Akcie v Evropě klesají, dolů je tlačí špatný vývoj pandemie covidu-19

Akcie na evropských trzích ve čtvrtek výrazně klesají, dolů je tlačí zhoršená epidemická situace a také nejasnosti kolem další finanční pomoci ve Spojených státech. Hlavní index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ odepisoval 2,2 procenta a nacházel se blízko 362 bodů. Pohybuje se tak nejníže zhruba za dva týdny. Největší ztráty mají burzy ve Frankfurtu nad Mohanem a v Miláně.

Růst počtu nových případů nákazy novým typem koronaviru se v posledních dnech zrychluje ve více evropských zemích. Například Paříž chystá noční zákaz vycházení a mnoho zemí dál omezuje shromažďování, zavírá restaurace nebo školy.

Nejvíce ztrácejí akcie firem v odvětví cestovního ruchu, ale také výrobci aut či energetické společnosti. Většina těchto akcií ztrácí více než dvě procenta. Akcie bankovních domů klesají spolu s výnosy dluhopisů a k zotavení jim nepomohly ani zprávy o aktivitě fúzí a akvizic. Italský deník Il Messaggero ve čtvrtek informoval, že italský finanční ústav Banco BPM a francouzská Crédit Agricole podepsaly důvěrnou dohodu o zahájení jednání o případné fúzi.

„Vzhledem k tomu, že vyhlídky na okamžitou pomoc v USA den ode dne klesají, zatímco růst počtu nakažených si po celé Evropě žádá přísnější omezení, nikoho snad nepřekvapí, že investoři jsou trochu nervózní,“ řekl analytik společnosti CMC Markets UK Michael Hewson.

O další pomoci kvůli dopadům koronaviru se v USA jedná už několik týdnů, hlavní aktéři nicméně nedávají velké šance na dohodu republikánů s demokraty dřív než po prezidentských volbách. Ty jsou plánovány na 3. listopadu.

Hlavní index pařížské burzy CAC 40 odepisoval asi 2,4 procenta na 4821 bodů, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztrácel 3,1 procenta na 12 625 bodů, zatímco index milánské burzy FTSE/MIB vykazoval pokles asi o 2,6 procenta na 19 091 bodů. Akciová burza v Londýně podle indexu FTSE 100 odepisovala 2,4 procenta na 5791 bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 8 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 12 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 16 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
včera v 20:34

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled