Hospoda musí, stánek ne. Bez novely by bylo lepší EET zrušit, říkají restauratéři

Pokud nebude zákon o elektronické evidenci tržeb brzy novelizován, bylo by lepší normu zrušit. Současný stav, kdy Ústavní soud odsunul start třetí a čtvrté vlny EET, vede k tomu, že například restaurace musí tržby evidovat, zatímco stánky s občerstvením nikoli. Tím se otevírá cesta k nerovným podmínkám v podnikání ve stejném oboru, řekl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Asociace přitom v minulosti zavedení EET podporovala.

„Podle vyjádření většiny politických stran nebude prozatím v parlamentu dostatečná vůle ani podpora pro prosazení původně schváleného návrhu, aby proběhly další vlny EET, které by zahrnuly do této povinnosti ostatní obory,“ uvedl Stárek. Za této situace je podle asociace lepší zákon zrušit. Norma podle Stárka tak již nebude narovnávat postavení na trhu, ale naopak diskriminovat část podnikatelů.

Ústavní soud zrušil plánované spuštění třetí a čtvrté etapy EET s odkazem na to, že je nutné zvážit dopady na různé skupiny povinných subjektů. Třetí vlna se týká svobodných povolání, dopravy či zemědělství, čtvrtá vybraných řemesel a výroby. Vláda Andreje Babiše (ANO) nyní připravuje novelu předpisu. Vláda a zákonodárci by podle Stárka měli urychleně učinit kroky k novelizaci zákona o EET, aby byla aplikována na všechny oblasti podnikání.

Podle Babiše se vlny jenom odsouvají

Babiš v pátek řekl, že třetí a čtvrtá vlna EET se neruší, pouze odsouvá. Připomněl, že ministerstvo už před volbami slíbilo novelu zákona, která umožní výjimky pro uživatele s tržbami do půl milionu korun. Ústavní soud podle Babiše nyní doplnil, že výjimky mají být dané zákonem, aby je jednotlivé kabinety nemohly měnit, čemuž jako premiér rozumí. Do novely tak bude nyní zahrnuto i zavedení třetí a čtvrté vlny systému.

Starostové a nezávislí (STAN) nyní zase říkají, že podají novelu, podle které by museli evidovat tržby pouze plátci daně z přidané hodnoty. Elektronická evidence tržeb (EET) by se tak týkala jen podnikatelů s obratem přes milion korun ročně. Podporu mají přislíbenou od ODS či TOP 09, diskutují o něm i s dalšími sněmovními stranami. Předseda STAN Petr Gazdík rozhodnutí Ústavního soudu o třetí a čtvrté vlně uvítal.

Třetí vlna EET měla být spuštěna v březnu 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému mají zapojit také vybraní řemeslníci či další služby. Do třetí a čtvrté vlny by se podle odhadů MF mělo zapojit zhruba 300 tisíc podnikatelů. Po roce fungování EET eviduje tržby 161 tisíc podnikatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...