Spotřebitelské ceny vzrostly v listopadu meziročně o 3,1 procenta, šlo o největší růst od října 2012. Vývoj byl ovlivněn zejména zdražováním potravin a nealkoholických nápojů a také bydlení. Vyplynulo to ze zprávy Českého statistického úřadu.
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v listopadu opět největší vliv ceny bydlení, kde se zvýšily u nájemného z bytu o 3,8 %, vodného a stočného shodně o 2,6 %, elektřiny o 11,5 %, zemního plynu o 3,4 %, tuhých paliv o 1 %, tepla a teplé vody o 4 %.
Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd, uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Dodal, že nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika v oblasti energií, zejména elektřiny, nebo některých potravin typu brambor, vepřového či cukru, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.
Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že tři čtvrtiny inflace jdou na vrub dražšího bydlení a potravin, tedy položek spotřebitelského koše, na něž má politika České národní banky (ČNB) zanedbatelný vliv.
Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny v listopadu nadále působily ceny pošty a telekomunikací. Snížily se u telefonních a faxových služeb, které byly nižší o 4,1 %. Ceny u odívání a obuvi klesly o 0,8 % a u dopravy o 0,1 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,9 % a služeb o 3,7 %.
Pohledy analytiků na postup ČNB
Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler uvedl, že listopadová hodnota skončila jak nad odhadem trhu, tak ČNB ve výši 2,9 procenta. „Vzhledem k tomu, že příčinou zrychlení inflace byly především rozkolísané ceny potravin, bude ČNB velmi pravděpodobně vyšší inflaci tolerovat a úrokové sazby na svém prosincovém jednání nezmění,“ domnívá se Seidler.
Také ekonom Komerční banky Michal Brožka připomněl, že výsledek je 0,2 procentního bodu nad prognózou ČNB. „V příštích měsících se inflace bude nacházet nad horní hranicí tolerančního pásma, takže ČNB bude muset více veřejnosti vysvětlovat, že to není problém. Na druhou stranu psychologické faktory mohou způsobit příklon některých členů ČNB k hlasování ve prospěch zvýšení sazeb,“ soudí Brožka.
„Pokud se ale cenový růst nezklidní a pokud se zároveň zmírní nejistoty spojené s obchodními válkami a brexitem, tak otázka zvýšení úroků ČNB bude v roce 2020 mnohem relevantnější, než se dosud mohlo zdát, odhadl hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
