Do květnového povstání proti německé okupaci českého území se na konci druhé světové války zapojili parašutisté vyslaní z Velké Británie i Sovětského svazu. Přesný počet sovětských skupin, které v protektorátu operovaly, však dosud není známý. Informace i nadále zůstávají v uzavřených vojenských archivech v Rusku.
V protektorátu působilo asi 250 sovětských výsadkových skupin. Informace o nich zůstávají v Rusku
Události: V protektorátu působilo asi 250 sovětských výsadkových skupin (zdroj: ČT24)
Jeden ze sovětských výsadků s názvem STAS tvořili dva Slováci – Štefan Bandur a Emil Šimko –, a jeden Čech – Jan Velík. Na území okupované vlasti seskočili v únoru 1945 u Jihlavy a jejich operačním prostorem byly hlavně Žďárské vrchy.
Jan Velík, Štefan Bandur, Emil Šimko
Podle publicisty Petra Kopečného šlo v podstatě o zpravodajskou činnost. „Jim šlo především o provoz na železnici v České Třebové nebo o komunikaci německých jednotek na Žďársku,“ uvedl.
Kromě výsadkové skupiny STAS se na území Čech, Moravy a Slezska podařilo prokázat činnost dalších zhruba 250 sovětských výsadkových skupin, ve kterých operovala asi tisícovka lidí. Podrobnosti ale chybí. „Sověti o činnosti agentů sovětské bezpečnosti nikdy nic nepublikovali,“ řekl Kopečný.
Ze Sovětského svazu neposílala na území takzvaného protektorátu parašutisty jenom Československá vojenská mise, ale také armádní rozvědka GRU a státní bezpečnostní služba NKVD.
V bojích zahynulo asi dvě stě výsadkářů
„Technické vybavení bylo oproti západu nulové, ale oni (Sověti) zase měli větší schopnost žít v té přírodě, byli vynalézaví, takže byli schopni ty své úkoly splnit,“ uvedl Kopečný.
Nejvíce výsadků ze Sovětského svazu bylo na území protektorátu vysláno v posledních měsících války, to znamená od března do května 1945. Podle odborných odhadů padlo v bojích s nacisty zhruba 200 jejich příslušníků.