Libanon zakázal bývalému šéfovi Nissanu Ghosnovi vycestovat

Libanonská prokuratura zakázala bývalému šéfovi japonské automobilky Nissan Motor Carlosi Ghosnovi opustit zemi. Informují o tom zahraniční média. Ghosn do Libanonu uprchl minulý týden z Japonska, kde čelí obvinění z finančních podvodů. Prokuratura si ho ve čtvrtek předvolala na základě žádosti, kterou v souvislosti s jeho případem Libanon obdržel od mezinárodní policejní organizace Interpol.

V Japonsku, kde byl v roce 2018 zadržen a později propuštěn na kauci, čelí Ghosn obvinění z několika trestných činů. Mimo jiné z toho, že nepřiznal všechny příjmy a že zneužil firemní peníze.

Ghosn tvrdí, že je nevinný a že jeho zadržení v Japonsku bylo výsledkem komplotu. Ten měl podle Ghosna za cíl odstranit jej z vedení automobilky Nissan, protože se snažil o užší integraci této japonské firmy s francouzským Renaultem. Podle svých právníků měl být Ghosn odsunut z vedení, aby svými snahami neohrozil nezávislost Nissanu, jedné z vlajkových lodí japonského průmyslu.

Interpol vydal varování červeného stupně, což je sdílení žádosti členské země Interpolu ostatním státům této organizace, aby pomohly lokalizovat a zatknout osobu hledanou kvůli podezření z trestného činu. Jednotlivé země ale nemají povinnost danou osobu zatknout, každý stát má v této věci svá pravidla.

Prokuratura ve čtvrtek kromě zákazu vycestování také rozhodla, že Ghosn musí libanonské úřady průběžně informovat o místě svého pobytu. Na středeční tiskové konferenci v Bejrútu Ghosn prohlásil, že je připraven v Libanonu zůstat dlouhodobě. Ghosn má brazilské, libanonské a francouzské občanství. Agentura Reuters připomněla, že Libanon nemá ve zvyku vydávat své občany do jiných zemí. Libanonské úřady už také zdůraznily, že Ghosn do země vstoupil s platným pasem.

Ghosn během středeční tiskové konference obvinil japonské vyšetřovatele z porušování svých práv a řekl, že nevěří, že by se mu v Japonsku dostalo spravedlivého soudu. Obvinění, která byla proti němu vznesena, označil za nepravdivá a nepodložená.

Libanonské úřady požádaly Japonsko o dokumenty k případu

Libanonské úřady ve čtvrtek podle agentury Reuters oznámily, že požádaly Japonsko o dokumenty týkající se případu Carlose Ghosna. Znovu vyslýchat ho nebudou, dokud informace od japonské strany nedostanou.

V Libanonu, zemi svých předků, Ghosn čelí rovněž otázkám kvůli své pracovní cestě do Izraele z roku 2008. Libanon a Izrael jsou technicky stále ve válečném stavu. Za svou návštěvu Izraele, během níž se setkal i s někdejším izraelským premiérem Ehudem Olmertem, už se Ghosn omluvil. Uvedl přitom, že Izrael navštívil jako francouzský občan a představitel firmy Renault, aby tam s izraelskou firmou podepsal kontrakt týkající se prodeje elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.