Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta
První odhady z konce července přitom hovořily o meziročním poklesu 10,7 procenta a mezikvartálním 8,4 procenta, o měsíc později úřad odhad zhoršil na pokles o 11 procent, respektive o 8,7 procenta.
„Ve srovnání s předchozím odhadem ze začátku září tak došlo tudíž jen k nepatrné revizi meziročního poklesu z původních jedenácti procent, kdy mezičtvrtletní údaj zůstal beze změny. Nadále tak platí, že pokles české ekonomiky byl v druhém čtvrtletí historicky nejhlubší. Zpět na nohy se ale hospodářství stavělo v uplynulých měsících rychleji, než se původně čekalo, a platilo to i v průběhu třetího čtvrtletí,“ konstatoval ekonom Komerční banky (KB) Martin Gürtler.
Nad očekávání dobře se vedlo podle něho především průmyslu, jehož produkce se podle posledních dostupných dat za červenec snížila už jen o pět procent, zatímco v dubnu byla oproti loňsku nižší zhruba o jednu třetinu.
„K dobrým červencovým číslům sice dopomohlo odlišné čerpání celozávodních dovolených a za srpen lze tak očekávat jejich částečnou korekci, i přesto je však oživení ve výrobním sektoru prokazatelné. To potvrzuje i index nákupních manažerů, který se v září po téměř dvou letech dostal nad hranici 50 bodů,“ dodává.
A připomíná, že oživení ve výrobním sektoru napomohlo především obnovení poptávky ze zahraničí, na níž jsou exportně zaměřené průmyslové podniky závislé. Překvapivě rychle vzrostla i poptávka po automobilech, předkrizové úrovně však stále nedosahuje.
V důsledku dosavadního příznivého vývoje měsíčních indikátorů ale pro třetí čtvrtletí letošního roku očekávájí ekonomové KB nárůst tuzemské ekonomiky mezičtvrtletně o 4,3 procenta. „To by v meziročním vyjádření znamenalo zmírnění poklesu na 7,6 %. Jedná se však o předběžný odhad, který budeme s přibývajícími daty ještě zpřesňovat,“ uvádí Gürtler.
Připomíná ale zároveň, že výrazně nejistější se nyní jeví vývoj zejména v posledním letošním čtvrtletí, s ohledem na probíhající druhou vlnu koronaviru. Přesto zatím nadále KB ve své prognóze počítá s poklesem ekonomiky za celý letošní rok o pět procent. „Rizikem je však hlubší pokles,“ dodal analytik Gürtler.
Analytici ING bank pak předpokládají, že propad tuzemské ekonomiky v letošním roce bude zhruba kolem 6,5 až sedmi procent. „Měli bychom se vyhnout dvojcifernému propadu. Vše ale bude záležet od vývoje situace s koronavirem,“ uvedl také hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Lidé méně utrácejí a více spoří
Nejistá situace vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve druhém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, stejně tak meziročně.
„Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta,“ uvedl ČSÚ. Míra investic v sektoru domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,1 procentního bodu a dosáhla 9,2 procenta.
Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve druhém čtvrtletí 34 142 korun, oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 7,1 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesu příjmů ze zaměstnání se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru.
U nefinančních podniků byla míra zisku ve druhém čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta.
„Větší pokles hrubé přidané hodnoty (HPH) než investic, vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta,“ uvedli statistici. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.
