Itálie se vyhne řízení Evropské unie kvůli nadměrnému deficitu. Řím se zavázal k úsporám

Po závazcích, které tento týden nabídl ohledně veřejných financí Řím, došla Evropská komise k závěru, že už není nutné, aby členské země Evropské unie zahájily vůči Itálii řízení kvůli nadměrnému deficitu. Uvedl to komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

Procedurou, která by mohla pro Itálii znamenat i citelnou pokutu, Komise pohrozila před měsícem. Od té doby s italskou vládou vyjednávala o úpravách jejích rozpočtových plánů.

„Cílem Paktu stability a růstu není někoho trestat nebo napravovat. Má zajistit, aby vlády usilovaly o rozumnou správu veřejných financí a dokázaly rychle napravit potíže, když se nějaké objeví,“ upozornil Moscovici. Pakt stability a růstu stanovuje pravidla, jimiž se unijní země musejí řídit při stanovování rozpočtů.

Podle unijních pravidel by měly členské země udržovat svůj veřejný dluh pod 60 procenty hrubého domácího produktu (HDP). V Itálii se ale dluh loni zvýšil na 132,2 procenta hrubého domácího produktu ze 131,4 procenta v roce 2017. Komise státům spuštění procedury kvůli nadměrnému deficitu navrhla před měsícem. Spočetla přitom, že letos se dluh Itálie zvýší na 133,7 procenta HDP.

Italská vláda slibuje úsporu přes sedm miliard

V pondělí ale italská vláda rozhodla o úpravách svých rozpočtových záměrů na letošní rok, které mají znamenat úsporu asi 7,6 miliardy eur, což je 0,42 procenta HDP. Schodek tak letos bude činit jen 2,04 procenta místo 2,5 procenta HDP, jak dříve předpokládala Komise. Italská vláda původně hovořila o 2,4 procenta.

Podle Moscoviciho se italská vláda nyní snaží unijní pravidla splnit, což je nová situace. „Provádění slíbených kroků budeme ve druhé polovině letošního roku bedlivě sledovat,“ varoval. Komise, jejíž funkční období končí na konci října, také žádá, aby návrh italského rozpočtu na rok 2020, který musí Řím předložit do 15. října, byl plně v souladu s unijními pravidly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 12 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...