Čtyřicet miliard proplatí EU Česku na dotacích za první půlrok. Podle opozice by ale čerpání mělo zrychlit

Nahrávám video

Skoro pět tisíc projektů za 40 miliard korun zaplatí v Česku po prvním pololetí Evropská unie. Brusel už tyto evropské dotace schválil. Většinou jde o program rozvoje venkova nebo ten, který má zlepšit kvalitu vzdělávání. Zatímco ministerstvo pro místní rozvoj je s čísly spokojené, opozice žádá rychlejší čerpání.

Například středočeská obec Mnichovice využívá dotace už řadu let. I díky nim mají alej, nový chodník a nedávno zmodernizovanou čističku odpadních vod se sběrným dvorem.

„Za minulé funkční období jsme měli investice zhruba ve výši 200 milionů korun a z toho 140 milionů bylo z evropských dotací a 60 milionů byly vlastní zdroje, a v tomhle volebním období, když to mám napočítáno, tak to, co jsou rozjeté stavby, tak je asi za 300 milionů korun,“ řekla starostka Mnichovic Petra Pecková (nestr. za STAN).

Radnice počítá s tím, že až 200 milionů by mohla poskytnout Evropská unie. Peníze mají jít třeba na P+R parkoviště u vlakového nádraží anebo na výstavbu cyklostezky. „Je to ve spolupráci s pěti obcemi a je to na základě čtyř dotačních žádostí, cyklostezka stojí zhruba 140 milionů korun a 90 milionů máme z evropských dotací,“ doplňuje Pecková.

Dotace
Zdroj: ČT24

Tyto finance jsou z Integrovaného regionálního operačního programu a v prvních šesti měsících letošního roku o ně byl mezi starosty velký zájem. Požádali si už o proplacení více než sedmi set projektů za necelé tři miliardy a postaví za ně třeba komunitní centra, navýší kapacitu mateřských škol anebo zateplí obytné domy.

„Opravdu to tempo čerpání je velké, já jsem spokojená, protože my nevracíme žádné peníze Evropské komisi a už i v letošním roce hlásí mnoho operačních programů, že mají naplněno,“ konstatuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO).

Opoziční politici jsou však přesvědčení, že by unijní peníze měly směřovat jinam než do tak zvaných měkkých projektů, tedy třeba právě na cyklostezky. Víc financí by chtěli vidět v infrastruktuře. „Podle mě vůbec nejhorší, kam peníze mohou jít, je do soukromého podnikání, protože vytvářejí nefér konkurenci,“ vysvětluje ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Česko má dlouhodobě problém s čerpáním dotací, a nezměnilo na tom nic ani hnutí ANO. My ty dotace čerpáme hrozně pomalu, a potom ke konci období dost často překotně podporujeme i dost bizarní projekty,“ uvedl Radek Holomčík (Piráti).

Největší problém má Česko s programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Už vloni z něj Česku Evropská komise pozastavila platby. Šance na jejich obnovení je, nejdřív ale musí resort průmyslu, pod který spadá, splnit několik podmínek. 

  • Česko zůstává čistým příjemcem unijních dotací. V letošním prvním pololetí obdrželo ze společného rozpočtu skoro 54 miliard korun, do Bruselu odvedlo necelých 30.
  • Finančně tak Česku v uplynulém půlroce evropská integrace přinesla bezmála 24 a půl miliardy korun. Vloni byla tato takzvaná čistá pozice o 14 miliard nižší.
  • Za celou dobu členství v Unii, tedy za posledních patnáct let, Česko do Bruselu poslalo skoro 600 miliard, získalo ale o 766 miliard korun víc.
  • Vůbec největším příjemcem dotací z EU je Polsko, naopak nejvíc odvádí do společného rozpočtu Německo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 23 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 9 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 15 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...