Exšéf automobilky Nissan uprchl z Japonska do Libanonu, úřady netuší, jak se mu to podařilo

Bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn uprchl z Japonska do Libanonu. V prohlášení, které zveřejnil, uvedl, že neutekl před spravedlností, ale před nespravedlností a politickou perzekucí. Ghosna čekal v Japonsku soud kvůli obvinění z finančních deliktů, včetně podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

„Neuprchl jsem před spravedlností, unikl jsem před nespravedlností a politickým pronásledováním,“ uvedl Ghosn v prohlášení, v němž potvrdil, že se nachází v Libanonu. V Japonsku mu podle něj byla upírána základní lidská práva.

Justiční systém asijské země, ze které uprchl, bývalý šéf Nissanu označil za „zmanipulovaný“ a odmítl být dál jeho „rukojmím“. „Konečně mohu svobodně komunikovat s médii a těšit se na začátek dalšího týdne,“ dodal Ghosn.

Jeden z jeho právníků Džuničiró Hironaka řekl, že právní zástupci mají všechny tři pasy svého klienta. O Ghosnově odjezdu se prý sám dověděl z ranních zpráv a je tím překvapen. Hironaka považuje exmanažerův čin za „neomluvitelný“. „Pokud opravdu opustil Japonsko, je to možné označit za porušení podmínek kauce,“ dodal Hironaka.

Podle agentury AP docházel Ghosn každý den kromě víkendů do Hironakovy kanceláře projednávat svou právní při. „Možná si myslel, že se mu nedostane spravedlivého procesu, nemohou ho za to vinit,“ sdělil Hironaka s tím, že stále věří, že je Ghosn nevinný.

Ghosn se narodil v Brazílii, ale vyrůstal v Bejrútu. Jeho rodiče byli libanonského původu. V Libanonu je populární, jeho portrét se tam objevil i na poštovní známce a na jeho podporu byly vyvěšeny plakáty s textem Všichni jsme Carlos Ghosn. Někteří Libanonci ho považují za vhodného kandidáta na prezidenta.

Úřady podle televize NHK nevědí, jak se Ghosnovi podařilo z Japonska odcestovat. Televize oznámila, že člověk podobající se Ghosnovi vstoupil na bejrútské letiště pod jiným jménem a přicestoval tam soukromým letadlem. Mluvčí libanonského velvyslanectví v Tokiu řekla, že úřad k případu nedostal žádné informace.

Tokijský soud v úterý potvrdil, že se podmínky kauce nezměnily a že k nim patří zákaz vycestovat. Japonská média také připomínají, že podle těchto podmínek se mohl Ghosn setkat se svou libanonskou manželkou, jenom když k tomu dostal zvláštní povolení. Nedávno mu soud povolil hovořit s ní prostřednictvím videokonference.

List The New York Times napsal, že nyní je Carole s manželem v domě v Bejrútu, který střeží ozbrojení strážci. Očekává se, že Ghosn příští týden vystoupí před novináři.

Francouzská státní tajemnice na ministerstvu hospodářství Agnés Pannierová-Runacherová prohlásila, že ji informace o Ghosnově odjezdu z Japonska „velmi překvapila“. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí France Inter řekla, že nikdo nestojí nad zákonem, ale také, že coby francouzský občan má právo na konzulární podporu.

Kvůli obviněním z finančních deliktů byl v Japonsku Ghosn zadržen loni v listopadu. Později byl propuštěn na kauci, jejíž součástí ale byla zmíněná podmínka, že nesmí Japonsko opustit. Měl rovněž zakázáno používat bez dozoru internet či kontaktovat manželku. Začátek soudu s ním je naplánován na duben příštího roku. Bývalý manažer všechna obvinění odmítá.

Ghosn je architektem dlouholeté francouzsko-japonské automobilové aliance Renault-Nissan, do které se v roce 2016 zapojila také automobilka Mitsubishi. Po loňském zatčení byl postupně odvolán z čela správních rad všech tří členských podniků aliance.

Začátkem roku uvedl, že obvinění z finančních deliktů jsou důsledkem „komplotu a zrady“ části vedení Nissanu, které se stavělo proti jeho plánu hlubší integrace s francouzským partnerem Renault. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 11 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 19 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 19 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled