Povinné očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let navrhne Vojtěch od března

Nahrávám video

Ministerstvo zdravotnictví navrhne, aby vyhláška o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let proti covidu-19 platila od 1. března 2022. Na on-line tiskové konferenci to sdělil ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Zmínil také, že registrace dětí ve věku pět až jedenáct let k očkování by se měly spustit 13. prosince. Dodávky vakcín očekává o týden později.

Ministr navrhuje povinnost očkování pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, hasiče, policisty, vojáky nebo vězeňskou službu. 

Povinné očkování upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví, za porušení hrozí pokuta až deset tisíc korun a v případě vybraných profesí může mít podle Vojtěcha i pracovně-právní důsledky. Pokud by se pokuta měla zvýšit, musel by zákon změnit parlament. Konkrétní nemoci, proti kterým se povinně očkuje, pak upravuje vyhláška.

Nahrávám video

Ministr připomněl, že podobně zavádí povinné očkování i jiné země. „Je to vyhláška ministerstva zdravotnictví, pokud ji bude chtít nová vláda zrušit nebo změnit, je to na ní,“ dodal v pondělí Vojtěch. Jako vyhlášku ministerstva ji už nemusí dál schvalovat vláda nebo sněmovna. V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce Vojtěch řekl, že by měla být připravená do 15. prosince.

„Skupiny určujeme podle toho, jaké mají největší riziko těžkého průběhu a ty, které mají šanci někoho nakazit. To je skupina profesí, která tvoří základní infrastrukturu státu a přichází do styku s velkou řadou lidí,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. 

Náměstkyně dodala, že ministerstvo uvažuje o rozšíření povinnosti na další rizikové skupiny, nejjednoduší identifikace ale podle ní závisí na vymezení věkových skupin.

„Pomalu všichni přicházíme k poznání, že virus prostě nezmizí a budeme s ním žít nadále. Další vlna je prakticky stejná a víme, že přirozená imunita nemá šanci nás ochránit. Jediná cesta je imunita pomocí vakcinace,“ upřesnila důvod, proč vláda s vyhláškou přišla nyní. 

Nahrávám video

O povinném očkování pro lidi nad 60 let vláda rozhodne do konce týdne

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) budou o parametrech povinného očkování jednat jednotlivá ministerstva během týdne. Po jednání vlády uvedla, že sama žádá povinné očkování pro celníky a ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) kromě vězeňské služby i pro civilní zaměstnance.

Podle Schillerové by bylo třeba zvýšit sankce pro lidi, kteří se povinnému očkování odmítnou podrobit, a zajistit vynutitelnost této povinnosti. To by ale podle ní vyžadovalo změnu legislativy. „Pokud by to měla být tato forma parafrázované povinnosti, tak už by se to muselo upravit zákonem, který by prošel oběma komorami parlamentu,“ dodala.

„Argumenty pro jsou poměrně jasné. Diskutovali jsme nad otázkou vymahatelnosti. Adama Vojtěcha jsem ale podpořila. Sice jsem vždy byla jako právník proti plošnému očkování všech, ale situace je vážná a současný návrh podporuji,“ upřesnila Schillerová v pořadu Události, komentáře. 

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) také dříve uvedl, že by vybrané profese a lidé nad 60 let měli být podle odborníků plně naočkovaní od 1. února. Povinné očkování některých profesí podle něj podpořili i hejtmani. Souhlas s povinností na summitu zemí visegrádské skupiny vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Podle něj je to jediná cesta z krize.

„Jsem jednoznačně pro povinné očkování,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO). Vakcinaci podle něj mají podstoupit lidé v rizikovém věku a některé profesní skupiny.

K povinnému očkování se po svém jednání vyjádřil i Ústřední krizový štáb. Podle něho by se měl týkat zdravotníků, sociálních pracovníků, členů záchranného systému, vězeňské služby, vojáků, dobrovolných hasičů u některých jednotek a lidí nad 60 let.

Podle vicepremiéra v demisi Jana Hamáčka (ČSSD) je shoda na tom, kterých profesí se má povinnost očkování týkat. „Ještě se vedly diskuse o obecních a městských policiích,“ uvedl. Povinná vakcinace příslušníků není podle ministra ojedinělou záležitostí, je zavedena i v některých dalších zemích Evropské unie.

Policie se obává odchodů ze služby

„Pak to bude na jednotlivých ředitelích sborů, aby to projednali se svými příslušníky tak, aby ta situace byla co nejméně komplikovaná,“ prohlásil Hamáček. Například policejní prezident Jan Švejdar minulý týden uvedl, že policie by mohla ztratit až deset tisíc lidí, kteří dosud odmítají očkování. Povinné očkování policistů si nyní neumí představit, dodal.

Nahrávám video

Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič odhadl, že by ze služby kvůli případnému zavedení povinnosti odešlo na pět procent lidí. „Pět procent u bezpečnostního sboru policie může být asi dva tisíce lidí. V současné době chybí kolem tří až čtyř tisíc lidí,“ vyčíslil v Devadesátce.

Podle něj je mezi policisty očkovaných 83 procent. „Jako odborová organizace podporujeme vakcinaci, ale určitě dobrovolnou,“ řekl Machovič. Domnívá se, že proočkovat určitou skupinu na sto procent není reálné. Zmínil například lidi, kteří ho nechtějí podstoupit kvůli tomu, že covid prodělali nebo mají zdravotní či náboženské důvody.

Také generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček upozornil na to, že mezi neočkovanými jsou tyto skupiny lidí. Podle něj je očkováno aktuálně 76,5 procenta sboru.

Řada hasičů návrh povinnosti odmítá. Sepsali kvůli tomu otevřený dopis. Vlček se ale odchodů ze služby neobává. „Nedomnívám se, že dojde k až tak dramatické situaci. Je řada států nejen v Evropě, které toto povinné očkování zavedly. Z jejich zkušeností víme, že ve finále odchodovost bývala maximálně do 0,5 procenta,“ uvedl. S povinností souhlasí. „Naše republika v tuto chvíli není v dobré kondici ve vztahu ke covidu. V tuto chvíli je to o rozhodnutí spočívajícím v tom, že určité skupiny, profese, by se naočkovat měly,“ dodal.

Zastáncem povinnosti naopak není předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „Podporuji očkování, ale nepodporuji povinnost očkovat se,“ upřesnil. Zdravotníci by podle něj měli jít s vakcinací příkladem. Uvedl, že mezi lékaři je očkováno přes devadesát procent.

Nahrávám video

Nastupující vláda povinné očkování odmítala, Svoboda je pro plošnou vakcinaci obyvatel

V polovině prosince by měla končící vládu nahradit nová vzniklá z koalic SPOLU a Pirátů a Starostů. Její zástupci včetně kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) povinné očkování, zejména pro věkové skupiny, dříve odmítali.

Jeho stanovisko podporuje i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), podle které by navhrovaná vyhláška nevyřešila aktuální krátkodobý problém: „Mnohem lepší je aplikace třetích dávek pro lidi, kteří už očkování absolvovali. Na to bychom se teď měli soustředit především. Tato debata je mnohem důležitější než to, jestli se za několik měsíců bude očkovat povinně.“ 

„Musíme mít zodpovězené všechny další věci, které se toho týkají, jako je třeba vymahatelnost, která u dalších opatření systematicky selhává,“ reagovala a zmínila, že nejdůležitější je podle ní navýšit kapacity pro testování PCR na 200 tisíc testů denně, jak navrhuje Válek. 

Nahrávám video

„Nemyslím si, že cesta povinného očkování je cestou správnou,“ uvedl předseda Pirátů a kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš v pořadu Interview ČT24. Věří, že proočkovanost by mohla stoupnout, až v Česku budou dostupné vakcíny s inaktivovaným virem.

„Já jsem proti povinnému očkování z pohledu běžné populace, u profesních skupin mi to dává smysl,“ tvrdí Bartoš. Podle něj ale debata o povinném očkování situaci do konce roku nevyřeší.

Podle specialisty na zdravotnické právo Ondřeje Dostála (Piráti) je třeba rozhodnutí podložit daty. „U skupin, které pečují například o onkologicky nemocné nebo pacienty po transplantaci, je to (povinná vakcinace, pozn. red.) dle mého názoru vhodné řešení. U ostatních je zapotřebí vyhodnotit efekt jednotlivých očkovacích látek z hlediska přenosu. Aby bylo odůvodněno, zda u těchto skupin je zavedení povinnosti očkování důvodné či zda se jedná spíše o nástroj jejich ochrany před hospitalizací,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Naopak poslanec a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) povinnou vakcinaci obyvatelstva podporuje, nevymezoval by ale jednotlivé skupiny. 

„Když by byl nárůst hospitalizovaných takový jako je teď, tak přesto, že jsem celou dobu říkal, že povinné očkování je pro mě nepřijatelné, jsme teď v situaci, kdy pokud situaci chceme takto řešit, musíme ho provést pro celý národ,“ uvedl v rozhovoru pro Události s tím, že problematice nechce dávat žádný politický podtext.

„Je to můj medicínský názor, vývoj vnímám takový, jaký je. Cítím jako svoji povinnost říkat tomuto národu, že jestli chce zastavit to, že nám odumírají u těhotných žen jejich děti a že umírají staří lidé a nemoc přechází i na mladé, nebude jiné cesty, než povinné očkování,“ zdůraznil.

Povinné očkování upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Konkrétní nemoci, proti kterým se povinně očkuje, pak upravuje vyhláška. „Je to vyhláška ministerstva zdravotnictví, pokud ji bude chtít nová vláda zrušit nebo změnit, je to na ní,“ upřesnil Vojtěch. 

V úterý nebo ve středu bude její finální znění předáno do meziresortního připomínkového řízení, ministerstva budou mít čas na vyjádření do konce týdne a v dalším týdnu by se vyhláška měla objevit ve Sbírce zákonů.

Dokončené očkování má 82 procent obyvatel starších šedesáti let, neočkovaných je skoro půl milionu lidí tohoto věku. Z profesních skupin jsou nejvíce očkovaní vojáci a lékaři, kde se proočkovanost pohybuje nad pětaosmdesáti procenty. Podle údajů ze září bylo očkováno 78 procent zdravotních sester. U pracovníků sociálních služeb se proočkovanost odhaduje na 65 procent.

Děti mezi pěti a jedenácti lety se budou moct registrovat od 13. prosince

Registrace dětí ve věku mezi pěti až jedenácti lety k očkování proti covidu-19 by se měly podle ministra Vojtěcha spustit 13. prosince. První vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila 25. listopadu, by měly do Česka dorazit v týdnu od 20. prosince. Zatím je objednáno 300 tisíc dávek.

Jednotlivé státy si vakcínu samostatně neposuzují, určující je doporučení EMA, kde mají všechny země i své zástupce. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu informoval, že dávka podávaná dětem bude asi třetinová. Přínosy jsou podle výboru EMA zejména u dětí, které mají doprovodná onemocnění vedoucí k případnému vážnému průběhu nemoci covid-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.