Libanon zakázal bývalému šéfovi Nissanu Ghosnovi vycestovat

Libanonská prokuratura zakázala bývalému šéfovi japonské automobilky Nissan Motor Carlosi Ghosnovi opustit zemi. Informují o tom zahraniční média. Ghosn do Libanonu uprchl minulý týden z Japonska, kde čelí obvinění z finančních podvodů. Prokuratura si ho ve čtvrtek předvolala na základě žádosti, kterou v souvislosti s jeho případem Libanon obdržel od mezinárodní policejní organizace Interpol.

V Japonsku, kde byl v roce 2018 zadržen a později propuštěn na kauci, čelí Ghosn obvinění z několika trestných činů. Mimo jiné z toho, že nepřiznal všechny příjmy a že zneužil firemní peníze.

Ghosn tvrdí, že je nevinný a že jeho zadržení v Japonsku bylo výsledkem komplotu. Ten měl podle Ghosna za cíl odstranit jej z vedení automobilky Nissan, protože se snažil o užší integraci této japonské firmy s francouzským Renaultem. Podle svých právníků měl být Ghosn odsunut z vedení, aby svými snahami neohrozil nezávislost Nissanu, jedné z vlajkových lodí japonského průmyslu.

Interpol vydal varování červeného stupně, což je sdílení žádosti členské země Interpolu ostatním státům této organizace, aby pomohly lokalizovat a zatknout osobu hledanou kvůli podezření z trestného činu. Jednotlivé země ale nemají povinnost danou osobu zatknout, každý stát má v této věci svá pravidla.

Prokuratura ve čtvrtek kromě zákazu vycestování také rozhodla, že Ghosn musí libanonské úřady průběžně informovat o místě svého pobytu. Na středeční tiskové konferenci v Bejrútu Ghosn prohlásil, že je připraven v Libanonu zůstat dlouhodobě. Ghosn má brazilské, libanonské a francouzské občanství. Agentura Reuters připomněla, že Libanon nemá ve zvyku vydávat své občany do jiných zemí. Libanonské úřady už také zdůraznily, že Ghosn do země vstoupil s platným pasem.

Ghosn během středeční tiskové konference obvinil japonské vyšetřovatele z porušování svých práv a řekl, že nevěří, že by se mu v Japonsku dostalo spravedlivého soudu. Obvinění, která byla proti němu vznesena, označil za nepravdivá a nepodložená.

Libanonské úřady požádaly Japonsko o dokumenty k případu

Libanonské úřady ve čtvrtek podle agentury Reuters oznámily, že požádaly Japonsko o dokumenty týkající se případu Carlose Ghosna. Znovu vyslýchat ho nebudou, dokud informace od japonské strany nedostanou.

V Libanonu, zemi svých předků, Ghosn čelí rovněž otázkám kvůli své pracovní cestě do Izraele z roku 2008. Libanon a Izrael jsou technicky stále ve válečném stavu. Za svou návštěvu Izraele, během níž se setkal i s někdejším izraelským premiérem Ehudem Olmertem, už se Ghosn omluvil. Uvedl přitom, že Izrael navštívil jako francouzský občan a představitel firmy Renault, aby tam s izraelskou firmou podepsal kontrakt týkající se prodeje elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...