Zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera byl před svou smrtí pod silným tlakem čínské ambasády a Pražského hradu kvůli avizované cestě na Tchaj-wan. V rozhovoru pro 168 hodin to uvedly Kuberova manželka a dcera. Pevninská Čína ostrovní stát považuje za svou provincii, diplomatické styky jiných zemí s ním odmítá, a čínský ambasador Kuberovi hrozil negativními důsledky jeho mise. Hrad odmítá, že by se v pekingském tlaku na šéfa horní komory angažoval.
Jaroslav Kubera dostal před svým skonem dokument, v němž čínské velvyslanectví vyhrožovalo Česku odvetou, pokud předseda Senátu uskuteční plánovanou návštěvu Tchaj-wanu. Dopis obsahuje i přípis z Hradu, který vypočítává negativa cesty.
Pevninská Čína považuje ostrov, na který se po komunistickém převzetí moci uchýlila opozice, za svou nedílnou součást a totéž žádá i po světovém společenství; fakticky má ale Tchaj-wan vlastní prezidentku, volby i symboly.
Nález dokumentu po Kuberově smrti vyděsil jeho manželku Věru a dceru Vendulu Vinšovou. Obě si prý kvůli tomu uvědomily, pod jakým tlakem Kubera v poslední týden svého života byl. „Najednou byl jiný. Nemluvil, skoro jsme ho neviděly,“ popisují.
Chování šéfa horní komory se podle nich změnilo šest dní před smrtí: po novoročním obědě u prezidenta Miloše Zemana 14. ledna. I tam se Kuberova plánovaná cesta na Tchaj-wan probírala a právě tam převzal Kubera sporný dokument.
„Vždycky mi všechno líčil, ale tentokrát mi neřekl nic, jen že to proběhlo normálně. Bylo mu špatně, večer chodil po zahradě, byl nervózní. Z toho jsem byla překvapená, protože to se stalo snad poprvé za dvaapadesát let, co jsme spolu,“ vysvětlila Věra Kuberová.
České firmy za Kuberovu cestu budou platit, stálo v dopise
Kdo Jaroslavu Kuberovi materiál na Hradě předal, se neví. Na papíře s razítkem čínské ambasády chybí oslovení a podpis autora. V devíti bodech zde velvyslanectví vypočítává, proč je cesta druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky na Tchaj-wan pro Čínu nepřijatelná.
„Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů,“ stojí v něm.
Také se v něm píše, jak by Čína na Kuberovu cestu reagovala: „České podniky, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan s předsedou Kuberou, nebudou uvítány v Číně ani čínskými lidmi. České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit.“
Schůzka na čínské recepci
Čínský velvyslanec jednal s Kuberou i osobně, naposledy tři dny před jeho smrtí. Setkali se 17. ledna na recepci ambasády k oslavě Nového čínského roku. O tom, že chce velvyslanec s předsedou Senátu mluvit, se Kubera dozvěděl prý až po cestě na ambasádu.
„Když jsme přijeli do Prahy, tak nás rozdělili, manžela odvedli do místnosti, kde byl jenom s panem velvyslancem a s čínským překladatelem. Nikdo jiný tam z našich lidí nesměl, mě odvedli do sálu a o 20 minut se prodloužil program, než to začalo. Manžel přišel, a když jsem se ho ptala, co se dělo, tak řekl: ,Nic, pana velvyslance odvolají, protože jsem neustoupil,‘“ popsala Věra Kuberová.
Nepřímým svědkem schůzky byl i Kuberův kancléř Petr Kostka: „To jednání trvalo asi půl hodiny a vlastně mi jenom stačil šeptnout, že ho asi odvolají. Předpokládám, že myslel velvyslance. Z toho jsem si vyvodil, že mu tam velvyslanec říkal, že pokud bude na své cestě trvat, nebo pokud ji uskuteční, tak že on bude mít problém jako velvyslanec.“
„Ve mně vyvstal strach. Řekli jsme si, že nebudeme nic jíst, nic pít, ale co mu dávali v té místnosti, kde byl sám, nevím. Ale něco se tam dít muselo, protože se pak projevoval úplně nestandardně k jeho stylu života,“ dodala Kuberová k dění na čínské recepci.
Jen tři dny poté Jaroslav Kubera zemřel, pravděpodobně na infarkt. „Podle informací od lékařky mohl být infarkt už z pátku nebo ze soboty. V sobotu byl kongres ODS, v pátek byla ta schůzka na čínském velvyslanectví. Infarkt už byl starší a odpovídá to té stresové situaci, to si myslím,“ tvrdí Kuberova dcera Vendula Vinšová. „Jsem na tátu strašně hrdá, protože neustoupil. Opravdu to vnímáme tak, že ho to stálo život.“
Kdo si objednal dopis s výhrůžkami?
Od smrti Jaroslava Kubery řeší záhadu takzvaného čínského dopisu Senát i poslanci zahraničního výboru sněmovny. Chtějí po Hradu, aby vysvětlil okolnosti vzniku tohoto dokumentu. Předseda horní komory Miloš Vystrčil kvůli tomu napsal prezidentu Miloši Zemanovi už tři dopisy, odpovědí se ale dosud nedočkal.
Ani to se Kuberové, Vinšové a Kostkovi nelíbí. Shodují se, že jde o neúctu k horní komoře i k nim jako pozůstalým. „Už to není otázka jednání prezidenta, ale těch lidí, co stojí za ním,“ říká vdova. „Podněcuje to podezření, že se na Hradě děje něco nekalého.“
Vysvětlení žádá i zahraniční výbor sněmovny, který si na příští čtvrtek pozval kancléře Vratislava Mynáře a šéfa hradního zahraničního odboru Rudolfa Jindráka. Poslanci taky chtěli, aby jim předali kompletní originály korespondence s čínskou ambasádou na téma Kuberovy cesty na Tchaj-wan.
„Zaráží nás, že ten dokument, tak jak jsme ho viděli, vlastně nemá žádný úvod, nemá žádný konec. Vypadá to jako prostředek nějakého podivného dokumentu. Nemá žádný diplomatický formát, není to depeše, není to žádné oficiální oslovení druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi,“ upozornil člen zahraničního výboru sněmovny a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Mynář ovšem odepsal, že on ani jeho kolega na výbor nepřijdou a materiály nedají. „Hodnocení činnosti diplomatického zastoupení cizí země ze strany zákonodárců přijímající země považujeme za nevhodné a nešťastné,“ vzkázal už 8. dubna Mynář.
Právě Mynář měl být podle informací Deníku N tím, kdo si dokument od čínské ambasády vyžádal. Deník tvrdí, že mu tuto informaci potvrdili tři lidé z diplomacie a okolí premiéra a také člověk blízký čínské ambasádě.
Mynář tvrdí, že měl s Kuberou přátelský vztah. Nesmysl, reagují Kuberovi blízcí
Vratislav Mynář tvrzení Deníku N ve svém veřejném písemném vyjádření odmítl. Zároveň zdůraznil: „S Jaroslavem Kuberou jsme měli nadstandardní, nebojím se říci přátelské vztahy. Mohl jsem mu říkat věci otevřeně a nepotřeboval jsem ,objednávat výhrůžné dopisy‘. Je mi líto, že po jeho předčasném úmrtí je vedená podobně nechutná diskuse.“
Podle rodiny a kancléře Kostky to ale není pravda. „Předseda Kubera se už nemůže bránit, to mi přijde nefér. Vím bezpečně, že neměli přátelské vztahy. Pan Kubera si pana Mynáře nevážil, měl ho za intrikána. Vůbec spolu nemluvili, jenom v nejnutnější možné míře,“ řekl ředitel sekretariátu předsedy Senátu.
„Když o něm mluvil, tak ne s neúctou, ale také ne s respektem. Pana Mynáře prostě neuznával. Z rozhovorů neměl dobrý pocit,“ potvrdila Věra Kuberová.
Vratislav Mynář rozhovor pro 168 hodin odmítl a na otázky neodpověděl ani písemně; nereagoval ani hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Prezident se Mynáře v polovině dubna zastal v rozhovoru pro Frekvenci 1: „Pan kancléř veřejně prohlásil, že Deník N lže a že k ničemu takovému nedošlo. No tak co chcete víc?“
