Čtyřicet miliard proplatí EU Česku na dotacích za první půlrok. Podle opozice by ale čerpání mělo zrychlit

Nahrávám video

Skoro pět tisíc projektů za 40 miliard korun zaplatí v Česku po prvním pololetí Evropská unie. Brusel už tyto evropské dotace schválil. Většinou jde o program rozvoje venkova nebo ten, který má zlepšit kvalitu vzdělávání. Zatímco ministerstvo pro místní rozvoj je s čísly spokojené, opozice žádá rychlejší čerpání.

Například středočeská obec Mnichovice využívá dotace už řadu let. I díky nim mají alej, nový chodník a nedávno zmodernizovanou čističku odpadních vod se sběrným dvorem.

„Za minulé funkční období jsme měli investice zhruba ve výši 200 milionů korun a z toho 140 milionů bylo z evropských dotací a 60 milionů byly vlastní zdroje, a v tomhle volebním období, když to mám napočítáno, tak to, co jsou rozjeté stavby, tak je asi za 300 milionů korun,“ řekla starostka Mnichovic Petra Pecková (nestr. za STAN).

Radnice počítá s tím, že až 200 milionů by mohla poskytnout Evropská unie. Peníze mají jít třeba na P+R parkoviště u vlakového nádraží anebo na výstavbu cyklostezky. „Je to ve spolupráci s pěti obcemi a je to na základě čtyř dotačních žádostí, cyklostezka stojí zhruba 140 milionů korun a 90 milionů máme z evropských dotací,“ doplňuje Pecková.

Dotace
Zdroj: ČT24

Tyto finance jsou z Integrovaného regionálního operačního programu a v prvních šesti měsících letošního roku o ně byl mezi starosty velký zájem. Požádali si už o proplacení více než sedmi set projektů za necelé tři miliardy a postaví za ně třeba komunitní centra, navýší kapacitu mateřských škol anebo zateplí obytné domy.

„Opravdu to tempo čerpání je velké, já jsem spokojená, protože my nevracíme žádné peníze Evropské komisi a už i v letošním roce hlásí mnoho operačních programů, že mají naplněno,“ konstatuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO).

Opoziční politici jsou však přesvědčení, že by unijní peníze měly směřovat jinam než do tak zvaných měkkých projektů, tedy třeba právě na cyklostezky. Víc financí by chtěli vidět v infrastruktuře. „Podle mě vůbec nejhorší, kam peníze mohou jít, je do soukromého podnikání, protože vytvářejí nefér konkurenci,“ vysvětluje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Česko má dlouhodobě problém s čerpáním dotací, a nezměnilo na tom nic ani hnutí ANO. My ty dotace čerpáme hrozně pomalu, a potom ke konci období dost často překotně podporujeme i dost bizarní projekty,“ uvedl Radek Holomčík (Piráti).

Největší problém má Česko s programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Už vloni z něj Česku Evropská komise pozastavila platby. Šance na jejich obnovení je, nejdřív ale musí resort průmyslu, pod který spadá, splnit několik podmínek. 

  • Česko zůstává čistým příjemcem unijních dotací. V letošním prvním pololetí obdrželo ze společného rozpočtu skoro 54 miliard korun, do Bruselu odvedlo necelých 30.
  • Finančně tak Česku v uplynulém půlroce evropská integrace přinesla bezmála 24 a půl miliardy korun. Vloni byla tato takzvaná čistá pozice o 14 miliard nižší.
  • Za celou dobu členství v Unii, tedy za posledních patnáct let, Česko do Bruselu poslalo skoro 600 miliard, získalo ale o 766 miliard korun víc.
  • Vůbec největším příjemcem dotací z EU je Polsko, naopak nejvíc odvádí do společného rozpočtu Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 6 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 11 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.