Novou vládu čeká jednání o výjimkách z EET. Zatím se však neshodují ani Babiš se Schillerovou

3 minuty
Události: Výjimky z evidence tržeb
Zdroj: ČT24

Elektronická evidence tržeb (EET) vstoupila letos v prosinci do druhého roku existence a politici začínají řešit, komu umožní z ní vystoupit. Hovoří se zejména o podnikatelích s malým obratem. Právě na jeho konkrétní výši se však nemohou shodnout ani klíčové postavy uvnitř vznikající vlády. Rozdílné pohledy nabízí i další politické strany či nedávný návrh Senátu.

Dva hlavní architekti zrodu EET byli Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí a Alena Schillerová jako jeho náměstkyně zodpovědná za daně. Teď spolu ale nesouhlasí. 

Babiš, nově jmenovaný premiér, navrhuje jako limit pro osvobození od evidence roční tržby do 500 tisíc korun. Do této výše by podnikatelé platili paušální daň. Schillerové, která je navržena na ministryni financí, se však zdá tato hranice příliš vysoká. Argumentuje tím, že by se tak evidenci vyhnulo „obrovské množství poplatníků“. Její představa je 250 tisíc korun. 

Se svou částkou přišel tento týden i Senát. Elektronická evidence tržeb by se podle jeho novely neměla vztahovat na živnostníky a firmy, jejichž roční obrat nepřesáhne 750 tisíc korun. 

Nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) se však doporučením Senátu nemusí řídit. Zrušení či úpravu EET měly v programu mnohé ze stran, které se v říjnových volbách dostaly do sněmovny. Lze tedy očekávat, že budou postupně předkládat své návrhy. 

Senát přijal doporučení na základě petice, která požaduje zrušení EET. To ale horní komora odmítla. Senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) neúspěšně požadoval nezavádění třetí a čtvrté vlny EET během příštího roku. Variantně navrhoval také to, aby se EET nevztahovala na živnostníky s obratem do jednoho milionu korun ročně, pro což ale hlasovalo jen 19 senátorů.

Další dvě chystané fáze

Konečné rozhodnutí bude důležité nejen pro ty, kteří již v režimu EET působí, ale i pro ty, pro něž by měla začít platit v příštím roce. Od prosince 2016 totiž začala evidence platit v první fázi pro ubytovací a stravovací služby, od března 2017 pak ve fázi druhé pro maloobchod a velkoobchod.

Další dvě fáze by měly podle původních plánů postupně začít v příštím roce. 

  • Třetí vlna (březen 2018)
  • stavebnictví, autoservis
    zemědělství, lesnictví, rybářství
    těžba a dobývání
    výroba a rozvod elektřiny
    IT činnosti
    peněžnictví a pojišťovnictví
    administrativní činnosti
    zdravotní a sociální péče
    kulturní, zábavní a rekreační činnosti
  • Čtvrtá vlna (červen 2018)
  • výroba textilií
    výroba oděvů
    výroba papíru, mýdel, plastových výrobků
    výroba nábytku
    další zpracovatelský průmysl

Co navrhují další strany

Pro paušální daň – tedy pevný odvod bez evidence příjmů – je i druhá největší sněmovní strana ODS. Její představa je podle místopředsedy strany Martina Kupky pro ty, kteří neplatí daň z přidané hodnoty. 

To znamená podnikatelé s příjmy pod milion korun ročně.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Hnutí SPD se kloní k půlmilionové hranici, kterou podle jejího předsedy Tomia Okamury navrhovali už v minulém volebním období. Tato hranice má podporu také komunistů. 

Sociální demokraté zaujímají opatrný postoj k výjimkám, protože je považují za nespravedlnost vůči ostatním podnikatelům. „V tomto případě méně je více,“ podotkl místopředseda ČSSD Jan Birke. 

Do podoby EET může ještě letos zasáhnout také Ústavní soud. Do poloviny prosince by měl oznámit, jestli zavedení EET bylo v souladu s ústavou, či nikoliv. 

Pravicová opozice si při schvalování EET v minulé sněmovně stěžovala například na předčasné ukončení rozpravy o zákonu. Loni v červnu pak 41 poslanců ODS a členů poslaneckého klubu TOP 09 podalo návrh na zrušení zákona, případně několika jeho částí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant.  

První je, zda vůbec princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu.
Pavel Rychetský

Nejednotný postoj ústavních soudců je podle Rychetského jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl.

Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...