Akcie v USA vystoupaly během dne na rekordní úroveň, část zisků ale později ztratily

Americké akcie zahájily pondělní obchodování prudkým růstem a vystoupily na nová maxima. Výrazně k tomu přispěla farmaceutická společnost Pfizer, která zveřejnila příznivé údaje o účinnosti své experimentální vakcíny proti nemoci covid-19. Investoři navíc po zvolení kandidáta Demokratické strany Joea Bidena prezidentem Spojených států doufají ve zlepšení globálních obchodních vztahů a v další uvolňování měnové politiky. Po silném nástupu však začaly akcie během dne stále více klesat a část svých původních zisků nakonec ztratily.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si krátce po zahájení obchodování připisoval zhruba 4,6 procenta na 29 627 bodů. Rekordní intradenní hodnoty však nakonec neudržel a skončil silnější „jen“ o 2,95 procenta na 29 157 bodech. Zavíral tak na nejsilnější úrovni od únorového historického maxima. 

Také širší index S&P 500 měl rekordní nástup do obchodovacího dne - vykazoval růst o 3,2 procenta zhruba na 3622 bodů - ale nakonec přidal 1,17 procenta na 3550 bodů. Skončil tak nejvýše od počátku září, kdy dosáhl dosavadního maxima. 

Společnost Pfizer v pondělí na základě předběžných dat z rozsáhlé studie oznámila, že experimentální vakcína, kterou vyvinula proti covidu-19 ve spolupráci s německou BioNTech, vykázala více než 90procentní účinnost. Podle agentury Reuters jde o první vakcínu proti covidu-19, u níž její autoři doložili úspěšná data z rozsáhlé klinické studie. Akcie Pfizeru si před 20:00 SEČ připisovaly více než 11 procent. Nakonec skončily silnější o 7,7 procenta.

Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, měl oproti zmíněným indexům slabý start - přidával asi 0,7 procenta na 11 982 bodů. Den nakonec uzavřel ve ztrátě 1,53 procenta (11 713 bodů). Například akcie internetového obchodu Amazon.com klesly o více než pět procent a akcie internetové televize Netflix o téměř devět procent. Cenné papíry videokonferenční společnosti Zoom Video Communications se propadly dokonce o více než 17 procent.

Evropské akcie v reakci na volby v USA zpevnily

Akcie v Evropě zahájily týden rovněž růstem, trh příznivě hodnotí, jak podle médií dopadly prezidentské volby ve Spojených státech. Úspěch kandidáta Demokratické strany Joea Bidena by podle analytiků měl přispět ke zlepšení obchodních vztahů mezi Evropou a Washingtonem a k celkovému zklidnění i na diplomatické úrovni.

Panevropský index STOXX Europe 600 si v pondělí připsal 3,98 procenta a uzavřel na 380,99 bodu. Minulý týden byl pro tento ukazatel jedním z nejlepších od začátku roku, třebaže narůstající počet nakažených novým koronavirem výraznějšímu růstu cen akcií bránil.

Index DAX, který je hlavním cenovým indikátorem akciové burzy ve Frankfurtu nad Mohanem, se v pondělí zvýšil o 4,94 procenta na 13 095,97 bodu. Zaznamenal tak nejprudší jednodenní nárůst od poloviny května, napsala agentura DPA. Cena akcií společnosti BioNTech díky zprávě o vakcíně vzrostla o více než 15 procent. Akcie německého výrobce čipů Infineon pak posílily o 3,5 procenta. Firma totiž avizovala, že v následujícím roce očekává zvýšení tržeb skoro o 23 procent.

Vliv na růst frankfurtské burzy mohla mít i statistika, podle které vývoz z Německa v září proti srpnu vzrostl o 2,3 procenta. V meziročním srovnání sice export klesl o 3,8 procenta, výsledek nicméně překonal odhady analytiků.

Evropské akcie navázaly na obdobný trend asijských akciových trhů. Hlavní japonský index Nikkei 225 uzavřel na nejvyšší hodnotě za 29 let. Investoři po zvolení prezidentského kandidáta americké Demokratické strany sázejí mimo jiné na rozsáhlejší pomoc americké ekonomice. 

Donald Trump však porážku zatím neuznal. V následujících dnech a týdnech se dají očekávat právní spory. Reakce trhů však podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Pfeilera naznačuje, že investoři nevěří ve variantu, kdy by soudní rozhodnutí mohlo přispět k odlišnému volebnímu výsledku.

„Navzdory Trumpově rétorice tak nejistota ohledně nástupnictví v Bílém domě mizí. A když z trhů mizí strašák v podobě volební nejistoty, trhy posilují,“ konstatuje.

A nejvíce je to znát u technologických akcií. Kromě mizící nejistoty k tomu přispívá fakt, že demokraté pravděpodobně neovládnou Senát. „Rozdělený Kongres pak významně omezuje jejich manévrovací prostor. Proto nyní trhy nepočítají s některými původně avizovanými plány jako například zvýšení daní či přísnější regulace technologických gigantů. To je samozřejmě pro technologické společnosti pozitivní. Méně zásahů do byznysového prostředí však trhy hodnotí optimisticky,“ přibližuje Pfeiler.

Vývoj technologických firem v hlavním americkém indexu S&P 500
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

A optimisticky investoři hodnotí i pravděpodobné uklidnění vyhrocených vztahů mezi USA a Čínou, což technologickým firmám také pomáhá.

Zároveň také klesají výnosy amerických vládních dluhopisů. „To souvisí se skutečností, že zatímco před týdnem se nejčastěji hovořilo o fiskálním balíčku v rozsahu okolo dvou bilionů dolarů, nyní se jako nejvyšší možná částka jeví bilion. To samozřejmě znamená nižší emise vládních bondů,“ doplnil Pfeiler.

Ropa díky naději na účinnou vakcínu prudce zdražuje

Akcie ropných firem vykázaly v reakci na volby spíše pokles, ale ten nebyl podle Pfeilera nijak výrazný. „Přestože se Biden pokusí prosazovat zelenou agendu, jako například připojení USA k Pařížské klimatické dohodě, jeho snahy o konkrétní kroky na vnitropolitickém hřišti budou obtížnější. Rozdělený Kongres prakticky znemožní snahy zakazovat hydraulické štěpení neboli frakování,“ vysvětluje.

Vývoj energetických firem v hlavním americkém indexu S&P 500
Zdroj: CYRRUS/Bloomberg

Podobně jako v případě technologických firem nepůjde prosadit původně plánovanou tvrdou regulaci. Připomíná, že ropné firmy nicméně ztrácí i pod vlivem koronavirové krize. „Nová opatření společenského distancování znamenají další podlamování poptávky po ropě,“ dodává. 

Na druhou stranu ropa díky naději na účinnou vakcínu společnosti Pfizer teď v úvodu týdne prudce zdražuje – její pondělní nárůst je nejprudší za více než šest měsíců. Vliv na ni ale mají i signály ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců. Tato skupina, označovaná jako OPEC+, by mohla pokračovat v omezování těžby. 

Investoři si od vakcíny slibují rychlejší postup v boji s novým koronavirem a s tím související ekonomické oživení, což by mělo zvýšit zájem o ropu. Cena severomořské ropy Brent kolem 15:30 SEČ přidávala zhruba 8,9 procenta na 42,97 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala přes deset procent na 40,87 dolaru za barel.

„V očích obchodníků vakcína pomůže zajistit, že nebudou potřeba žádné další plošné uzávěry, a že přivede lidi zpět do ulic, což umožní, aby se zotavila silniční a letecká doprava,“ citovala agentura Reuters analytika společnosti Rystad Energy Bjornara Tonhaugena.

K růstu ceny ropy přispívá i slabší dolar

K růstu cen ropy ale přispívá i slabší dolar, který reaguje na vítězství Joea Bidena v amerických prezidentských volbách.

Saúdskoarabský ministr energetiky princ Abdalazíz bin Salmán v pondělí uvedl, že stávající dohodu v rámci skupiny OPEC+ o omezení těžby je možné upravit podle situace na trhu, pokud se na tom shodne většina zúčastněných států. Princ tím reagoval na dotaz, zda organizace neodloží od ledna plánované zvýšení těžby o dva miliony barelů a raději stávající škrty neprodlouží. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
11:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
včera v 14:29

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
včera v 09:09

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026
Načítání...