Akcie v Evropě klesají, dolů je tlačí špatný vývoj pandemie covidu-19

Akcie na evropských trzích ve čtvrtek výrazně klesají, dolů je tlačí zhoršená epidemická situace a také nejasnosti kolem další finanční pomoci ve Spojených státech. Hlavní index STOXX Europe 600 krátce před 11:00 SELČ odepisoval 2,2 procenta a nacházel se blízko 362 bodů. Pohybuje se tak nejníže zhruba za dva týdny. Největší ztráty mají burzy ve Frankfurtu nad Mohanem a v Miláně.

Růst počtu nových případů nákazy novým typem koronaviru se v posledních dnech zrychluje ve více evropských zemích. Například Paříž chystá noční zákaz vycházení a mnoho zemí dál omezuje shromažďování, zavírá restaurace nebo školy.

Nejvíce ztrácejí akcie firem v odvětví cestovního ruchu, ale také výrobci aut či energetické společnosti. Většina těchto akcií ztrácí více než dvě procenta. Akcie bankovních domů klesají spolu s výnosy dluhopisů a k zotavení jim nepomohly ani zprávy o aktivitě fúzí a akvizic. Italský deník Il Messaggero ve čtvrtek informoval, že italský finanční ústav Banco BPM a francouzská Crédit Agricole podepsaly důvěrnou dohodu o zahájení jednání o případné fúzi.

„Vzhledem k tomu, že vyhlídky na okamžitou pomoc v USA den ode dne klesají, zatímco růst počtu nakažených si po celé Evropě žádá přísnější omezení, nikoho snad nepřekvapí, že investoři jsou trochu nervózní,“ řekl analytik společnosti CMC Markets UK Michael Hewson.

O další pomoci kvůli dopadům koronaviru se v USA jedná už několik týdnů, hlavní aktéři nicméně nedávají velké šance na dohodu republikánů s demokraty dřív než po prezidentských volbách. Ty jsou plánovány na 3. listopadu.

Hlavní index pařížské burzy CAC 40 odepisoval asi 2,4 procenta na 4821 bodů, index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem ztrácel 3,1 procenta na 12 625 bodů, zatímco index milánské burzy FTSE/MIB vykazoval pokles asi o 2,6 procenta na 19 091 bodů. Akciová burza v Londýně podle indexu FTSE 100 odepisovala 2,4 procenta na 5791 bodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěHlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice, řekla Schillerová

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. „Hlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice,“ zdůraznila ministryně. Následně resort návrh formálně předloží a zveřejní také plánovaný schodek.
00:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 3 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 5 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.