Kdo může být novým prezidentem USA a kdo jsou jeho volitelé. Americké volby krok za krokem

Prezidentská volba je pravděpodobně nejsledovanějším a možná nejdůležitějším volebním kláním ve Spojených státech. V úterý 3. listopadu roku 2020 se američtí občané odeberou hlasovat. Tamní systém je podstatně odlišný od toho českého. Nabízíme proto seznam nejčastěji kladených otázek.

Kdo může volit?

Volit mohou američtí občané starší 18 let až na některé výjimky. Ačkoliv dříve platila věková hranice 21 let, roku 1971 bylo pravidlo zrušeno. Aby mohli američtí voliči hlasovat u volební komise, musí nejprve vyplnit registrační formulář na příslušném místě, po internetu nebo na úřadě, výjimku tvoří pouze Severní Dakota.

Občané rovněž musí splňovat podmínky bydliště ve státě, ve kterém hlasují. Ty se však mohou v různých částech USA lišit. Volič může o platnou registraci přijít v případě uvěznění, přestěhování nebo pokud je soudem shledán nesvéprávným.

Znovu se musí zaregistrovat i v případě, pokud se dvakrát po sobě neúčastní federálních voleb. Podle 15. dodatku americké ústavy z roku 1870 nesmí být volební právo nikomu odebráno z rasových důvodů.

Je volba přímá?

Ne, prezident totiž není volen přímo občany, ale kolegiem volitelů. To tvoří zástupci jednotlivých federálních států USA, kteří jsou do svých pozic voleni občany většinovým systémem. Kromě států Maine a Nebraska hlasují všichni volitelé daného státu pro vítěze voleb v něm, i kdyby zvítězil jen o jediný hlas. Americká hlava státu je tak volena nepřímo a dvoustupňově. Systém se setkává s kritikou, protože několikrát způsobil, že se prezidentem stal kandidát, který celkově získal menší počet hlasů.

Kdo jsou volitelé?

Sbor volitelů je ústavně vytvořený orgán, který po odhlasování voličů následně oficiálně zvolí prezidenta. Volitelé mohou v podstatě hlasovat pro jakéhokoliv kandidáta, názor voličů je pro ně ale v naprosté většině případů určující a převážně se jím řídí. Sbor volitelů tvoří celkem 538 členů, jejich počet přitom stanovuje zastoupení poslanců v americké Sněmovně reprezentantů a Senátu.

Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává neměnné. Každý stát USA má přitom jiný počet volitelů.

Které státy jsou „swing states“?

Jako swing states se označují ty státy USA, které mají podporu obyvatel tradičně a historicky vyrovnanou mezi demokratickou a republikánskou stranou. Prezidentští kandidáti ve svých volebních kampaních na tyto státy kladou obzvláště velký důraz, protože mohou mít v boji o Bílý dům i rozhodující hlas.

Tradiční swing states
Zdroj: FiveThirtyEight

Zatímco občané v jiných státech USA se politicky obvykle – a dlouhodobě – kloní buď na stranu demokratických, či republikánských kandidátů a lze to bezpečně předpokládat, u swing states taková „jistota“ není. Proto se tyto státy během prezidentského klání obvykle stávají hlavním bojištěm o hlasy tamních voličů. 

Volební server FiveThirtyEight mezi „tradiční“ swing states řadí následujících dvanáct států: Colorado, Florida, Iowa, Michigan, Minnesota, Nevada, New Hampshire, Severní Karolína, Ohio, Pensylvánie, Virginie a Wisconsin. Vlivem demografie a nálady ve společnosti mohou swing states samozřejmě ubývat i přibývat.

Rozhodne sbor volitelů okamžitě?

Ne, sbor volitelů bude formálně volit prezidenta až o měsíc později. Výsledky o vítězi přitom budou vyhlášeny nejspíš až po Novém roce. Výsledky hlasování i počty volitelů bývají přitom známy hned po sečtení hlasů v listopadových volbách.

Kdy vítěz nastoupí do úřadu?

Vítězný kandidát se chopí funkce amerického prezidenta tradičně 20. ledna roku následujícího po volbách, kdy se uskuteční slavnostní inaugurace. Do té doby bude v Bílém domě vládnout kabinet současného prezidenta.  

Volí se viceprezident odděleně?

Ne, každý prezidentský kandidát si vybírá svého viceprezidenta a po volbách do Bílého domu vstupují společně. Nelze je ani míchat nebo párovat s jinými kandidáty. 

Kdo může kandidovat na post prezidenta?

Podle zákona se může prezidentských voleb zúčastnit každý rodilý Američan starší 35 let. Na půdě Spojených států musí zároveň žít alespoň čtrnáct let. Mezi tato území se počítá i karibské Portoriko, Panenské ostrovy nebo tichomořský Guam.

Kdo jsou kandidáti?

Oba kandidáti jsou tradičně nominováni dvěma největšími politickými stranami v USA – republikány a demokraty.

V prezidentském klání roku 2020 Republikánská strana nominovala stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, který si jako svého viceprezidenta vybral toho dosavadního – Mikea Pence,

Demokratická strana nominovala senátora a bývalého viceprezidenta Joe Bidena. V úřadu by mu sekundovala viceprezidentka Kamala Harrisová.

Mohou volby skončit remízou?

Ano, prezidentské volby v USA mohou skončit i remízou, ačkoliv je to velmi nepravděpodobné. Nerozhodný výsledek hlasování je možný od roku 1964, kdy ústavní dodatek dal právo volit prezidenta i občanům hlavního města Washington.

Nepřímo tak byl vytvořen nový volební okrsek District of Columbia, do sboru volitelů proto tehdy nově přibyli tři volitelé. Jejich celkový počet se proto zvýšil na sudých 538. Skutečně se tak může stát, že oba hlavní kandidáti dostanou hlasy přesně 269 volitelů.

V takovém případě rozhodne o budoucím prezidentovi až lednové hlasování Sněmovny reprezentantů, při kterém by nehlasovali poslanci, ale sečetly by se hlasy za jednotlivé státy. Může se také stát, že některý z volitelů při hlasování sboru „přeběhne“ na stranu druhého kandidáta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
05:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
před 56 mminutami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 3 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 7 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 12 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 13 hhodinami
Načítání...