Sněmovna schválila navýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard

Sněmovna ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.

Pro navýšení schodku hlasovalo 93 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Podporu vládnímu návrhu oznámil těsně před hlasováním předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté se před hlasováním ještě radili. Ostatní strany hlasovaly proti. Schválenou novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

Podle některých ekonomů je navrhovaný schodek 500 miliard korun neopodstatněný. Současná situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard.

Podle vyjádření předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové z tohoto týdne je konsolidace veřejných financí ještě víc v nedohlednu. Zamrazilová ve středu poslancům z rozpočtového výboru řekla, že Česko tak narazí na takzvanou dluhovou brzdu už v roce 2024 a už předtím bude muset sáhnout ke zvyšování daní.

Česko patří mezi nejméně zadlužené země, tvrdí Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy. „Je naší povinností využít tohoto skvělého stavu a masivní podporu ekonomiky nevypínat,“ prohlásila.

Připomínala, že české veřejné finance patří mezi nejzdravější v Evropě. Ujišťovala, že rozpočet neobsahuje ani korunu „vaty“. Řekla také, že rozpočet s takto vysokými schodky nepředkládá s lehkým srdcem. „Kdo z vás věděl, že pandemie tady bude další rok? Ten kdo to věděl, musí být kouzelník,“ poznamenala.

Dodala, že vláda nebude zvyšovat provozní výdaje. Počítá také se zmrazením platů státních úředníků a zaměstnanců. Ocenila i to, že parlament schválil zmrazení platů ústavních činitelů.

Zvýšení schodku kritizuje část opozice

Opoziční strany vládní návrh podrobily kritice. Za SPD odmítl podpořit zvýšení schodku poslanec Jan Hrnčíř. Zdůvodnil to například tím, že vláda odmítá v krizi šetřit na zbytných výdajích, mezi které zařadil například inkluzi ve školství nebo nákupy zahraniční vojenské techniky. „Za celý rok jste nenavrhli jediné chytré úsporné opatření,“ vytkl vládě Jan Jakob (TOP 09). Vládu obvinil, že po ní zůstane spálená země.

Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík obvinil kabinet, že se chová stylem „po nás potopa“. Uvedl, že snížení daní v daňovém balíčku si nyní budou muset občané zaplatit i s úroky. Také vyjádřil obavy z toho, že peníze z rozpočtu nemusí jít jen na pomoc podnikům poškozeným krizí, ale na předvolební dárky.

„Ten schodek je obří,“ řekl poslanec ODS Jan Skopeček. Navrhovaných 500 miliard je podle něj neodůvodnitelně vysoké číslo. Také mu vadilo to, že novela neobsahuje žádné úspory. „Vláda se dobrovolně a nezodpovědně připravila o sto miliard příjmů a výsledkem je to, že nemá peníze na boj s pandemií a nemá peníze na covidové programy a další podporu všech postižených, a výsledkem je rekordní schodek 500 miliard korun,“ řekla místopředsedkyně a poslankyně STAN Věra Kovářová. Loni schválený daňový balíček připraví státní rozpočet o 87,7 miliardy korun.

Rozpaky nad návrhem neskrývali ani někteří komunisté. „Ze sdělení ministryně financí, že vládní návrh novely rozpočtu je to nejlepší, co nás mohlo potkat, se mi ježí veškerá srst,“ uvedl na Twitteru člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ústavní soud zaměstnává řada návrhů od politiků. Další mohou přibýt

Ústavní soud momentálně řeší osm návrhů podaných politiky. V sedmi případech požadují poslanci a senátoři úpravy zákonů, nařízení nebo vyhlášky. S dalším podnětem přišel prezident Petr Pavel. Soud se také dál zabývá sporem mezi ním a vládou kvůli účasti na summitu NATO v Turecku. Několik politiků avizovalo, že se chystá na soud obrátit ohledně stavebního zákona nebo nových pravidel pro státní zaměstnance.
před 3 hhodinami

VideoVláda chce změnit systém ochrany dětí, pravidla se mají sjednotit

Vláda chystá zákony, od kterých si slibuje větší bezpečí dětí. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce sjednotit pravidla, dle kterých se odebírají děti z problémových rodin. A chce prosadit také vznik nového centrálního úřadu. Změna čeká taky justici – soudci by při svěřování do péče měli víc přihlížet třeba k násilí v domácnostech. Klokánky a další zařízení pro děti s potřebou okamžité pomoci návrhy kritizují. Obávají se možného krachu. Už teď je přitom podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové kapacita příslušných zařízení pro děti nedostačující. Zároveň případů týraných nebo zneužívaných dětí přibývá – za posledních pět let vzrostl jejich počet o padesát procent.
před 3 hhodinami

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody

Na Vltavě a Labi ve středních Čechách platí stav nedostatku vody, o jeho vyhlášení ve středu rozhodla krajská komise pro sucho. Kvůli dlouhodobě nepříznivé hydrologické situaci umožnila snížit minimální odtok z Vltavské kaskády u vodního díla Vrané z 35 až na 20 metrů krychlových za sekundu, a to po omezenou dobu do 30. dubna příštího roku. Opatření má zpomalit pokles hladin ve Slapech a případně i v Orlíku. Povolené odběry vody zatím zůstávají bez omezení, uvedly v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství, Povodí Vltavy a Středočeský kraj.
18:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Meziroční růst průmyslu v srpnu zpomalil, stavebnictví kleslo

Meziroční růst průmyslové produkce zpomalil v srpnu na 2,6 procenta z 3,1 procenta v červenci, uvedl Český statistický úřad. Oznámil také, že stavební výroba ve stejném období meziročně klesla o 1,4 procenta po červencovém růstu o 1,8 procenta. Schodek zahraničního obchodu činil v srpnu 5,3 miliardy korun, což je meziročně o 5,6 miliardy korun horší výsledek.
09:34Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Metnar: Volební systém se nebude měnit proto, že si Pavel naplánoval dovolenou

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) odmítl na síti X kritiku první dámy Evy Pavlové vůči komunálním volbám. Volební systém celé země se podle něj nebude měnit jen proto, že si prezident Petr Pavel naplánoval na termín voleb dovolenou. Pavlová v úterý zkritizovala, že stát neumožnil lidem volit ze zahraničí či z jiného místa v Česku, ačkoliv termín komunálních voleb tentokrát pevně stanovil zákonem. Prezidenta za neúčast u voleb kritizují i opoziční politici.
13:51Aktualizovánopřed 8 hhodinami

ČT se ohradila proti Macinkově zákazu účasti zaměstnanců MZV v jejím vysílání

Česká televize se ohradila proti tomu, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zakázal všem zaměstnancům svého resortu komunikaci s ní. Uvedla, že se nenechá vtáhnout do předvolebního boje. Vicepremiér zákazem reagoval na to, že ČT v souladu se svými pravidly předvolebního vysílání odmítla pozvat do Superdebaty předsedy stran kandidující ve volbách. Tento zákaz se kromě Macinky, který kandiduje v komunálních volbách v Praze, týká i předsedů ODS, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
před 10 hhodinami

Malý a Raška z bývalého vedení IKEMu jsou vinni vydíráním kardiochirurgů

Bývalý náměstek ředitele IKEMu Jiří Malý a někdejší šéf IT odboru Petr Raška jsou vinni v případu vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky, zjistila ČT. Soud Malému uložil peněžitý trest 50 tisíc korun a Raškovi 80 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, muži vinu od počátku odmítají. Ponechali si proto lhůtu na podání odvolání, stejně jako státní zástupce. Spolu s nimi byl původně obžalován i tehdejší ředitel kliniky Michal Stiborek, který loni v srpnu zemřel. Jeho trestní stíhání soud zastavil.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Až sto tisíc za nástup. Řada měst má problém obsadit odborné pozice na úřadech

Některá města hledají odborné pracovníky na úřady i několik let. Nabízejí náborové příspěvky až 100 tisíc korun, přesto se jim některé pozice nedaří obsadit. Jde například o místa na stavebních či investičních odborech nebo v sociální péči o ohrožené děti. Oslovené radnice jako důvody uvádějí mimo jiné tabulkové platy, kvalifikační požadavky a obavy uchazečů z odpovědnosti spojené s výkonem úřední práce.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.