Novou vládu čeká jednání o výjimkách z EET. Zatím se však neshodují ani Babiš se Schillerovou

Nahrávám video

Elektronická evidence tržeb (EET) vstoupila letos v prosinci do druhého roku existence a politici začínají řešit, komu umožní z ní vystoupit. Hovoří se zejména o podnikatelích s malým obratem. Právě na jeho konkrétní výši se však nemohou shodnout ani klíčové postavy uvnitř vznikající vlády. Rozdílné pohledy nabízí i další politické strany či nedávný návrh Senátu.

Dva hlavní architekti zrodu EET byli Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí a Alena Schillerová jako jeho náměstkyně zodpovědná za daně. Teď spolu ale nesouhlasí. 

Babiš, nově jmenovaný premiér, navrhuje jako limit pro osvobození od evidence roční tržby do 500 tisíc korun. Do této výše by podnikatelé platili paušální daň. Schillerové, která je navržena na ministryni financí, se však zdá tato hranice příliš vysoká. Argumentuje tím, že by se tak evidenci vyhnulo „obrovské množství poplatníků“. Její představa je 250 tisíc korun. 

Se svou částkou přišel tento týden i Senát. Elektronická evidence tržeb by se podle jeho novely neměla vztahovat na živnostníky a firmy, jejichž roční obrat nepřesáhne 750 tisíc korun. 

Nastupující vláda Andreje Babiše (ANO) se však doporučením Senátu nemusí řídit. Zrušení či úpravu EET měly v programu mnohé ze stran, které se v říjnových volbách dostaly do sněmovny. Lze tedy očekávat, že budou postupně předkládat své návrhy. 

Senát přijal doporučení na základě petice, která požaduje zrušení EET. To ale horní komora odmítla. Senátor Ivo Valenta (za Soukromníky) neúspěšně požadoval nezavádění třetí a čtvrté vlny EET během příštího roku. Variantně navrhoval také to, aby se EET nevztahovala na živnostníky s obratem do jednoho milionu korun ročně, pro což ale hlasovalo jen 19 senátorů.

Další dvě chystané fáze

Konečné rozhodnutí bude důležité nejen pro ty, kteří již v režimu EET působí, ale i pro ty, pro něž by měla začít platit v příštím roce. Od prosince 2016 totiž začala evidence platit v první fázi pro ubytovací a stravovací služby, od března 2017 pak ve fázi druhé pro maloobchod a velkoobchod.

Další dvě fáze by měly podle původních plánů postupně začít v příštím roce. 

  • Třetí vlna (březen 2018)
  • stavebnictví, autoservis
    zemědělství, lesnictví, rybářství
    těžba a dobývání
    výroba a rozvod elektřiny
    IT činnosti
    peněžnictví a pojišťovnictví
    administrativní činnosti
    zdravotní a sociální péče
    kulturní, zábavní a rekreační činnosti
  • Čtvrtá vlna (červen 2018)
  • výroba textilií
    výroba oděvů
    výroba papíru, mýdel, plastových výrobků
    výroba nábytku
    další zpracovatelský průmysl

Co navrhují další strany

Pro paušální daň – tedy pevný odvod bez evidence příjmů – je i druhá největší sněmovní strana ODS. Její představa je podle místopředsedy strany Martina Kupky pro ty, kteří neplatí daň z přidané hodnoty. 

To znamená podnikatelé s příjmy pod milion korun ročně.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Hnutí SPD se kloní k půlmilionové hranici, kterou podle jejího předsedy Tomia Okamury navrhovali už v minulém volebním období. Tato hranice má podporu také komunistů. 

Sociální demokraté zaujímají opatrný postoj k výjimkám, protože je považují za nespravedlnost vůči ostatním podnikatelům. „V tomto případě méně je více,“ podotkl místopředseda ČSSD Jan Birke. 

Do podoby EET může ještě letos zasáhnout také Ústavní soud. Do poloviny prosince by měl oznámit, jestli zavedení EET bylo v souladu s ústavou, či nikoliv. 

Pravicová opozice si při schvalování EET v minulé sněmovně stěžovala například na předčasné ukončení rozpravy o zákonu. Loni v červnu pak 41 poslanců ODS a členů poslaneckého klubu TOP 09 podalo návrh na zrušení zákona, případně několika jeho částí.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský naznačil, že soudci vybírají ze dvou variant.  

První je, zda vůbec princip EET v podobě, v jaké je, je ústavně konformní, zda není přílišným zásahem do svobody podnikání. Na druhé straně může převážit názor, že to ústavně konformní je, leč že některé části toho zákona by vyžadovaly přece jenom jinou úpravu.
Pavel Rychetský

Nejednotný postoj ústavních soudců je podle Rychetského jedním z důvodů, proč poslanecká stížnost na jeden z nejkonfliktnějších zákonů minulého volebního období leží u Ústavního soudu skoro rok a půl.

Schvalování evidence tržeb vyvolalo ve sněmovně dlouhé obstrukce pravicové opozice. Podle odcházející koalice bylo zavedení EET i způsob schválení v pořádku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 2 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 4 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 8 hhodinami

Průměrná mzda stoupla na 51 966 korun

Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
09:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Za rozpočtem si stojíme, odmítá Babiš kritiku koaličních partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dál podporuje návrh státního rozpočtu na příští rok. Reaguje tak na kritiku menších koaličních partnerů. Těm se nelíbí zejména plán ministryně financí na schodek 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v dějinách České republiky. Vyšší byl jen během období pandemie covid-19.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.