Kvůli koronaviru přišly české domácnosti v průměru o třináct tisíc korun, vyplývá z průzkumu agentury MindBridge. Víc než polovina Čechů podle ní měla snížené příjmy nebo zvýšené výdaje. Část lidí ale naopak krizi využila k investicím nebo začala šetřit na horší časy.
Podle průzkumu přišlo o část příjmu 43 procent lidí, v průměru se museli až do začátku léta obejít asi bez 24 tisíc korun. Právě pro takové případy odborníci doporučují tvořit finanční rezervu ve výši alespoň tří měsíčních příjmů domácnosti.
„Základní doporučení je: Ze sedmdesáti procent svého příjmu žijte a třicet procent si odkládejte. Pokud je příjem hodně nízký, tak alespoň deset procent si odkládat je povinnost a měl by to zvládnout každý,“ říká lektorka projektu Den finanční gramotnosti Lucie Baslová.
Jenže ne každý to ve skutečnosti zvládá. Z průzkumu sice vyplývá, že skoro třetina respondentů má úspory na půl roku a déle, jenže čtvrtina domácností by vydržela maximálně dva měsíce a patnáct procent lidí dokonce méně než měsíc.
Častěji proti uvedenému průměru finančně dopadl koronavirus na Pražany (67 procent) a z dílčích skupin na podnikatele (72 procent). Nejméně pandemie podle průzkumu finančně zasáhla seniory.
Část lidí využila koronakrizi k investicím
Při výpadku příjmů lidé nejčastějši omezili výdaje za oblečení, drahé potraviny, dovolenou a koníčky. Část lidí naopak koronakrizi využila k investicím a některé společnosti o ně hlásí daleko větší zájem.
„Vysvětlujeme si to tím, že investoři očekávali příležitost a využili ji v momentě, kdy trhy propadly,“ konstatuje spoluzakladatel společnosti Fondee Jan Hlavsa. „Nyní klienti, kteří zainvestovali během března, dubna, mají o třicet, čtyřicet procent peněz víc,“ říká ekonom Partners Martin Mašát.
A větší zájem byl také o stavební spoření. „Počty nových smluv u stavebního spoření nám vzrostly o deset procent. Stavební spoření je v době krize vnímáno jako bezpečný přístav,“ uvedl předseda Asociace českých stavebních spořitelen Jan Janíček.
