Princip, aby člen vlády nemohl mít zároveň poslanecký mandát, tento týden podpořila sněmovní stálá komise pro ústavu. Strany se rozcházejí už jen v detailech. Ke změně ústavy by ale byl potřeba i souhlas Senátu a ten je zatím zdrženlivý.
Hlavně neúčast ministrů na jednání nebo interpelacích je jedním z argumentů opozice, proč zavést klouzavý mandát. Vládní politici by pak nemuseli počítat chybějící hlasy za ministra s poslaneckým mandátem. Politik by totiž byl buď člen vlády, nebo sněmovny.
Jak uvedl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, problém je zejména v případě, že je menšinová vláda, které mají procházet zákony. Je totiž potřeba každý hlas.
„To dá ministrům více času, tedy že tady nebudou muset být třeba na cizí zákony a budou tady moci být na svoje zákony a na svoje interpelace,“ vysvětluje místopředseda Pirátů a člen Stálé komise pro Ústavu České republiky Vojtěch Pikal.
„Myslím si, že v okamžiku, kdy budeme mít klouzavý mandát, tak ministry už v podstatě neuvidíme, ne že by v případě některých jako třeba pana premiéra nás to mrzelo,“ uvedl k tomu předseda Ústavně právního výboru a člen Stálé komise pro Ústavu České republiky Marek Benda (ODS).
Předseda KSČM Vojtěch Filip se domnívá, že pokud by ministři nechodili do sněmovny jako poslanci, bylo by odcizení mezi vládou a sněmovnou ještě větší.
Jak přesně by zavedení klouzavého mandátu vypadalo v praxi, tedy jak by se poslanec, který se stane ministrem, vzdal svého mandátu, řešili v týdnu členové sněmovní stálé komise pro ústavu. Vyjasňovali si třeba, jaké funkce by mohl v dolní komoře náhradník zastávat.
„Byla diskuse, zdali náhradník za člena vlády bude moci být předsedou či místopředsedou sněmovny, nebo členem výboru a komisí, mně to připadá, že ta diskuse je zbytečná, protože, proč by nemohl,“ upřesnil předseda SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.
Zatím není jasné ani to, jestli se bude muset politik sám vzdát poslaneckého mandátu, a nebo by o něj přišel automaticky po jmenování ministrem.
Klouzavý mandát by měla sněmovna řešit na zářijové schůzi. Pokud jeho zavedení do ústavy poslanci a také senátoři schválí, budou muset změnit ještě jednací řád dolní komory a také volební zákon.
