Rodičovská se od ledna zvýší u novorozenců i dětí do čtyř let, rozhodla vláda

Nahrávám video

Navýšení rodičovské na tři sta tisíc korun by se mělo od Nového roku týkat nejen rodičů novorozenců, ale i dětí do čtyř let věku. Na svém jednání se na tom usnesla vláda.

S navýšením rodičovské na 300 tisíc korun od příštího roku počítá hnutí ANO i ČSSD. Na tom, kdo všechno si polepší, ale koaliční partneři nesvedli najít shodu dlouhé měsíce.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) naposledy představila variantu, podle které se navýšení příspěvku bude týkat rodin s nově narozenými dětmi i těch s nejmladším potomkem do čtyř let, kterým dávka už poběží. Z přidávaných 80 tisíc korun by měly dostat odstupňovaně část podle věku dítěte a výše čerpání rodičovské.

„Návrh je, že nárok na navýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc budou mít všichni rodiče, kteří mají děti do čtyř let a kteří nevyčerpali k 1. lednu 2020 rodičovský příspěvek,“ uvedl už v nedělních Událostech ČT premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš – a třebaže tak rámec navrhovaný Maláčovou odsouhlasil ještě před zasednutím vlády, vládní kolegyni současně zkritizoval.

Nárok budou mít nově narozené děti a potom všechny ty rodiny s nejmladším dítětem do čtyř let, které k 1. lednu příštího roku nevyčerpaly rodičovský příspěvek.
Jana Maláčová
ministryně práce a sociálních věcí (ČSSD)

Podle Babiše je pro příští rok na navýšení rodičovské potřeba 8,6 miliardy korun a celkové výdaje by měly činit 32,9 miliardy korun. Premiér dodal, že ministerstvo práce našlo ve své pokladně 250 milionů a většina peněz pochází z jiných kapitol rozpočtu. Očekával prý, že resort práce „víc pomůže“ a dohledá větší sumu, když má na příští rok mít 674 miliard.

„Bylo mou zásadní povinností dojednat základní položky v rozpočtu tak, abych byla schopná pro tento návrh zvednout ruku,“ doplnila šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO). „Základní atributy jsou čtyřicetimiliardový schodek, rekordní investice, navýšení důchodů, navýšení částky na vědu a výzkum.“

Sama Maláčová už dřív poukazovala na to, že valná většina výdajů ministerstva práce jsou takzvané mandatorní výdaje, které nařizuje zákon - a na kterých se ušetřit nedá. Jsou to například vyplácené důchody.

Pře o zásluhy

„Ve finále je návrh paní ministryně Maláčové identický jako původní návrh paní ministryně Schillerové… Škoda, že jsme se na tom nedohodli hned a ČSSD několikrát změnila stanovisko,“ podotkl.

Šéf ČSSD Jan Hamáček upozornil, že navýšení rodičovské měli sociální demokraté ve svém volebním programu v roce 2017 před sněmovními volbami. Byl to podle Hamáčka jeden z důvodů, proč vstoupili do vlády.

„Je to věc, na kterou jsme si zvykli. Pan premiér potřebuje dojít k závěru, že to celé vymyslel a zařídil on. Pokud toto je cena za to, že pomůžeme maminkám, tak my jsme s tou cenou spokojeni,“ řekl šéf ČSSD. 

Výhrady opozice

Opozice obecně plán vlády přilepšit rodičům s malými dětmi vítá, ani ona se ale na formě shodnout nedokáže. „Jsme i pro debatu odstupňování, ale musí dostat všichni. Není možné, když se někdo narodí 31. 12., aby nárok neměl, a když se narodí 1. ledna, tak ano,“ říká předseda ODS Petr Fiala.

Nahrávám video

„Podpoříme navýšení v plné variantě. Pro všechny děti a rodiče, kteří jsou už na rodičovské dovolené. Je nesmysl, aby měl zvýšený příspěvek jen někdo,“ uvedl předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala.

„Od začátku říkáme, že má jít o zvýšení všem těm, kteří v tu dobu budou příspěvek čerpat. Samozřejmě to musí být odstupňované,“ dodává místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vláda si ale podle ní načasovala finální dohodu těsně před evropské volby, aby se rodičům zalíbila. Volby do EP se v ČR uskuteční tento pátek a sobotu.

O výši rodičovské by měla vláda rozhodnout před sestavením prvního návrhu rozpočtu

Premiér už dříve řekl, že za nejvhodnější považuje zvýšení dávky všem, kteří ji budou zrovna dostávat. Zvýšení rodičovské z nynějších 220 tisíc na 300 tisíc korun slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení. Podle původního záměru koaličních stran se měla dávka zvednout letos od pololetí o 40 tisíc korun a o zbytek pak do konce volebního období.  

  • Rodičovský příspěvek teď pobírá celkem 277 a půl tisíce lidí. Nejčastěji si zvolili měsíční částku mezi šesti a zhruba sedmi a půl tisíci.
  • Nejoblíbenější je tak varianta zůstat s dítětem na rodičovské do jeho tří let. Přibývá ovšem těch matek a otců, kteří si dávku rozložili na delší dobu, a tedy menší částky – to může souviset s tím, že počítají s růstem příspěvku po Novém roce.
  • Rodiče dvojčat a vícerčat mají nárok na vyšší dávku. Celkem od státu dostanou 330 tisíc korun.
  • Nejvyšší možná měsíční dávka je 40 tisíc – na takovou rychlost čerpání ale dosáhnou jen lidé s vysoce nadprůměrnými příjmy.
  •  Zdroj: MPSV, Úřad práce ČR

Zastánci zvýšení rodičovské poukazují na to, že se příjmy rodin po narození potomka hluboko propadnou. Uvádějí, že zatímco ceny rostou, dávka se léta neupravovala.

Někteří ekonomové a odborníci na sociální problematiku ale upozorňují, že Česká republika má ve srovnání s cizinou rodičovské volno výrazně delší a má také nízkou zaměstnanost matek. Zvýšení částky by nepřispělo k tomu, aby se ženy vracely do práce, míní experti. Podle nich by měl stát podporovat spíš to, aby byly dostupné školky a další služby pro rodiny.

Rodičovský příspěvek - příklady
Zdroj: MPSV

Navýšení rodičovské je součástí návrhu státního rozpočtu. Jeho první verzi projedná vláda mimořádně v pátek 31. května. Menšinová vláda ale nemá jistotu, že nejdůležitější zákon roku schválí poslanci. KSČM, která kabinet toleruje, chce připravit nižší deficit rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 55 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled