To číslo je katastrofální, výdaje se vymkly kontrole, komentuje exministr Pilný rozpočtový schodek

Nahrávám video

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Rozpočtový výbor ve středu navýšení deficitu doporučil schválit, rozhodne ale sněmovna jako celek a zde menšinová vláda zatím podporu vyjednanou nemá. „Potřebujeme navýšit výdajovou stranu. Navyšujeme to zhruba 77,3 miliardy na kompenzace pro podnikatele zejména,“ zdůvodňuje potřebný růst schodku ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„To není covidový rozpočet, ale je to rozpočet, který koriguje dopady daňového balíčku. Ten někdo prohlasoval, tak ať nese i politickou odpovědnost,“ uvedl například poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, jehož strana s daňovými změnami nesouhlasila.

Klín klínem

Podle exministra Pilného jsou pro růst schodku na pět set miliard dva důvody. Kromě toho, že se do něj promítá například zrušení superhrubé mzdy, paralelně přibývají další výdaje. „A další ještě mohou přijít, takže paní ministryně financí si vytvořila takový polštář, stejně jako loni, aby do parlamentu nemusela (s žádostí o navýšení) chodit každý měsíc,“ vysvětluje.

Číslo je ale podle něho katastrofální. „Souhlasím s paní (Evou) Zamrazilovou, kterou jsem kdysi nominoval do čela toho platonického institutu pro rozpočtovou odpovědnost, že už v roce 2024 budeme mít velký problém s tím, že narazíme na dluhovou brzdu. Zdánlivě vypadá vysoká, je to 55 % HDP, ale my ji v roce 2024 zřejmě dosáhneme. A mně nedělal starosti tolik schodek minulého rozpočtu, ani tento, ale věci, které se přenáší do dalších rozpočtů. Ty mandatorní výdaje se totálně vymkly kontrole,“ uvedl Pilný s tím, že zatím Česko vytlouká klín klínem, „takže když něco máme splatit, znova si půjčíme“.

Jenže dluhopisy podle Pilného také časem dojdou a nastane čas splatit i jistinu a nejen úroky, což už v roce 2024 může být velký problém, připomněl.

Rozhodnutí odejít z hnutí ANO s rozpočtem nesouvisí, uvedl Pilný

Bývalý ministr Ivan Pilný ve středu zaslal také premiérovi a lídru hnutí ANO Andreji Babišovi otevřený dopis s vysvětlením, proč opouští řady jeho hnutí. Zaznívá tam například to, že si uvědomil, že „dál a dál posunuje nepřekročitelné hranice“. Současné debaty o rozpočtu však za pomyslnou poslední kapku pro své rozhodutí nepovažuje.

„Po osmi letech v politice, do které jsem kdysi vstoupil v roce 2013, jsem uzavřel kapitolu života. Ale to rozhodnutí není impulsivní a neopírá se jenom o to, jak v současné době vypadá rozpočet. V politice vidím cíl všech politických stran naprosto jediný – vyhrát volby, a proto použijí jakékoliv prostředky. Hnutí ANO je určitě lídr populismu, ale podporují to i ostatní strany a já nemám rád populistická opatření toho typu, která jsou plošná,“ zdůvodnil.

Dodal, že přiznává, že do politliky vstoupil s iluzí, že přispěje ke změnám, což se podařlilo ale daleko méně, než očekával. „A druhá (motivace) byla víra, že Andrej Babiš se dostal k nějakým penězům a chce pomáhat tomuto státu a občanům,“ uvedl. Nyní si myslí, že chce šéf ANO jen stůj co stůj zvítězit ve volbách a že jeho populismus má fatální důsledky nejen ve finančním schodku.

„Vemte si jenom takový příklad pěti tisíc korun rouškovného všem důchodcům. Proč se to nedá jenom těm, kteří nedosáhnou ani na minimální důchod? Těch je milion. A takhle se můžeme podívat na jednotlivá opatření. To je něco, s čím absolutně nesouhlasím,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.