Banky jsou připravené do rozvojového fondu investovat až sedm miliard

Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard korun, informoval tiskový odbor úřadu vlády. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.

Banky peníze poskytnou, jakmile fond získá potřebnou licenci od České národní banky a budou vybrány a připraveny vhodné investiční projekty. Do konce září bude připraveno Memorandum o porozumění mezi vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se činnosti fondu.

Úlohou fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. Sektorově bude zaměřen zejména na veřejnou infrastrukturu. „Projekty, jež by se měly prostřednictvím rozvojového fondu financovat, by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit. Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura,“ uvedl Babiš.

Fond bude založen na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Investiční strategie fondu bude založena na principu návratnosti peněz vložených do podporovaných projektů a na principu dobrovolného financování z více zdrojů, umožňujícího zapojení širokého spektra investorů.

Návratnost se počítá na desetiletí

Do fondu by se vedle bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v Česku daří, a proto by v tuzemsku chtěly dlouhodobě investovat. „Půjde o jakýsi fond fondů, který bude založen na ryze dobrovolné bázi,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích. Zdroje fondu budou reinvestovány. Má výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a to díky využití principu finanční páky a také zapojení zdrojů například od Evropské investiční banky, případně z programu Invest EU.

Zakladatelem fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Investoři získají investiční akcie. Vedle fondu bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády a za účasti nezávislých expertů, její funkcí bude zejména schvalovat investiční strategii fondu.

Fond má být atraktivní pro širší spektrum investorů, tedy nejen největších bank, stejně jako investorů z nebankovní sféry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...