Měnový výbor maďarské centrální banky zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 10,75 procenta. Je to poprvé od konce roku 2008, kdy se základní sazba dostala nad deset procent. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.
Před dvěma týdny měnový výbor na mimořádném zasedání zvýšil základní sazbu o dva procentní body. Rozhodnutí je v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří zvýšení sazeb o jeden procentní bod převážně očekávali.
Maďarsko má nejvyšší úrokové sazby v EU. Tamní centrální banka začala jako první v Evropské unii zvyšovat úrokové sazby v červnu 2021.
Kromě vysoké inflace měnový výbor zápolí i se slabou domácí měnou. Na začátku tohoto měsíce se forint propadl vůči euru na rekordní minimum 416,9 HUF. Od té doby již sice posílil, od počátku letošního roku však stále ztrácí zhruba osm procent. V úterý po oznámení centrální banky se forint vydal dolů a obchodoval kolem 401 HUF.
Slabý forint komplikuje centrální bance snahy omezit inflaci a přinutil ji k nejprudšímu cyklu zpřísňování sazeb od pádu komunismu. Jen za poslední měsíc se sazby zvýšily o 4,85 procentního bodu.
„(Měnový výbor) slíbil, že bude rozhodně pokračovat v cyklu zpřísňování, dokud inflace jasně nedosáhne svého vrcholu (očekávaného na podzim), a tento slib pomohl v posledních týdnech kurzu forintu k oživení,“ uvedla Commerzbank.
Ekonomové dotazovaní agenturou Reuters očekávají, že inflace letos dosáhne v průměru 12,2 procenta. V roce 2023 se zmírní na 9,95 procenta. To je ale stále vysoko nad cílovým rozpětím NBH, které činí dvě až čtyři procenta.
Analytici také předpokládají, že do konce letošního roku základní sazba vzroste na dvanáct procent. Bude tak nejvýše za téměř dvě desetiletí.
