Kdo může být novým prezidentem USA a kdo jsou jeho volitelé. Americké volby krok za krokem

Prezidentská volba je pravděpodobně nejsledovanějším a možná nejdůležitějším volebním kláním ve Spojených státech. V úterý 3. listopadu roku 2020 se američtí občané odeberou hlasovat. Tamní systém je podstatně odlišný od toho českého. Nabízíme proto seznam nejčastěji kladených otázek.

Kdo může volit?

Volit mohou američtí občané starší 18 let až na některé výjimky. Ačkoliv dříve platila věková hranice 21 let, roku 1971 bylo pravidlo zrušeno. Aby mohli američtí voliči hlasovat u volební komise, musí nejprve vyplnit registrační formulář na příslušném místě, po internetu nebo na úřadě, výjimku tvoří pouze Severní Dakota.

Občané rovněž musí splňovat podmínky bydliště ve státě, ve kterém hlasují. Ty se však mohou v různých částech USA lišit. Volič může o platnou registraci přijít v případě uvěznění, přestěhování nebo pokud je soudem shledán nesvéprávným.

Znovu se musí zaregistrovat i v případě, pokud se dvakrát po sobě neúčastní federálních voleb. Podle 15. dodatku americké ústavy z roku 1870 nesmí být volební právo nikomu odebráno z rasových důvodů.

Je volba přímá?

Ne, prezident totiž není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů. To tvoří zástupci jednotlivých federálních států USA, kteří jsou do svých pozic voleni občany většinovým systémem. Kromě států Maine a Nebraska hlasují všichni volitelé daného státu pro vítěze voleb v něm, i kdyby zvítězil jen o jediný hlas. Americká hlava státu je tak volena nepřímo a dvoustupňově. Systém se setkává s kritikou, protože několikrát způsobil, že se prezidentem stal kandidát, který celkově získal menší počet hlasů.

Kdo jsou volitelé?

Sbor volitelů je ústavně vytvořený orgán, který po odhlasování voličů následně oficiálně zvolí prezidenta. Volitelé mohou v podstatě hlasovat pro jakéhokoliv kandidáta, názor voličů je pro ně ale v naprosté většině případů určující a převážně se jím řídí. Sbor volitelů tvoří celkem 538 členů, jejich počet přitom stanovuje zastoupení poslanců v americké Sněmovně reprezentantů a Senátu.

Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává neměnné. Každý stát USA má přitom jiný počet volitelů.

Které státy jsou „swing states“?

Jako swing states se označují ty státy USA, které mají podporu obyvatel tradičně a historicky vyrovnanou mezi demokratickou a republikánskou stranou. Prezidentští kandidáti ve svých volebních kampaních na tyto státy kladou obzvláště velký důraz, protože mohou mít v boji o Bílý dům i rozhodující hlas.

Tradiční swing states
Zdroj: FiveThirtyEight

Zatímco občané v jiných státech USA se politicky obvykle – a dlouhodobě – kloní buď na stranu demokratických, či republikánských kandidátů a lze to bezpečně předpokládat, u swing states taková „jistota“ není. Proto se tyto státy během prezidentského klání obvykle stávají hlavním bojištěm o hlasy tamních voličů. 

Volební server FiveThirtyEight mezi „tradiční“ swing states řadí následujících dvanáct států: Colorado, Florida, Iowa, Michigan, Minnesota, Nevada, New Hampshire, Severní Karolína, Ohio, Pensylvánie, Virginie a Wisconsin. Vlivem demografie a nálady ve společnosti mohou swing states samozřejmě ubývat i přibývat.

Rozhodne sbor volitelů okamžitě?

Ne, sbor volitelů bude formálně volit prezidenta až o měsíc později. Výsledky o vítězi přitom budou vyhlášeny nejspíš až po Novém roce. Výsledky hlasování i počty volitelů bývají přitom známy hned po sečtení hlasů v listopadových volbách.

Kdy vítěz nastoupí do úřadu?

Vítězný kandidát se chopí funkce amerického prezidenta tradičně 20. ledna roku následujícího po volbách, kdy se uskuteční slavnostní inaugurace. Do té doby bude v Bílém domě vládnout kabinet současného prezidenta.  

Volí se viceprezident odděleně?

Ne, každý prezidentský kandidát si vybírá svého viceprezidenta a po volbách do Bílého domu vstupují společně. Nelze je ani míchat nebo párovat s jinými kandidáty. 

Kdo může kandidovat na post prezidenta?

Podle zákona se může prezidentských voleb zúčastnit každý rodilý Američan starší 35 let. Na půdě Spojených států musí zároveň žít alespoň čtrnáct let. Mezi tato území se počítá i karibské Portoriko, Panenské ostrovy nebo tichomořský Guam.

Kdo jsou kandidáti?

Oba kandidáti jsou tradičně nominováni dvěma největšími politickými stranami v USA – republikány a demokraty.

V prezidentském klání roku 2020 Republikánská strana nominovala stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, který si jako svého viceprezidenta vybral toho dosavadního – Mikea Pence,

Demokratická strana nominovala senátora a bývalého viceprezidenta Joe Bidena. V úřadu by mu sekundovala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Mohou volby skončit remízou?

Ano, prezidentské volby v USA mohou skončit i remízou, ačkoliv je to velmi nepravděpodobné. Nerozhodný výsledek hlasování je možný od roku 1964, kdy ústavní dodatek dal právo volit prezidenta i občanům hlavního města Washington.

Nepřímo tak byl vytvořen nový volební okrsek District of Columbia, do sboru volitelů proto tehdy nově přibyli tři volitelé. Jejich celkový počet se proto zvýšil na sudých 538. Skutečně se tak může stát, že oba hlavní kandidáti dostanou hlasy přesně 269 volitelů.

V takovém případě rozhodne o budoucím prezidentovi až lednové hlasování Sněmovny reprezentantů, při kterém by nehlasovali poslanci, ale sečetly by se hlasy za jednotlivé státy. Může se také stát, že některý z volitelů při hlasování sboru „přeběhne“ na stranu druhého kandidáta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 47 mminutami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 2 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany, pokračovat mají i v sobotu

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace by se měly sejít i v sobotu.
před 4 hhodinami

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 5 hhodinami

Pákistánský expremiér Chán dostal další trest vězení

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 6 hhodinami
Načítání...