Vládní koalici se po několikadenních opozičních obstrukcích podařilo prosadit nižší valorizaci penzí. Současná sněmovna zažívá obstrukce poměrně často. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jsou příčinou populisté a extremisté v opozičních lavicích, kteří tento prostředek zneužívají nad únosnou míru. Přesto se zástupci vládních stran s opozicí tento týden domluvili na pravidlech fungovní sněmovny, která jej naplňují „opatrným optimismem“, řekl v Otázkách Václava Moravce.
Se současnou opozicí se „nedá domluvit“, řekl Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce
Otázky Václava Moravce s Petrem Fialou (zdroj: ČT24)
Současná sněmovna zažila opoziční obstrukce opakovaně. Například už loni v únoru při projednání sporné pandemické novely schválili poslanci program schůze až po 23 hodinách. Obstrukce provázely i zrušení EET nebo přehlasování veta prezidenta Miloše Zemana k vládní novele o snížení zdravotních plateb státu. Opozice obsáhlými projevy či přestávkami na schůze zabránila také jednání o zavedení korespondenční volby.
Podle Fialy se se současnou opozicí „nedá domluvit“. V Česku podle něj neustále probíhá politický boj mezi demokratickými stranami a populisty a extrémisty, kteří nerespektují pravidla. Opozice se nepřenesla přes prohrané volby a „snaží se to přenést do Poslanecké sněmovny tak, že zablokují legislativní proces“.
Opozice podle něj má právo se vyjádřit a také má právo na obstrukce „po určitý čas“. Tento prostředek však zneužívá a tvoří z obstrukcí trvalý nástroj debaty, domnívá se premiér. „Všechno je otázka přiměřenosti,“ řekl. „Musíme mít i šanci, jako většina, prosazovat vůli voličů,“ dodal. Rovnováha mezi nároky koalice a opozice se však hledá obtížně, přiznal Fiala.
Koalice s opozicí se podle něj však domluvila na pravidlech, „která posléze byla dodržena jak od hnutí ANO, tak od SPD“. Jde podle něj o příslib nové formy spolupráce ve sněmovně. „Je to nutnost kvůli politické kultuře, parlamentní demokracii.“ Toto jednání premiéra „naplnilo opatrným optimismem“.
S opozicí jsou tak vládní představitelé připraveni jednat o penzijní reformě a úsporách ve státním rozpočtu.
Vládní poslanci podle Fialy připravili úpravy jednacího řádu, o kterém nyní budou jednat se zástupci ANO a SPD. Parlamentní demokracie se ale projevuje i často složitými diskusemi v parlamentu, změny v jednacím řádu proto musí být „citlivé“.
Systémová úprava valorizace bude do poloviny roku, řekl Fiala
Přestože novelu o nižší valorizaci penzí sněmovna schválila téměř po stech hodinách obstrukcí, jde podle premiéra o „odpovědný přístup“. „Nikdo nepředpokládal, že podmínky budou takové, že by valorizace dosáhly takové výše. Je potřeba do toho zasáhnout,“ řekl.
V sobotu schválená novela podle něj byla bezprostřední reakcí na překvapivý meziměsíční nárůst inflace. Systematickou změnu valorizačního schématu má vláda připravenou. „Budeme ji realizovat během poloviny tohoto roku,“ uvedl. Úpravy se podle něj mají týkat i předčasných důchodů.
Novela nyní zamíří do Senátu, kde má vládní koalice většinu. Fiala proto v horní komoře neočekává komplikace při schvalování předpisu. „Pochybnosti o některých aspektech navrhovaného opatření“ ale má zvolený prezident Petr Pavel.
Fiala s Pavlem o novele jednal, premiér nastupujícími prezidentovi odpověděl na některé dotazy, řekl. Pavel se podle něj k podpisu předpisu vyjádří po inauguraci. Současný prezident Miloš Zeman uvedl, že by zákon vetoval. To by podle Fialy bylo „nezodpovědné“.
V reakci na snížení růstu penzí chystají demonstrace odbory. Fiala upozornil, že za jeho působení v úřadu důchody v reakci na zvýšenou inflaci několikrát vzrostly, demonstrace mu tak nepřipadají „logické“. Protesty jsou ale standardním nástrojem demokracie, uvedl. Důvodem pro jeho případnou rezignaci by v nich proto nespatřoval.
Premiér upozornil, že se vláda také zabývala problémy spojenými s ruskou invazí na Ukrajinu a energetickou krizí. „Nejde během několika měsíců všem pomoci, současně spravit státní rozpočet a mít na všechno do budoucnosti,“ uvedl. „Museli jsme vyřešit problémy, které jsme měli,“ dodal.
Fiala upozornil, že „obecně žádné z opatření, které povedou ke snížení strukturálního deficitu a konsolidaci veřejných financí, není populární“. Vláda je však podle něj připravena vést následky včetně nepopularity, které jsou s přijetím těchto opatření spojená.
Zásadním krokem vlády má být například uzákonění nároku učitelů na 130 procent průměrné mzdy. „Budoucnost naší společnosti je závislá na kvalitním vzdělání,“ řekl. „Bez dobrých učitelů nemůžeme mít dobré školy,“ doplnil.