Důležitý je byznysplán, upozorňuje zakladatel úspěšného start-upu Prusa Research

Nahrávám video
Průša: Přeju si, aby naše firma přetrvala po generace
Zdroj: ČT24

Start-upový výrobce 3D tiskáren Prusa Research se loni dostal mezi deset nejrychleji rostoucích firem v regionu Evropy, Afriky a Blízkého východu. Zakladatel firmy Josef Průša v pořadu Byznys ČT24 řekl, že jeho přáním je, aby jeho firma přetrvala po další generace. Většina českých start-upů je buď ve stadiu zrodu, nebo naopak v úpadku, jen několik stovek jich funguje. Průša zdůrazňuje důležitost byznysplánu – aby lidé po dvou letech snažení nezjistili, že jejich nápad není ekonomicky udržitelný.

V Česku už vzniklo odhadem třináct set start-upů. Z tohoto počtu funguje přibližně 550. Jejich zakladatelé jsou nejčastěji lidé ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Většinou se tyto firmy točí kolem počítačových a internetových technologií.

Podle Aspen Institute Prague nabízí software 28 procent start-upů, webové služby dalších 21 procent a mobilní aplikace 17 procent. Menší část se pak věnuje třeba výzkumu a zpracovávání dat. V menšině je tak firma Prusa Research, která vytváří hardware.

„Mrzí mě, že není pořádně zastoupená výroba nebo něco fyzičtějšího než aplikace nebo služby,“ podotkl. Podle něj je vidět, že se nápady začínajících firem hodně často překrývají.

Prusa Research
Zdroj: Martina Houdek/ČTK

Pokud nápad nemá ekonomické uplatnění, může tak přijít vniveč. „Myslím, že často start-upy selhávají, že si lidi pořádně neudělají ani byznysplán. Mají nějaký nápad, jsou nadšení a je pro ně hrozně nepříjemné udělat si analýzu. Mají strach, že zjistí, že v tom není žádný byznys. Dva roky pak na tom pracují, než zjistí, že to není udržitelná myšlenka,“ řekl.

Malé firmy, které se označují jako start-up, ale nemají pořádně byznysplán, mohou podle něj navíc na fungující projekty házet negativní světlo.

Průša: Vydělávali jsme od začátku

Jedním z prvních problémů, který musí malí začínající podnikatelé řešit, jsou finance. Drtivá většina start-upistů dává peníze ze svého nebo jim pomáhá rodina a přátelé. Obracejí se i na takzvané andělské investory, kteří jsou nebo byli úspěšnými podnikateli a chtějí podpořit ty začínající. Zájem roste i o crowdfunding, kdy se několik osob najednou složí na potřebnou částku.

Prosadit se na trhu je ale náročné. Podle Aspen Institute Prague téměř padesát procent start-upů nevydělává vůbec nic. Přibližně čtvrtina začne vydělávat už během prvního roku podnikání, část z nich dokonce okamžitě – Průša podotkl, že je to i jeho případ.

„Použil jsem finance od rodiny. Když jsem začínal podnikat, už jsem tiskárny měl. Byl to jenom přerod do právní a funkční věci. Nakoupil jsem součástky, vyrobil tiskárny, prodal je, peníze zase investoval do dalších součástek. Vydělávali jsme od prvního měsíce,“ přiblížil.

Je jeho zbožným přáním, aby vyrostli do giganta na úrovni Facebooku. „Aby tady naše firma zůstala po další generace,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...