Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 390 miliard korun, řekla České televizi šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO). Počítá se s příjmy 1485,7 miliardy a výdaji ve výši 1875,7 miliardy korun. Rozpočet zahrnuje rovněž dodatečný růst penzí o 300 korun. Pro letošní rok je schválen schodek 500 miliard korun, loni hospodaření státu ovlivněné dopady pandemie vykázalo deficit 367,4 miliardy.
Ministerstvo financí navrhlo na příští rok rozpočet se schodkem 390 miliard
Události ČT: Ministerstvo navrhlo rozpočet s deficitem 390 miliard (zdroj: ČT24)
Proti letos schválenému rozpočtu má být podle ministerstva dosaženo lepšího výsledku nárůstem příjmů o sto miliard korun, zejména díky zvýšení příjmů z daní o 57,5 miliardy korun. Dále jde o vyšší příjmy z Evropské unie a vyšší výběr pojistného a snížení výdajů o zhruba deset miliard korun.
„Nastavené tempo konsolidace o 110 miliard za jediný rok je sice značné, ale díky robustnosti naší ekonomiky, rostoucím daňovým příjmům a dobře mířeným evropským penězům můžeme zároveň i nadále masivně podporovat růst hospodářství a životní úrovně v zemi,“ uvedla Schillerová.
Skončí stovky úředníků
Prioritami rozpočtu jsou podle Schillerové úspory na provozu státu, investice za 189 miliard, růst důchodů o 758 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, zvýšení slevy na poplatníka o tři tisíce korun, navýšení počtu pedagogů o 3159, policistů o tisíc a vojáků o 550.
„Se stovkami úředníků se naopak rozloučíme, například v resortu financí, který opustí 188 zaměstnanců,“ avizovala Schillerová. Materiál podle ní nepočítá s růstem objemu platů státních zaměstnanců.
Důchody porostou o tři stovky nad valorizaci
Návrh důchodové novely, kterou vláda schválila, počítá s tím, že starobní, invalidní a pozůstalostní důchody by se mohly v lednu po zákonné valorizaci zvýšit ještě o dalších 300 korun. To si podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí příští rok vyžádá 10,6 miliardy korun navíc, v příštích třech letech pak celkem 32,6 miliardy korun.
„Já jsem položku 10,6 miliardy už zapracovala do prvního návrhu státního rozpočtu,“ uvedla po pondělním jednání vlády ministryně financí. Podotkla, že musela seškrtat jiné výdaje, „aby na tuto položku bylo“. Podle zákonných pravidel by od ledna měl vzrůst důchod v průměru o 458 korun.
Schodek 390 miliard korun je pro Schillerovou „nepřekročitelný strop“. „To znamená, že jakékoli navyšování, na které by nestačila příjmová strana, by bylo na úkor škrtů na výdajové straně, a s tím jsem kolegy seznámila minulý týden na koaliční radě,“ uvedla.
Zmrazení platů politiků
Opozice ale vládě vytkla, že zatím nenavrhla žádné podstatnější úspory. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) je nyní zásadní, aby se vláda uskromnila v „předvolebním rozdávání“. „Potřebujeme udělat inventuru sociálních výdajů tak, aby sociální dávky šly skutečně jen těm potřebným, kterým pomáhají,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Členové vlády navrhují v příštím roce ušetřit na platech ústavních činitelů a nechat je zmrazené. Vlastní návrh připravil premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Liší se v tom, jak platy vypočítávat do budoucna. „Hnutí SPD jako první už před třemi lety navrhlo ve sněmovně zamrazení platů politiků na celé volební období,“ reagoval šéf SPD Tomio Okamura.
Zvýšení plateb do zdravotního pojištění údajně nebude mít vliv na výši schodku
Resort zároveň upozornil na to, že v následujících týdnech budou pokračovat diskuse o zvýšení plateb do systému zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Proto je ministerstvo v prvním návrhu rozpočtu nezohlednilo - růst podle úřadu nebude mít na výši schodku vliv.
„Nebude-li v plném rozsahu kompenzováno vyššími daňovými příjmy s ohledem na akcelerující se ekonomický výkon v pro státní rozpočet klíčové červencové makroekonomické prognóze, bude výpadek řešen proporcionálními úsporami v jednotlivých kapitolách dle rozhodnutí vlády,“ upozornilo ministerstvo.
Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek v neděli uvedl, že bez navýšení plateb státu za státní pojištěnce jsou zdravotní pojišťovny schopné hradit zdravotní péči bez problémů do konce roku 2022. Navýšení plateb o 200 korun by zvýšilo příjmy systému zdravotního pojištění o 14,3 miliardy korun a hrazení péče by bylo bez problémů i v roce 2023. V opačném případě by vznikl zhruba desetimiliardový dluh. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun, letos o dalších 200 korun na nynějších 1767 korun.
Ministerstvo financí informovalo, že materiál předkládá vládě v souladu s harmonogramem rozpočtových prací. „Dokument stanovuje základní předpokládané parametry budoucího státního rozpočtu, které budou podrobně rozpracovány v dalších fázích rozpočtového procesu,“ uvedlo.