Povinné očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let navrhne Vojtěch od března

Nahrávám video

Ministerstvo zdravotnictví navrhne, aby vyhláška o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let proti covidu-19 platila od 1. března 2022. Na on-line tiskové konferenci to sdělil ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Zmínil také, že registrace dětí ve věku pět až jedenáct let k očkování by se měly spustit 13. prosince. Dodávky vakcín očekává o týden později.

Ministr navrhuje povinnost očkování pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, hasiče, policisty, vojáky nebo vězeňskou službu. 

Povinné očkování upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví, za porušení hrozí pokuta až deset tisíc korun a v případě vybraných profesí může mít podle Vojtěcha i pracovně-právní důsledky. Pokud by se pokuta měla zvýšit, musel by zákon změnit parlament. Konkrétní nemoci, proti kterým se povinně očkuje, pak upravuje vyhláška.

Nahrávám video

Ministr připomněl, že podobně zavádí povinné očkování i jiné země. „Je to vyhláška ministerstva zdravotnictví, pokud ji bude chtít nová vláda zrušit nebo změnit, je to na ní,“ dodal v pondělí Vojtěch. Jako vyhlášku ministerstva ji už nemusí dál schvalovat vláda nebo sněmovna. V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce Vojtěch řekl, že by měla být připravená do 15. prosince.

„Skupiny určujeme podle toho, jaké mají největší riziko těžkého průběhu a ty, které mají šanci někoho nakazit. To je skupina profesí, která tvoří základní infrastrukturu státu a přichází do styku s velkou řadou lidí,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. 

Náměstkyně dodala, že ministerstvo uvažuje o rozšíření povinnosti na další rizikové skupiny, nejjednoduší identifikace ale podle ní závisí na vymezení věkových skupin.

„Pomalu všichni přicházíme k poznání, že virus prostě nezmizí a budeme s ním žít nadále. Další vlna je prakticky stejná a víme, že přirozená imunita nemá šanci nás ochránit. Jediná cesta je imunita pomocí vakcinace,“ upřesnila důvod, proč vláda s vyhláškou přišla nyní. 

Nahrávám video

O povinném očkování pro lidi nad 60 let vláda rozhodne do konce týdne

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) budou o parametrech povinného očkování jednat jednotlivá ministerstva během týdne. Po jednání vlády uvedla, že sama žádá povinné očkování pro celníky a ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) kromě vězeňské služby i pro civilní zaměstnance.

Podle Schillerové by bylo třeba zvýšit sankce pro lidi, kteří se povinnému očkování odmítnou podrobit, a zajistit vynutitelnost této povinnosti. To by ale podle ní vyžadovalo změnu legislativy. „Pokud by to měla být tato forma parafrázované povinnosti, tak už by se to muselo upravit zákonem, který by prošel oběma komorami parlamentu,“ dodala.

„Argumenty pro jsou poměrně jasné. Diskutovali jsme nad otázkou vymahatelnosti. Adama Vojtěcha jsem ale podpořila. Sice jsem vždy byla jako právník proti plošnému očkování všech, ale situace je vážná a současný návrh podporuji,“ upřesnila Schillerová v pořadu Události, komentáře. 

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) také dříve uvedl, že by vybrané profese a lidé nad 60 let měli být podle odborníků plně naočkovaní od 1. února. Povinné očkování některých profesí podle něj podpořili i hejtmani. Souhlas s povinností na summitu zemí visegrádské skupiny vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Podle něj je to jediná cesta z krize.

„Jsem jednoznačně pro povinné očkování,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO). Vakcinaci podle něj mají podstoupit lidé v rizikovém věku a některé profesní skupiny.

K povinnému očkování se po svém jednání vyjádřil i Ústřední krizový štáb. Podle něho by se měl týkat zdravotníků, sociálních pracovníků, členů záchranného systému, vězeňské služby, vojáků, dobrovolných hasičů u některých jednotek a lidí nad 60 let.

Podle vicepremiéra v demisi Jana Hamáčka (ČSSD) je shoda na tom, kterých profesí se má povinnost očkování týkat. „Ještě se vedly diskuse o obecních a městských policiích,“ uvedl. Povinná vakcinace příslušníků není podle ministra ojedinělou záležitostí, je zavedena i v některých dalších zemích Evropské unie.

Policie se obává odchodů ze služby

„Pak to bude na jednotlivých ředitelích sborů, aby to projednali se svými příslušníky tak, aby ta situace byla co nejméně komplikovaná,“ prohlásil Hamáček. Například policejní prezident Jan Švejdar minulý týden uvedl, že policie by mohla ztratit až deset tisíc lidí, kteří dosud odmítají očkování. Povinné očkování policistů si nyní neumí představit, dodal.

Nahrávám video

Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič odhadl, že by ze služby kvůli případnému zavedení povinnosti odešlo na pět procent lidí. „Pět procent u bezpečnostního sboru policie může být asi dva tisíce lidí. V současné době chybí kolem tří až čtyř tisíc lidí,“ vyčíslil v Devadesátce.

Podle něj je mezi policisty očkovaných 83 procent. „Jako odborová organizace podporujeme vakcinaci, ale určitě dobrovolnou,“ řekl Machovič. Domnívá se, že proočkovat určitou skupinu na sto procent není reálné. Zmínil například lidi, kteří ho nechtějí podstoupit kvůli tomu, že covid prodělali nebo mají zdravotní či náboženské důvody.

Také generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček upozornil na to, že mezi neočkovanými jsou tyto skupiny lidí. Podle něj je očkováno aktuálně 76,5 procenta sboru.

Řada hasičů návrh povinnosti odmítá. Sepsali kvůli tomu otevřený dopis. Vlček se ale odchodů ze služby neobává. „Nedomnívám se, že dojde k až tak dramatické situaci. Je řada států nejen v Evropě, které toto povinné očkování zavedly. Z jejich zkušeností víme, že ve finále odchodovost bývala maximálně do 0,5 procenta,“ uvedl. S povinností souhlasí. „Naše republika v tuto chvíli není v dobré kondici ve vztahu ke covidu. V tuto chvíli je to o rozhodnutí spočívajícím v tom, že určité skupiny, profese, by se naočkovat měly,“ dodal.

Zastáncem povinnosti naopak není předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „Podporuji očkování, ale nepodporuji povinnost očkovat se,“ upřesnil. Zdravotníci by podle něj měli jít s vakcinací příkladem. Uvedl, že mezi lékaři je očkováno přes devadesát procent.

Nahrávám video

Nastupující vláda povinné očkování odmítala, Svoboda je pro plošnou vakcinaci obyvatel

V polovině prosince by měla končící vládu nahradit nová vzniklá z koalic SPOLU a Pirátů a Starostů. Její zástupci včetně kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) povinné očkování, zejména pro věkové skupiny, dříve odmítali.

Jeho stanovisko podporuje i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), podle které by navhrovaná vyhláška nevyřešila aktuální krátkodobý problém: „Mnohem lepší je aplikace třetích dávek pro lidi, kteří už očkování absolvovali. Na to bychom se teď měli soustředit především. Tato debata je mnohem důležitější než to, jestli se za několik měsíců bude očkovat povinně.“ 

„Musíme mít zodpovězené všechny další věci, které se toho týkají, jako je třeba vymahatelnost, která u dalších opatření systematicky selhává,“ reagovala a zmínila, že nejdůležitější je podle ní navýšit kapacity pro testování PCR na 200 tisíc testů denně, jak navrhuje Válek. 

Nahrávám video

„Nemyslím si, že cesta povinného očkování je cestou správnou,“ uvedl předseda Pirátů a kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš v pořadu Interview ČT24. Věří, že proočkovanost by mohla stoupnout, až v Česku budou dostupné vakcíny s inaktivovaným virem.

„Já jsem proti povinnému očkování z pohledu běžné populace, u profesních skupin mi to dává smysl,“ tvrdí Bartoš. Podle něj ale debata o povinném očkování situaci do konce roku nevyřeší.

Podle specialisty na zdravotnické právo Ondřeje Dostála (Piráti) je třeba rozhodnutí podložit daty. „U skupin, které pečují například o onkologicky nemocné nebo pacienty po transplantaci, je to (povinná vakcinace, pozn. red.) dle mého názoru vhodné řešení. U ostatních je zapotřebí vyhodnotit efekt jednotlivých očkovacích látek z hlediska přenosu. Aby bylo odůvodněno, zda u těchto skupin je zavedení povinnosti očkování důvodné či zda se jedná spíše o nástroj jejich ochrany před hospitalizací,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Naopak poslanec a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) povinnou vakcinaci obyvatelstva podporuje, nevymezoval by ale jednotlivé skupiny. 

„Když by byl nárůst hospitalizovaných takový jako je teď, tak přesto, že jsem celou dobu říkal, že povinné očkování je pro mě nepřijatelné, jsme teď v situaci, kdy pokud situaci chceme takto řešit, musíme ho provést pro celý národ,“ uvedl v rozhovoru pro Události s tím, že problematice nechce dávat žádný politický podtext.

„Je to můj medicínský názor, vývoj vnímám takový, jaký je. Cítím jako svoji povinnost říkat tomuto národu, že jestli chce zastavit to, že nám odumírají u těhotných žen jejich děti a že umírají staří lidé a nemoc přechází i na mladé, nebude jiné cesty, než povinné očkování,“ zdůraznil.

Povinné očkování upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Konkrétní nemoci, proti kterým se povinně očkuje, pak upravuje vyhláška. „Je to vyhláška ministerstva zdravotnictví, pokud ji bude chtít nová vláda zrušit nebo změnit, je to na ní,“ upřesnil Vojtěch. 

V úterý nebo ve středu bude její finální znění předáno do meziresortního připomínkového řízení, ministerstva budou mít čas na vyjádření do konce týdne a v dalším týdnu by se vyhláška měla objevit ve Sbírce zákonů.

Dokončené očkování má 82 procent obyvatel starších šedesáti let, neočkovaných je skoro půl milionu lidí tohoto věku. Z profesních skupin jsou nejvíce očkovaní vojáci a lékaři, kde se proočkovanost pohybuje nad pětaosmdesáti procenty. Podle údajů ze září bylo očkováno 78 procent zdravotních sester. U pracovníků sociálních služeb se proočkovanost odhaduje na 65 procent.

Děti mezi pěti a jedenácti lety se budou moct registrovat od 13. prosince

Registrace dětí ve věku mezi pěti až jedenácti lety k očkování proti covidu-19 by se měly podle ministra Vojtěcha spustit 13. prosince. První vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila 25. listopadu, by měly do Česka dorazit v týdnu od 20. prosince. Zatím je objednáno 300 tisíc dávek.

Jednotlivé státy si vakcínu samostatně neposuzují, určující je doporučení EMA, kde mají všechny země i své zástupce. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu informoval, že dávka podávaná dětem bude asi třetinová. Přínosy jsou podle výboru EMA zejména u dětí, které mají doprovodná onemocnění vedoucí k případnému vážnému průběhu nemoci covid-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o rozpočtu či legislativních krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský. V analytické části pořadu moderované Jiřím Václavkem téma rozebírají experti.
před 3 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 1 hhodinou

VideoSpeciální zásahové jednotky loni vyjížděly k téměř čtrnácti stům případů

K nebezpečným a ozbrojeným pachatelům nebo lidem, kteří vyhrožují odpálením výbušnin, vyrážejí speciální policejní zásahové jednotky. V Česku jich působí osm a jen loni zasahovaly téměř u čtrnácti set případů. Zadržely při nich pět set lidí, z toho 37 ozbrojených. Pražská zásahová jednotka ročně zasahuje u více než stovky případů, nejčastěji proti nebezpečným pachatelům nebo při zatýkání členů organizovaných skupin.
před 3 hhodinami

O poutní cesty je stále větší zájem, někdy slouží i k teambuildingu

Zájem o poutní cesty v Česku roste. Podle oslovených spolků a duchovních na nich poutníci hledají nejen duchovní rozměr, ale i klid, odstup od digitálního světa a prostor pro osobní změny. Spolky zároveň upozorňují, že v tuzemsku stále chybí místa pro přespání poutníků, což brzdí rozvoj nových projektů a iniciativ.
před 4 hhodinami

Ranní vzorek vody v Odoleně Vodě překročil limit olova, další vyhověly limitu

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu pro obsah olova vyhovělo. Voda dál není pitná. Omezení se týká 12 obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které večer zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.
před 12 hhodinami

Požár bytu v centru Prahy omezil provoz tramvají

V Praze večer hořelo v bytě ve Francouzské ulici. Zdravotní záchranáři vyšetřili osm lidí, z nichž jedna žena poté skončila v nemocnici. Jeden z hasičů se při zásahu poranil na ruce. Kvůli zásahu byl v místě zastaven provoz tramvají, neprojela ani auta. Hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu ze čtyř.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAno si řekli před 75 lety. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle

Tři čtvrtě století spolu jako manželé žijí Milena Švagerková a Milan Švagerka z Hradce Králové. V Česku není manželský pár, který by byl spolu déle. Jubilanti si v sobotu sňatek po 75 letech zopakovali. Svatbu připravili na den přesně příbuzní. Pro manžele Švagerkovy byla do poslední chvíle utajeným překvapením.
před 14 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.