Odstartovaly státní maturity. „Zkoušku dospělosti“ dělá téměř 70 tisíc studentů

Nahrávám video

Na středních školách začínají didaktické testy státních maturit. Původně se měly konat na začátku května, kvůli pandemii ale startují až 1. června. Podle údajů Cermatu se k nim přihlásilo 68 036 maturantů, což je zhruba stejně jako loni. Dalších zhruba 9200 lidí by mělo dělat státní maturity v odloženém, náhradním nebo opravném termínu. Zkoušky provázejí zvýšená hygienická opatření.

S rozestupy, po dezinfekci rukou a s čestným prohlášením o neexistenci příznaků nemoci covid-19 začali maturanti psát testy státních maturit. Za dodržení těchto podmínek nemusí mít roušky. Podle ředitelů škol to program příliš nenarušilo a zkoušky jsou bez komplikací.

„Všechno dnes ráno klaplo, komplikace žádné nebyly,“ řekl Jiří Zajíček, který řídí Masarykovu střední školu chemickou v Praze 1 (MSŠCH).

Podobně se vyjádřili i ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze 7 Renata Schejbalová a ředitel Smíchovské střední průmyslové školy (SSPŠ) v Praze 5 Radko Sáblík. „Čestné prohlášení dávali maturanti při příchodu do školy na vrátnici,“ doplnil. 

Nahrávám video

K maturitě šli i studenti v Orlové

Díky výjimce hygieniků mohlo jít k testům nakonec i jedenáct studentů gymnázia v Orlové na Karvinsku. Jejich spolužačka se nakazila koronavirem a oni museli do karantény. Původně to přitom vypadalo tak, že budou maturovat až na podzim. Test orlovští gymnazisté museli psát v jiné budově než ostatní studenti. 

„Podmínkou Krajské hygienické stanice bylo, aby těmi zadávajícími byli dva vyučující, kteří jsou taktéž v karanténě,“ uvedl ředitel gymnázia v Orlové Pavel Kubínek. 

Maturanti dali spíše přednost angličtině před matematikou

V dopoledním bloku úvodního dne maturit čekaly studenty testy z francouzštiny a matematiky – tu si ale vybrala jen pětina maturantů. Stejně jako v minulých letech před ní dala přednost angličtině, která je součástí odpoledního bloku.  

Matematika měla ve srovnání s angličtinou v posledních letech vždy vyšší neúspěšnost. Test z ní loni nezvládlo 15,5 procenta maturantů, což byl ale o 6,3 procentních bodů lepší výsledek než o rok dříve. Předtím se neúspěšnost šest let držela mezi zhruba 20 procenty a 23,5 procenta. Z testu v angličtině propadlo loni 3,6 procenta maturantů, kteří ho dělali poprvé.

I kvůli vysoké neúspěšnosti maturantů z matematiky ministr školství Robert Plaga (ANO) připravil návrh na zrušení povinné zkoušky z matematiky, která by jinak měla být zavedena od příštího jara. Sněmovna návrh již schválila, Senát by o něm měl rozhodnout v červnu. Plaga předlohu zdůvodnil tím, že nejdřív se ve školách musí zlepšit výuka.

To čeština zůstává základním kamenem státní zkoušky. Je povinná pro všechny studenty. Didaktický test budou maturanti psát v úterý, kdy některé z nich čekají také testy z cizích jazyků. Testování skončí ve středu nepovinnou obtížnější variantou zkoušky z matematiky – k ní se ale přihlásilo jen asi pět procent zájemců.

Maturitní slohy jsou zrušené

Součástí státních maturit jsou standardně i slohy z češtiny a cizích jazyků. S ohledem na to, že se 11. března kvůli šíření koronaviru zavřely školy, je ale pro letošní rok ministerstvo zrušilo. Měly se konat 8. a 30. dubna. 

Podle ředitelky Cermatu Michaely Kleňhové však testy jednodušší nejsou. „V tu chvíli, kdy začala epidemie covidu-19, jsme už měli testy připravené a vytištěné, uvedla. 

Profilové zkoušky na úrovni škol jsou spolu s ústní částí státních maturit na programu od 10. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby - aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 9 mminutami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 57 mminutami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 7 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 8 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...