Důležitý je byznysplán, upozorňuje zakladatel úspěšného start-upu Prusa Research

Nahrávám video
Průša: Přeju si, aby naše firma přetrvala po generace
Zdroj: ČT24

Start-upový výrobce 3D tiskáren Prusa Research se loni dostal mezi deset nejrychleji rostoucích firem v regionu Evropy, Afriky a Blízkého východu. Zakladatel firmy Josef Průša v pořadu Byznys ČT24 řekl, že jeho přáním je, aby jeho firma přetrvala po další generace. Většina českých start-upů je buď ve stadiu zrodu, nebo naopak v úpadku, jen několik stovek jich funguje. Průša zdůrazňuje důležitost byznysplánu – aby lidé po dvou letech snažení nezjistili, že jejich nápad není ekonomicky udržitelný.

V Česku už vzniklo odhadem třináct set start-upů. Z tohoto počtu funguje přibližně 550. Jejich zakladatelé jsou nejčastěji lidé ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Většinou se tyto firmy točí kolem počítačových a internetových technologií.

Podle Aspen Institute Prague nabízí software 28 procent start-upů, webové služby dalších 21 procent a mobilní aplikace 17 procent. Menší část se pak věnuje třeba výzkumu a zpracovávání dat. V menšině je tak firma Prusa Research, která vytváří hardware.

„Mrzí mě, že není pořádně zastoupená výroba nebo něco fyzičtějšího než aplikace nebo služby,“ podotkl. Podle něj je vidět, že se nápady začínajících firem hodně často překrývají.

Prusa Research
Zdroj: Martina Houdek/ČTK

Pokud nápad nemá ekonomické uplatnění, může tak přijít vniveč. „Myslím, že často start-upy selhávají, že si lidi pořádně neudělají ani byznysplán. Mají nějaký nápad, jsou nadšení a je pro ně hrozně nepříjemné udělat si analýzu. Mají strach, že zjistí, že v tom není žádný byznys. Dva roky pak na tom pracují, než zjistí, že to není udržitelná myšlenka,“ řekl.

Malé firmy, které se označují jako start-up, ale nemají pořádně byznysplán, mohou podle něj navíc na fungující projekty házet negativní světlo.

Průša: Vydělávali jsme od začátku

Jedním z prvních problémů, který musí malí začínající podnikatelé řešit, jsou finance. Drtivá většina start-upistů dává peníze ze svého nebo jim pomáhá rodina a přátelé. Obracejí se i na takzvané andělské investory, kteří jsou nebo byli úspěšnými podnikateli a chtějí podpořit ty začínající. Zájem roste i o crowdfunding, kdy se několik osob najednou složí na potřebnou částku.

Prosadit se na trhu je ale náročné. Podle Aspen Institute Prague téměř padesát procent start-upů nevydělává vůbec nic. Přibližně čtvrtina začne vydělávat už během prvního roku podnikání, část z nich dokonce okamžitě – Průša podotkl, že je to i jeho případ.

„Použil jsem finance od rodiny. Když jsem začínal podnikat, už jsem tiskárny měl. Byl to jenom přerod do právní a funkční věci. Nakoupil jsem součástky, vyrobil tiskárny, prodal je, peníze zase investoval do dalších součástek. Vydělávali jsme od prvního měsíce,“ přiblížil.

Je jeho zbožným přáním, aby vyrostli do giganta na úrovni Facebooku. „Aby tady naše firma zůstala po další generace,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 15 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 20 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...