Poslanci odmítli v úvodu svého úterního jednání zvýšení příspěvků pro drobné podnikatele, které zavedl stát kvůli pandemii nového koronaviru. Jejich navýšení z 500 korun denně na 700 a od června 900 korun denně navrhoval Senát, sněmovna ale prosadila původní znění zákona, který vyplácení příspěvků pouze prodlužuje.
Senátoři navrhli, aby se příspěvky pro OSVČ nejenom rozšířily, ale také aby se vztahovaly na širší okruh příjemců. Již při původním projednávání ve sněmovně prošlo rozšíření o OSVČ, které současně vykonávají zaměstnání jako pedagogové. Z horní komory ale zazněly také návrhy, aby příspěvky dostávali i ti drobní podnikatelé, kteří jsou současně zaměstnanci s příjmy do 10 tisíc korun měsíčně, dobrovolníci v pečovatelské službě a pěstouni.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Zdůraznila, že zákon má především podpořit OSVČ, kterým zcela vypadl zdroj obživy. Odmítla i zvýšení příspěvku. „Není žádoucí dále navyšovat rozpočtové dopady,“ poznamenala.
Návrh, který chtěl Senát pozměnit, předložila vláda proto, aby neskončilo vyplácení příspěvků s 30. dubnem. S žádnými změnami parametrů ale kabinet nepočítal.
Poslanci poté jednali o zmírnění dopadů vládních opatření k omezení šíření nákazy na sport nebo možnost dávat poukazy místo okamžitého vracení peněz za zrušené kulturní akce. Vláda navrhuje také další přerušení elektronické evidence tržeb, a to do konce roku. Protože ale šlo formálně o druhá čtení, poslanci ještě nehlasovali.
Komunisté nepodporují změnu ústavního zákona
Před začátkem jednání sněmovny se jednotlivé strany vyjádřily k možnému prodloužení nouzového stavu a dalším vládním opatřením. O prodloužení nouzového stavu usiluje vládní ČSSD. Předseda sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka uvedl, že stav epidemie nového typu koronaviru buď umožní vládě po 17. květnu pokračovat bez plánovaných opatření, nebo bude třeba žádat o prodloužení nouzového stavu.
V případě novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR, kterou chystá vnitro, chce podle Chvojky kabinet postupovat standardní legislativní cestou. Není tak možné, aby platila do 17. května, dokdy aktuálně nouzový stav v ČR platí. Kabinet se podle Chvojky pro některou z alternativ musí rozhodnout v příštím týdnu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale kabinet s dalším prodloužením nouzového stavu nepočítá.
Vláda původně plánovala rozšířit v souvislosti s epidemií pravomoci ministerstva zdravotnictví v zákoně o ochraně veřejného zdraví, v pondělí ale jednání o normě přerušila. Ministerstvo vnitra následně oznámilo, že do čtvrtka představí návrh dalšího postupu formou novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.
Komunisté ale tento ústavní zákon nechtějí podpořit. V úterý oznámili, že toleranci vládě navíc podmiňují jednáními o ochraně vody.
Hnutí SPD se před začátkem jednání sněmovny vymezilo proti prodlužování nouzového stavu. Zástupci hnutí také kritizovali vládní strany za podle nich nejednotnost a koncepční chaos kolem novely zákona o ochraně veřejného zdraví.
Piráti pak navrhují zavést stupně pohotovosti po vzoru Nového Zélandu. Škála by byla čtyřstupňová, první stupeň by znamenal mírné nebezpečí a s ním spojená opatření, která jen málo zasahují do svobod občanů, naopak čtvrtý stupeň by představoval nouzový stav.
Vládní plán rozvolňování opatření proti epidemii končí 25. května, sněmovna ale nevyhověla žádosti, aby nouzový stav trval až do té doby. Nouzový stav by měl skončit 17. května, pokud vláda nezíská souhlas dolní komory s jeho pokračováním.
TOP 09 chce odvolat Filipa z vedení sněmovny
Opoziční TOP 09 navrhne, aby sněmovna zařadila na svůj program jednání o vztazích s Ruskem. Česká republika není ruská gubernie, uvedla předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Strana také sbírá podpisy pro odvolání předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z funkce místopředsedy dolní komory. TOP 09 k tomu přistoupila po výrocích Filipa, který v neděli řekl, že výroky ruských politiků ani kroky tamních úřadů k pražským politikům nepovažuje za vyhrožování a stavbu památníku vlasovců v pražských Řeporyjích označil za fašismus.
Návrh na odvolání Filipa podpoří také například Piráti. Naopak nejsilnější sněmovní hnutí ANO to v úterý odmítlo. Podle předsedy poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka (ANO) jsou prioritou koronavirové zákony.
Podle místopředsedy a šéfa poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška by měl o možném příjezdu pracovníka ruských tajných služeb s jedem ricin jednat také bezpečnostní výbor sněmovny. Bartošek o to zažádal, na jednání chce pozvat i ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD).
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ve sněmovně řekl, že Česko v úterý požádalo Rusko o jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, aby si obě země vyjasnily mimo jiné spory o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva.
„Politizace těchto témat může být kontraproduktivní. Prosím, dejte prostor diplomacii,“ požádal poslance Petříček. Podle něj je třeba využít standardního mechanismu. Žádost ve formě nóty o zahájení konzultací byla podle Petříčka předložena ruské straně vůbec poprvé od přijetí smlouvy.
Ministr rovněž připomenul, že proti ruskému vměšování do záležitostí českého státu se v uplynulých dnech ohradil nejen on, ale také premiér Andrej Babiš (ANO). Reagoval tak na tvrzení předsedkyně TOP 09 Pekarové Adamové, podle níž se vláda k ruské diplomatické a zpravodajské činnosti zatím nevyjádřila.
Bezpečnostní výbor projedná informace kolem dopisu z čínského velvyslanectví
Starostové a nezávislí (STAN) v úterý řekli, že požadují, aby se plénum sněmovny zabývalo dopisem čínského velvyslanectví zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi (ODS) kvůli jeho plánované cestě na Tchaj-wan a tím, jakou roli v kauze kolem dopisu sehrála Kancelář prezidenta republiky. Věc by bylo podle Starostů vhodné projednat na některé z dalších schůzí dolní komory.
Záležitostí se minulý týden zabýval zahraniční výbor sněmovny, který se usnesl, že kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář zamlčuje některé důležité informace o dopisu. Tématem se bude ve středu zabývat na neveřejném jednání bezpečnostní výbor sněmovny.
Sněmovní budovy jsou pro veřejnost nadále uzavřeny, zrušen byl i tradiční den otevřených dveří 8. května. Už se ale otevřelo informační centrum i parlamentní knihovna, byť sněmovní archiv zůstává pro externí badatele mimo provoz. Určitá omezení platí ve sněmovně také pro novináře.
