Banky jsou připravené do rozvojového fondu investovat až sedm miliard

Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard korun, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.

Banky peníze poskytnou, jakmile fond získá potřebnou licenci od České národní banky a budou vybrány a připraveny vhodné investiční projekty. Do konce září bude připraveno Memorandum o porozumění mezi vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se činnosti fondu.

Úlohou fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. Sektorově bude zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. „Projekty, jež by se měly prostřednictvím rozvojového fondu financovat, by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit. Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura,“ uvedl Babiš.

Fond bude založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Investiční strategie fondu bude založena na principu návratnosti peněz vložených do podporovaných projektů a na principu dobrovolného financování z více zdrojů, umožňujícího zapojení širokého spektra investorů.

Návratnost se počítá na desetiletí

Do fondu by se vedle bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v Česku daří, a proto by v tuzemsku chtěly dlouhodobě investovat. „Půjde o jakýsi fond fondů, který bude založen na ryze dobrovolné bázi,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích. Zdroje fondu budou reinvestovány. Má výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a to díky využití principu finanční páky a také zapojení zdrojů například od Evropské investiční banky, případně z programu Invest EU.

Zakladatelem fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Investoři získají investiční akcie. Vedle fondu bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády a za účasti nezávislých expertů, její funkcí bude zejména schvalovat investiční strategii fondu.

Fond má být atraktivní pro širší spektrum investorů, tedy nejen největších bank, stejně jako investorů z nebankovní sféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...