Banky jsou připravené do rozvojového fondu investovat až sedm miliard

Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard korun, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.

Banky peníze poskytnou, jakmile fond získá potřebnou licenci od České národní banky a budou vybrány a připraveny vhodné investiční projekty. Do konce září bude připraveno Memorandum o porozumění mezi vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se činnosti fondu.

Úlohou fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. Sektorově bude zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. „Projekty, jež by se měly prostřednictvím rozvojového fondu financovat, by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit. Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura,“ uvedl Babiš.

Fond bude založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Investiční strategie fondu bude založena na principu návratnosti peněz vložených do podporovaných projektů a na principu dobrovolného financování z více zdrojů, umožňujícího zapojení širokého spektra investorů.

Návratnost se počítá na desetiletí

Do fondu by se vedle bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v Česku daří, a proto by v tuzemsku chtěly dlouhodobě investovat. „Půjde o jakýsi fond fondů, který bude založen na ryze dobrovolné bázi,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích. Zdroje fondu budou reinvestovány. Má výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a to díky využití principu finanční páky a také zapojení zdrojů například od Evropské investiční banky, případně z programu Invest EU.

Zakladatelem fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Investoři získají investiční akcie. Vedle fondu bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády a za účasti nezávislých expertů, její funkcí bude zejména schvalovat investiční strategii fondu.

Fond má být atraktivní pro širší spektrum investorů, tedy nejen největších bank, stejně jako investorů z nebankovní sféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 19 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled