Za hranice vyráží na dovolenou stále více Čechů. Přibývá ale i ubytovaných v tuzemsku

Nahrávám video

Za týdenní dovolenou u moře nechá letos průměrný Čech přes 17 tisíc korun. Turisti, kteří spoléhají na zájezdy zakoupené na poslední chvíli, ale budou mít letos menší výběr než loni, a to zhruba o pětinu. Dovolené v Česku pak lidé stále více plánují mimo letní měsíce. Třeba v sedle kola na cyklostezkách.

Lidí, kteří vyrážejí na zahraniční dovolenou, každý rok přibývá. Dovolenou u moře si lidé často kupují přes internet. V režimu last minute bude ale nabídka menší, než loni. „V loňském roce jsme na last minute prodávali 70 až 80 tisíc zájezdů, v letošním roce předpokládáme, že to bude kolem 55 tisíc,“ uvedl generální ředitel cestovní kanceláře Čedok Jan Koláčný.

Důvodem menšího výběru zahraničních dovolených na poslední chvíli je nejen velké množství prodaných cest už na začátku roku, ale i omezení míst v letadlech. Boeing Max, se kterým měla cestovat k moři téměř třetina Čechů, totiž nesmí do vzduchu. 

Ceny zájezdů budou v meziročním srovnání vyšší. „Některé hotely mohou být v režimu last minute dražší i o tři tisíce korun,“ potvrdil mluvčí Exim Tours Petr Kostka. Třeba týden v pětihvězdičkovém hotelu Marti Myra na Turecké riviéře se ještě loni prodával na začátku léta za 18 915 korun, letos to je 22 300 korun.

Prodej dovolených na začátku léta 2018 a 2019
Zdroj: ČT24

„Především na srpen, kdy lidí na dovolenou míří nejvíce, mohou být s last minute problémy. Na druhou stranu takové destinace jako Dubai a podobně mohou vycházet líp než třeba Středomoří,“ uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Vloni vycestovalo do zahraničí na dovolenou téměř pět milionů Čechů. Nejvíc do Chorvatska, kam jich odletělo a odjelo na 850 tisíc. Nejvíc letos lidé poletí už tradičně do Řecka, Španělska a Turecka.

Stále více Čechů preferuje i dovolené v tuzemsku

Zároveň se ale zvyšuje i počet těch, kteří zůstávají v tuzemsku. Podle posledních dostupných údajů se loni od ledna do září ubytovalo v Česku 16,8 milionu turistů. A Češi převážili nad zahraničními hosty. Města se snaží turisty nalákat – opravují památky a vylepšují a modernizují zařízení.

České hrady a zámky loni navštívilo přes pět a půl milionu lidí, největší část z nich v hlavní letní sezoně. Nejčastěji lidé zamířili na zámky Český Krumlov, Lednice a Hluboká. Pro zvýšení návštěvnosti pro letošek chystají památky různé novinky.

Stále víc lidí vyhledává také aktivní dovolenou spojenou se zážitky, třeba na kolech. Města, obce a kraje proto budují sítě cyklostezek. Například na Moravě jsou oblíbené vinařské trasy. Vznikaly na přelomu tisíciletí, protínají víc než 250 vinařských obcí a tvoří síť dlouhou 1200 kilometrů.

Vinařské cyklostezky na jižní Moravě se táhnou od Znojma až po Uherské Hradiště. Podle agentury Czech tourism se po nich každý rok projede na 200 tisíc lidí. Jde převážně o turisty z Česka. Ti jezdí čím dál víc i právě teď mimo letní měsíce. „Je tady dobré víno, roviny, je na co koukat. V mimosezóně tady nejsou lidi, volno na cyklostezkách, volno ve stánku,“ ohodnotil aktuální situaci cyklista Jan Moravec.

„Naposled jsme měli největší frmol teď na Velikonoce, to jsme měli asi 900 objednávek a vůbec jsme nestíhali, to jsme dělali v poklusu,“ popsala obsluha cyklostánku v Sedleci u Mikulova Jana Otčenášková.

Podobných zastavení najdou cyklisté podél vinařských stezek nespočet. Po skleničce vína u nás přitom za řídítka sednout nesmějí. Senátoři teď ale chtějí tuto nulovou toleranci alkoholu u cyklistů zmírnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled