzda o dvanáct set korun měsíčně. Byl to dosud největší nárůst minimálního příjmu v novodobé české historii. Celkem tak částka od roku 2014 vzrostla o 3700 korun na současných 12 200.
Jakékoli další zvyšování odmítá pravicová opozice. „Náš recept je nezvyšovat minimální mzdu, ale snížit odvody, což pomůže všem a projeví se to v čisté mzdě každého zaměstnance,“ tvrdí 1. místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Vývoj minimální mzdy
Většina sněmovních stran ale zvyšování minimální mzdy podporuje. „Nemělo by se troškařit, protože už dnes jsme mzdoví outsideři. Zvýšit na 13 tisíc je spodní hranice,“ prohlásil ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.
Parlament ale o minimální mzdě nehlasuje, rozhodnutí je na vládě. Jasno by mělo být na přelomu srpna a září.
Nejnižší garantovaný příjem pobírá v zemi asi 150 tisíc lidí. Výsledek ale může kvůli daňové slevě zajímat třeba i rodiče, kteří platí dětem školku. Podle minimální mzdy se také posouvá hranice pro zdanění nejbohatších důchodců.