Důchodová reforma mě naplňuje optimismem, říká Nerudová. Podle šéfa agentury STEM bude těžké zajistit finance

Nahrávám video

Novou vládu Petra Fialy (ODS), která ve čtvrtek získala ve sněmovně důvěru, čeká těžké období. Vypořádat se musí například s rostoucí inflací, cenami energií nebo zadlužením státu. Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová tvrdí, že ušetřit peníze bude těžké. V programovém prohlášení ji ale těší snaha o přijetí důchodové reformy. I na to však bude třeba najít finance. Opatření, která by je zajistila, jsou podle sociologa, ředitele agentury STEM a člena MeSES Martina Buchtíka nepopulární, vládu podle něj čeká nelehký úkol.

Nerudová k programovému prohlášení vlády řekla, že u pětikoalice je logické, že některé body v programovém prohlášení jsou obecnějšího charakteru. „Musím říct, že minimálně část o důchodech mě naplňuje velkým optimismem v tom směru, že bychom konečně po třiceti letech snad mohli být svědky toho, že by mohla být přijata důchodová reforma,“ uvedla. 

Nerudovou však údajně zarazilo to, že se z programového prohlášení nedozvěděla nic o příjmové straně. „Je jasné, že vzhledem k tomu, jak vypadají veřejné finance, jak špatně bude velkému počtu domácností kvůli rostoucím cenám hypoték, elektrické energie a kvůli inflaci, stát bude muset vydávat na pomoc daleko více, než vydával. Z návrhu není patrné, kde na to nalezneme finanční prostředky,“ upozornila. 

Podle Buchtíka vláda nebude mít jednoduchou situaci. Česká veřejnost totiž podle něj nepodporuje opatření, která by peníze do rozpočtu přinesla, jako je zvýšování daní, nižší důchody nebo pozdější odchod do penze. „Pokud chcete vládnout tak, že vyhovíte všem, tak je to nemožné. Politika ale není o tom dělat jenom populární kroky,“ řekl. Míní také, že důchodová reforma zajímá hlavně lidi, kteří už v důchodu jsou. „Bude se ale dotýkat lidí, kterým je dnes třicet, čtyřicet nebo i dvacet let,“ dodal. 

Stačí šetřit na provozních výdajích státu?

Podle Nerudové bude velmi těžké stlačit deficit státního rozpočtu pod tři sta miliard korun, jak si dal za úkol premiér Petr Fiala (ODS). Tvrdí, že v provozních výdajích se dá seškrtat čtyřicet až šedesát miliard.

„Zbytek by skutečně bolel. Nicméně se ukazuje, že minulá vláda předkládala rozpočty, kde byly podhodnocené příjmy, a vždy tam existoval nějaký polštář. Existuje určitá pravděpodobnost, že i v tomto návrhu byly podhodnocené příjmy a že se osmdesát miliard najde,“ řekla. 

Zásadní věcí, kterou by se mělo ministerstvo financí zabývat, je podle Nerudové rozpočet na příští rok. „Bude klíčový, tam se skutečně bavíme o výrazné racionalizaci agend, které vykonává stát, bavíme se i o tom, že deficit by měl být výrazně nižší. Skutečně to nebude jednoduché,“ odhaduje. Dodala také, že se bude muset otevřít otázka daňové reformy, což ale nemusí znamenat zvyšování daní. 

„Zvyšování daní je vždy nepopulární, na tom je asi shoda napříč veřejností. Na zdanění nadnárodních korporací, velkých internetových firem asi shoda bude. Asi je i shoda na tom, aby nedocházelo k vyvádění daní do daňových rájů,“ reagoval Buchtík.

Nerudová nedokáže odhadnout, kolik by se mohlo ušetřit například na provozu jednotlivých ministerstev. Podle ní je nutné rozsáhlé zmapování agend a až poté je prý možné hovořit o proupouštění úředníků. „Škrtání od stolu nepovede ke kýženému výsledku,“ řekla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
před 12 hhodinami

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
včera v 08:00

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...