U maturit by studenti mohli ukázat i lepší výsledky, než kdyby nebyla pandemie, doufá ministr školství

Nahrávám video

Prvního června začaly státní maturity. Negativní dopad pandemie na jejich výsledky ale ministr školství Robert Plaga (ANO) nečeká. Ministr byl hostem Interview ČT24.

Šéfovi resortu školství se v posledních dnech ulevilo. Pro studenty čtvrtých ročníků středních škol totiž začaly po celé zemi slibované maturitní zkoušky. Plaga je rád, že vůbec odstartovaly, protože situace, která současnému stavu předcházela, byla stresující nejen pro maturanty, ale i pro všechny děti, žáky, studenty a jejich rodiče.

Horší výsledky u maturit navzdory pandemii však nečeká. Někteří ředitelé dle ministra říkají, že studenti jsou díky on-line výuce na závěrečné zkoušky mnohdy i lépe připraveni. „Co se týče těch slohových prací, respektive písemných prací z češtiny a cizího jazyka, tak tam by naopak mělo dojít ke zlepšení výsledků,“ doufá.

Někde však u maturit budou studenti muset nosit roušky, někde budou různé zástěny a samozřejmě přísná hygienická opatření. Na otázku, zda to nebude studenty moc stresovat, Plaga odpověděl neurčitě. „Situace rozhodně není standardní. Na druhou stranu, co se týče podmínek maturitních zkoušek, tak jsme dali školám doporučení, které jsme připravili s hygieniky. Pokud je možné zachovat rozestup, tak tam už roušky být nemusí.“

Kontumační maturita neprošla

Ministr je také rád, že se konají standardní maturity, a ne ty kontumační, jaké mají na Slovensku. To s sebou ale přineslo i jeden problém. Tamní žáci mají dle některých více času naučit se na přijímací zkoušky na české vysoké školy a tuzemským studentům to vadí. Zájem Slováků o zdejší vysoké školy prý nabývá.

  • Kvůli pandemii koronaviru bylo na Slovensku studentům odpuštěno klasické konání maturitních zkoušek. Nahrazeny byly výpočtem z průměru známek z posledních vysvědčení. 
  • České ministerstvo školství o tomto způsobu také uvažovalo, nakonec na něj však nepřistoupilo. 

Dle ministra to ale není problém. Co se týče slovenských studentů na českých školách, je jich prý okolo sedmi procent. „Samozřejmě jsou obory, kam se hlásí větší měrou, třeba lékařské, příprava na tyto přijímačky však není otázkou dvou týdnů, ale třeba několika let. V tuto chvíli mám informace, že se podmínky a termíny na řadě fakult posouvají, a to znamená, že se vytváří prostor pro přípravu našich maturantů,“ ujistil.

Jen jeden termín přijímaček

Místo dvou termínů jednotných přijímacích testů na střední školy bude kvůli pandemii jen jeden. Plaga nemůže vyloučit, že by někdo z rodičů nepřistoupil v této emotivní době třeba i k soudnímu sporu z toho důvodu, že jeho dítě neuspělo u přijímacích zkoušek.

„Přesto jsem přesvědčen, a data Cermatu to také ukazují, že při využití dvou termínů nedochází často k posunu v pořadí. Význam dvou termínů je podle mě přeceňován. Přesto chápu, že v porovnání s minulým rokem je to chápáno rodiči jako určitá újma. Podmínky jsou ale stejné pro všechny děti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 31 mminutami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel i Babiš byli na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident v Ankaře je posila a ne oslabení, řekl Vystrčil

Summit NATO v Ankaře začal, a to za účasti jak českého prezidenta Petra Pavla, tak českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) budou oba dělat vše ve prospěch České republiky. Myslí si, že prezident na summitu je pro vládu posilou a neoslabí její pozici. Vystrčil je také rád, že kabinet obrací a slibuje zvyšovat výdaje na obranu a že také začne dávat peníze na vojenskou pomoc Ukrajině. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled