Novou vládu čeká jednání o výjimkách z EET. Zatím se však neshodují ani Babiš se Schillerovou

Nahrávám video

Elektronická evidence tržeb (EET) vstoupila letos v prosinci do druhého roku existence a politici začínají řešit, komu umožní z ní vystoupit. Hovoří se zejména o podnikatelích s malým obratem. Právě na jeho konkrétní výši se však nemohou shodnout ani klíčové postavy uvnitř vznikající vlády. Rozdílné pohledy nabízí i další politické strany či nedávný návrh Senátu.

Dva hlavní architekti zrodu EET byli Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí a Alena Schillerová jako jeho náměstkyně zodpovědná za daně. Teď spolu ale nesouhlasí. 

Babiš, nově jmenovaný premiér, navrhuje jako limit pro osvobození od evidence roční tržby do 500 tisíc korun. Do této výše by podnikatelé platili paušální daň. Schillerové, která je navržena na ministryni financí, se však zdá tato hranice příliš vysoká. Argumentuje tím, že by se tak evidenci vyhnulo „obrovské množství poplatníků“. Její představa je 250 tisíc korun. 

Se svou částkou přišel tento týden i Senát. Elektronická evidence tržeb by se podle jeho novely neměla vztahovat na živnostníky a firmy, jejichž roční obrat nepřesáhne 750 tisíc korun. 

Nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) se však doporučením Senátu nemusí řídit. Zrušení či úpravu EET měly v programu mnohé ze stran, které se v říjnových volbách dostaly do sněmovny. Lze tedy očekávat, že budou postupně předkládat své návrhy. 

Senát přijal doporučení na základě petice, která požaduje zrušení EET. To ale horní komora odmítla. Senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) neúspěšně požadoval nezavádění třetí a čtvrté vlny EET během příštího roku. Variantně navrhoval také to, aby se EET nevztahovala na živnostníky s obratem do jednoho milionu korun ročně, pro což ale hlasovalo jen 19 senátorů.

Další dvě chystané fáze

Konečné rozhodnutí bude důležité nejen pro ty, kteří již v režimu EET působí, ale i pro ty, pro něž by měla začít platit v příštím roce. Od prosince 2016 totiž začala evidence platit v první fázi pro ubytovací a stravovací služby, od března 2017 pak ve fázi druhé pro maloobchod a velkoobchod.

Další dvě fáze by měly podle původních plánů postupně začít v příštím roce. 

  • Třetí vlna (březen 2018)
  • stavebnictví, autoservis
    zemědělství, lesnictví, rybářství
    těžba a dobývání
    výroba a rozvod elektřiny
    IT činnosti
    peněžnictví a pojišťovnictví
    administrativní činnosti
    zdravotní a sociální péče
    kulturní, zábavní a rekreační činnosti
  • Čtvrtá vlna (červen 2018)
  • výroba textilií
    výroba oděvů
    výroba papíru, mýdel, plastových výrobků
    výroba nábytku
    další zpracovatelský průmysl

Co navrhují další strany

Pro paušální daň – tedy pevný odvod bez evidence příjmů – je i druhá největší sněmovní strana ODS. Její představa je podle místopředsedy strany Martina Kupky pro ty, kteří neplatí daň z přidané hodnoty. 

To znamená podnikatelé s příjmy pod milion korun ročně.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Hnutí SPD se kloní k půlmilionové hranici, kterou podle jejího předsedy Tomia Okamury navrhovali už v minulém volebním období. Tato hranice má podporu také komunistů. 

Sociální demokraté zaujímají opatrný postoj k výjimkám, protože je považují za nespravedlnost vůči ostatním podnikatelům. „V tomto případě méně je více,“ podotkl místopředseda ČSSD Jan Birke. 

Do podoby EET může ještě letos zasáhnout také Ústavní soud. Do poloviny prosince by měl oznámit, jestli zavedení EET bylo v souladu s ústavou, či nikoliv. 

Pravicová opozice si při schvalování EET v minulé sněmovně stěžovala například na předčasné ukončení rozpravy o zákonu. Loni v červnu pak 41 poslanců ODS a členů poslaneckého klubu TOP 09 podalo návrh na zrušení zákona, případně několika jeho částí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant.  

První je, zda vůbec princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu.
Pavel Rychetský

Nejednotný postoj ústavních soudců je podle Rychetského jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl.

Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 14 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 14 hhodinami

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
včeraAktualizovánovčera v 07:00

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.