Krach bývalé firmy Tomanových zaplatili daňoví poplatníci. Ministerské rodině velké jmění zůstalo

Nahrávám video

Rodina zemědělských podnikatelů Tomanových je úspěšná za každého režimu. Miroslav Toman starší byl ministrem ve vládě Lubomíra Štrougala v době komunismu, jeho syn Miroslav Toman mladší byl ministrem vlády, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval i bez podpory Poslanecké sněmovny. Na bankrot své firmy nedoplatili a ještě získali přeprodejem zpátky cenné akcie drůbežáren Xaverov. Věřitelé, z nichž největší byl stát, naopak museli odepsat asi 600 milionů korun. Jak dokázali Tomanovi vytáhnout velký majetek z firmy, která dlužila státu stamiliony korun, ukazuje Jan Moláček z Reportérů ČT.

Miroslav Toman a jeho rodina včetně dvou synů Miroslava a Zdeňka patří k nejmocnějším hráčům v českém zemědělství a potravinářství už desítky let. Nic na tom nezměnil ani pád komunismu, ani změny polistopadových vlád.

Miroslav Toman starší nejprve šéfoval okresní zemědělské správě v Kroměříži, pak přestoupil na ministerstvo zemědělství, kde se vyšvihl až do funkce ministra. Dva roky byl také místopředsedou ve vládě Lubomíra Štrougala. Po revoluci musel z politiky odejít a vrhl se do podnikání. Jeho stěžejní firmou se stal Agrotrade.

Dokázal své syny posadit na správná místa a jejich prostřednictvím se pak rodina vrátila. Takže se Zdeňkem začal podnikat a Miroslav šel do státní správy.
Hana Čápová
redaktorka Týdeníku Respekt

V rodinných firmách působí také syn Zdeněk Toman, který se v médiích příliš neobjevuje, výjimkou byla jeho svatba a později rozvod s herečkou Kateřinou Brožovou. 

Syn Miroslav Toman mladší pak byl od roku 2002 několik let náměstkem na ministerstvu zemědělství. V roce 2013 ho Miloš Zeman, kterému Tomanovi věnovali přes půl milionu na prezidentskou kampaň, jmenoval na pár měsíců ministrem. Desátým rokem je pak prezidentem Potravinářské komory a do letošního března řídil i Agrární komoru.

Kyperská firma, Krejčíř a konkurz

V cestě rodiny Tomanových za vlivem a bohatstvím je jeden moment, který stojí za pozornost - bankrot jejich někdejší společnosti Agrotrade. Tomanovi sice dnes opět vlastní firmu se stejným názvem, avšak s tou původní nemá kromě názvu nic společného.

Původní společnost Agrotrade čerpala zhruba od roku 1994 úvěry od České spořitelny ve stovkách milionů. Za tyto peníze nakupovala různé stroje a poskytovala je dál na leasing.

V červnu 2001 ale Tomanovi náhle přepsali svůj Agrotrade na neprůhlednou kyperskou firmu s názvem Finch Enterprises. Jak vyplývá z později podaného návrhu na konkurz, právě v tento moment přestala firma splácet své dluhy vůči České spořitelně.

Za tím, že firmy mění vlastníky na kyperské, švýcarské či bahamské firmy, stojí podle podnikového ekonoma z VŠE v Praze Ladislava Tylla většinou finanční důvody nebo snaha skrýt skutečného vlastníka. „Daňový motiv bych tady vyloučil. Takže je to spíš o větší anonymitě vlastnické struktury,“ dodal Tyll.

O něco později se společnost přejmenovává a z Agrotrade je následně Technology Leasing. V polovině roku 2002 pak dochází k nejpodivnějšímu posunu, když firmu přes nastrčené spolupracovníky ovládá známý zločinec Radovan Krejčíř, který v té době ještě působil v České republice. Později je za její vytunelování odsouzen na osm let.

Vytunelovaná částka, která šla za ním, ale byla podle redaktorky časopisu Respekt Hany Čápové o hodně menší než ta, která zmizela za Tomanovými. Krejčíř podle rozsudku připravil Technology Leasing o 107 milionů korun. Když ale firma skončila v konkurzu, ukázalo se, že dluží téměř jednu miliardu.

Hlavním věřitelem stát

Krach společnosti Technology Leasing se nedotknul jenom této soukromé firmy a jejich obchodních partnerů. O nejvíce peněz přišel stát. Největším věřitelem zkrachovalé firmy byla totiž státní Česká konsolidační agentura. Technology Leasing jí dlužila více než půl miliardy korun.

Česká spořitelna totiž na konsolidační agenturu převedla řadu rizikových úvěrů - umožnila jí to v roce 2000 vláda Miloše Zemana, když rozhodla o prodeji České spořitelny rakouské bance Erste. Mezi úvěry, které skončily na bedrech státu, byla i většina dluhů Technology Leasing.

Tento případ je rozsahem svých dluhů výjimečný. I v dnešní době je takových případů velmi málo, z poslední doby bych jmenoval snad jen OKD a Vítkovice.
Michal Žižlavský
právník

„Pokud si v tomto případě konsolidační agentura přihlašovala největší pohledávku, byla největším věřitelem, tak samozřejmě jde o problém, který se týká veřejných financí, protože pohledávka není uspokojena nikdy ze sta procent a to, co není uspokojeno, zatěžuje v tomto případě státní rozpočet,“ upozorňuje právník Michal Žižlavský.

O rozhovor k věci požádali Reportéři ČT oba Miroslavy i Zdeňka Tomanovy. Na e-maily nepřišla žádná odpověď, přestože ve firemním sídle i v Potravinářské komoře potvrdili, že dorazily na správnou adresu.

Získat za milion akcie oceněné na sedmdesát milionů

Rodina Tomanových na bankrot své někdejší vlajkové lodi nejen nijak nedoplatila, ale dokázala z ní dokonce získat zpět pro sebe ten nejzajímavější majetek v podobě akcií drůbežáren Xaverov v hodnotě asi 100 milionů korun.

I konkurzní správce je ocenil na 70 milionů korun, i tak ale celý zkrachovalý podnik včetně akcií Xaverova prodal za 46 milionů korun.

„Na celém příběhu mě zaráží ještě jeden fakt, že se do výběrového řízení nepřihlásilo více firem. I společnosti, které v tom výběrovém řízení byly, jsou s výjimkou snad jediné pro mě relativně neznámé firmy. Takže i tohle ve mně vyvolává určité otázky,“ zmínil ekonom Tyll.

Podnik kompletně koupila realitní developerská společnost Amádeus Real. „Z pohledu toho, kdo ten podnik koupí, to má jedno kouzlo,“ podotýká právník Žižlavský, „v konkurzním nebo insolvenčním řízení dochází k tomu, že podnik prochází jakousi očistnou lázní. Očistí se od starých dluhů a ten, kdo ho koupí, ho kupuje zbavený zátěže.“

Amádeus Real se o stamilionové dluhy starat nemusel a zároveň získal výhodně významný majetek v podobě akcií Xaverova v hodnotě nejméně 70 milionů korun. Akcií se ale vzápětí zbavil velmi podivným způsobem. Podle své vlastní výroční zprávy z roku 2004 je totiž obratem prodal za pouhý jeden milion.

„Když se podíváme na výkaz zisku a ztráty firmy Amádeus Real z roku, kdy došlo k celé transakci, tak vidíme, že sama firma oceňuje akcie firmy Xaverov na 70,84 milionu, stejně jako byly v posudku konkurzního správce. I zde krásně vidíme, že je prodává za jeden milion v daném roce a tedy jenom na této transakci vlastně okamžitě ztratila řádově sedmdesát milionů korun,“ řekl Tyll.

Tím, kdo akcie výhodně získal, byla Českomoravská plemenářská unie, kterou v té době ovládala rodina Tomanů.

Zdeněk Toman
Zdroj: Lucie Vítková/ČTK

„Když se podíváme, kde společnost, nebo minimálně akcie společnosti Xaverov v konečném důsledku skončily, tak se jedná o relativně standardní mechanismus, jak se původní vlastník firmy dostane skrze konkurzní řízení a předprodeji části aktiv zpátky alespoň k části svého majetku,“ přiblížil Tyll.

„Vzhledem k tomu, že od zmiňované záležitosti uplynulo asi 15 let, byla veškerá dokumentace po uplynutí skartační doby skartovaná. V žádném případě však nemůžeme souhlasit, že by došlo v průběhu popisované věci k jakýmkoliv nestandardnostem,“ uvedl majitel Amádeus Real Václav Klán.

Společnost Xaverov přitom byla v příběhu zbohatnutí rodiny Tomanových velmi důležitá. Nešlo jen o drůbežářské provozy, ale především o lukrativní nemovitosti a pozemky v Praze a nejbližším okolí, které firma později výhodně prodala. Někdejší sídlo společnosti v pražské Libuši je dnes součástí obří tržnice Sapa, přes další pozemky Xaverova vede například dálniční obchvat Prahy.

Xaverov se přitom o tyto pozemky soudil se státem a spor nakonec vyhrál díky stanovisku, které vydalo ministerstvo zemědělství v době, kdy na něm Miroslav Toman mladší působil jako náměstek. Této kauze se média včetně České televize v minulosti už věnovala.

Miroslav Toman mladší
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Pro dokreslení konkurzu Technology Leasing ještě jedna věc - konkurzní správce po jeho skončení pracoval pro firmu Amádeus Real, které Technology Leasing prodal. Společně připravovali projekt obřího nákupního střediska v centru Plzně.

Po ukončení konkurzu museli věřitelé, tedy především stát, odepsat asi 600 milionů korun. Tomanových se to už netýkalo. Zdeněk Toman řídí rodinné firmy a Miroslav Toman mladší profesní komory, a když získá příležitost, tak ministerstvo zemědělství. Miroslav Toman starší pak před dvěma lety rozšířil svou sbírku státních vyznamenání. Od prezidenta Miloše Zemana dostal medaili za zásluhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...