To číslo je katastrofální, výdaje se vymkly kontrole, komentuje exministr Pilný rozpočtový schodek

Nahrávám video

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Rozpočtový výbor ve středu navýšení deficitu doporučil schválit, rozhodne ale sněmovna jako celek a zde menšinová vláda zatím podporu vyjednanou nemá. „Potřebujeme navýšit výdajovou stranu. Navyšujeme to zhruba 77,3 miliardy na kompenzace pro podnikatele zejména,“ zdůvodňuje potřebný růst schodku ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„To není covidový rozpočet, ale je to rozpočet, který koriguje dopady daňového balíčku. Ten někdo prohlasoval, tak ať nese i politickou odpovědnost,“ uvedl například poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, jehož strana s daňovými změnami nesouhlasila.

Klín klínem

Podle exministra Pilného jsou pro růst schodku na pět set miliard dva důvody. Kromě toho, že se do něj promítá například zrušení superhrubé mzdy, paralelně přibývají další výdaje. „A další ještě mohou přijít, takže paní ministryně financí si vytvořila takový polštář, stejně jako loni, aby do parlamentu nemusela (s žádostí o navýšení) chodit každý měsíc,“ vysvětluje.

Číslo je ale podle něho katastrofální. „Souhlasím s paní (Evou) Zamrazilovou, kterou jsem kdysi nominoval do čela toho platonického institutu pro rozpočtovou odpovědnost, že už v roce 2024 budeme mít velký problém s tím, že narazíme na dluhovou brzdu. Zdánlivě vypadá vysoká, je to 55 % HDP, ale my ji v roce 2024 zřejmě dosáhneme. A mně nedělal starosti tolik schodek minulého rozpočtu, ani tento, ale věci, které se přenáší do dalších rozpočtů. Ty mandatorní výdaje se totálně vymkly kontrole,“ uvedl Pilný s tím, že zatím Česko vytlouká klín klínem, „takže když něco máme splatit, znova si půjčíme“.

Jenže dluhopisy podle Pilného také časem dojdou a nastane čas splatit i jistinu a nejen úroky, což už v roce 2024 může být velký problém, připomněl.

Rozhodnutí odejít z hnutí ANO s rozpočtem nesouvisí, uvedl Pilný

Bývalý ministr Ivan Pilný ve středu zaslal také premiérovi a lídru hnutí ANO Andreji Babišovi otevřený dopis s vysvětlením, proč opouští řady jeho hnutí. Zaznívá tam například to, že si uvědomil, že „dál a dál posunuje nepřekročitelné hranice“. Současné debaty o rozpočtu však za pomyslnou poslední kapku pro své rozhodutí nepovažuje.

„Po osmi letech v politice, do které jsem kdysi vstoupil v roce 2013, jsem uzavřel kapitolu života. Ale to rozhodnutí není impulsivní a neopírá se jenom o to, jak v současné době vypadá rozpočet. V politice vidím cíl všech politických stran naprosto jediný – vyhrát volby, a proto použijí jakékoliv prostředky. Hnutí ANO je určitě lídr populismu, ale podporují to i ostatní strany a já nemám rád populistická opatření toho typu, která jsou plošná,“ zdůvodnil.

Dodal, že přiznává, že do politliky vstoupil s iluzí, že přispěje ke změnám, což se podařlilo ale daleko méně, než očekával. „A druhá (motivace) byla víra, že Andrej Babiš se dostal k nějakým penězům a chce pomáhat tomuto státu a občanům,“ uvedl. Nyní si myslí, že chce šéf ANO jen stůj co stůj zvítězit ve volbách a že jeho populismus má fatální důsledky nejen ve finančním schodku.

„Vemte si jenom takový příklad pěti tisíc korun rouškovného všem důchodcům. Proč se to nedá jenom těm, kteří nedosáhnou ani na minimální důchod? Těch je milion. A takhle se můžeme podívat na jednotlivá opatření. To je něco, s čím absolutně nesouhlasím,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát redukuje akcelerační zóny pro větrné elektrárny

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.
před 6 hhodinami

Po oznámení o dohodě mezi USA a Íránem ceny ropy klesly, píše Reuters

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Koalice chce proměnu státní podpory hypoték, pro mladé mají být výhodnější

Vládní koalice chystá od roku 2028 zásadní změny ve státní podpoře hypoték. Mladší lidé do 36 let mají získat oproti současnosti výhodnější daňové odpočty ze zaplacených hypotečních úroků. Naopak někteří starší a majetnější klienti by mohli o část daňových odpočtů z úroků přijít, naznačil premiér Andrej Babiš ve sněmovně už na konci května. Ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) chce vládě konkrétní plán změn představit do konce června.
před 17 hhodinami

Zákon o střetu zájmů chceme jen narovnat, tvrdí Schillerová. Jasně se týká Babiše, varuje opozice

Novela o střetu zájmů, kterou tento týden předložili koaliční poslanci, nevznikla kvůli předsedovi vlády Andreji Babišovi, řekla v Nedělní debatě ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO). Tvrdí, že jejím cílem je jen narovnat tuto údajně nejtvrdší legislativu v Evropě. Podle expremiéra Petra Fialy (ODS) se ale Babiše jasně týká. Kdyby svůj střet zájmů vyřešil, Evropská komise by neposílala dopis, sdělil. Předseda STAN Vít Rakušan upozornil, že se zákon bude vymáhat i zpětně. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se domnívá, že proti Babišovi se vede politický boj.
včera v 13:55

VideoV Česku přibývají pracovníci z Filipín, jejich angažování rozebrali hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

V Česku přibývá pracovníků z Filipín. Letos v březnu jich bylo bezmála patnáct tisíc, jejich počet se za dva roky zdvojnásobil. Na zájem reaguje i vláda, která od července výrazně zvýší kvóty pro vysoce kvalifikované zaměstnance z tohoto státu. Posily vyhlížejí hlavně tuzemské nemocnice. „Potýkáme se s nedostatkem zdravotnického personálu. Jde o sestřičky, jde i o sanitáře i lékaře,“ přiblížil zdravotnický záchranář Jakub Škoda z Thomayerovy nemocnice. Filipíny jsou dlouhodobě zdrojem pracovní síly pro celý svět, popsala ředitelka a majitelka společnosti Kasea CZ Gabriela Pchálková. Podotkla, že tuzemská populace stárne. Podmínky dostat se na český pracovní trh jsou jak pro Filipínce, tak pro zaměstnavatele obtížné, podotkla právnička Petra Silovská z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
včera v 09:19

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
13. 6. 2026

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na příští rok o dvacet miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) navrhla pro příští rok zvýšení schodku veřejných financí o necelých dvacet miliard korun, tedy z letošních 2,6 na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). ČT spočítala, že v případě takového zvýšení by vzrostl deficit státního rozpočtu na 330 až 340 miliard korun. Stejný odhad má i Národní rozpočtová rada. Státní kasa se bude muset vypořádat například s výrazným růstem požadavků ministerstev, zejména u obrany, školství, zdravotnictví a sociálních věcí.
12. 6. 2026
Načítání...