Povinné očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let navrhne Vojtěch od března

Nahrávám video

Ministerstvo zdravotnictví navrhne, aby vyhláška o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let proti covidu-19 platila od 1. března 2022. Na on-line tiskové konferenci to sdělil ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Zmínil také, že registrace dětí ve věku pět až jedenáct let k očkování by se měly spustit 13. prosince. Dodávky vakcín očekává o týden později.

Ministr navrhuje povinnost očkování pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, hasiče, policisty, vojáky nebo vězeňskou službu. 

Povinné očkování upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví, za porušení hrozí pokuta až deset tisíc korun a v případě vybraných profesí může mít podle Vojtěcha i pracovně-právní důsledky. Pokud by se pokuta měla zvýšit, musel by zákon změnit parlament. Konkrétní nemoci, proti kterým se povinně očkuje, pak upravuje vyhláška.

Nahrávám video

Ministr připomněl, že podobně zavádí povinné očkování i jiné země. „Je to vyhláška ministerstva zdravotnictví, pokud ji bude chtít nová vláda zrušit nebo změnit, je to na ní,“ dodal v pondělí Vojtěch. Jako vyhlášku ministerstva ji už nemusí dál schvalovat vláda nebo sněmovna. V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce Vojtěch řekl, že by měla být připravená do 15. prosince.

„Skupiny určujeme podle toho, jaké mají největší riziko těžkého průběhu a ty, které mají šanci někoho nakazit. To je skupina profesí, která tvoří základní infrastrukturu státu a přichází do styku s velkou řadou lidí,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. 

Náměstkyně dodala, že ministerstvo uvažuje o rozšíření povinnosti na další rizikové skupiny, nejjednoduší identifikace ale podle ní závisí na vymezení věkových skupin.

„Pomalu všichni přicházíme k poznání, že virus prostě nezmizí a budeme s ním žít nadále. Další vlna je prakticky stejná a víme, že přirozená imunita nemá šanci nás ochránit. Jediná cesta je imunita pomocí vakcinace,“ upřesnila důvod, proč vláda s vyhláškou přišla nyní. 

Nahrávám video

O povinném očkování pro lidi nad 60 let vláda rozhodne do konce týdne

Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (ANO) budou o parametrech povinného očkování jednat jednotlivá ministerstva během týdne. Po jednání vlády uvedla, že sama žádá povinné očkování pro celníky a ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová (za ANO) kromě vězeňské služby i pro civilní zaměstnance.

Podle Schillerové by bylo třeba zvýšit sankce pro lidi, kteří se povinnému očkování odmítnou podrobit, a zajistit vynutitelnost této povinnosti. To by ale podle ní vyžadovalo změnu legislativy. „Pokud by to měla být tato forma parafrázované povinnosti, tak už by se to muselo upravit zákonem, který by prošel oběma komorami parlamentu,“ dodala.

„Argumenty pro jsou poměrně jasné. Diskutovali jsme nad otázkou vymahatelnosti. Adama Vojtěcha jsem ale podpořila. Sice jsem vždy byla jako právník proti plošnému očkování všech, ale situace je vážná a současný návrh podporuji,“ upřesnila Schillerová v pořadu Události, komentáře. 

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) také dříve uvedl, že by vybrané profese a lidé nad 60 let měli být podle odborníků plně naočkovaní od 1. února. Povinné očkování některých profesí podle něj podpořili i hejtmani. Souhlas s povinností na summitu zemí visegrádské skupiny vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Podle něj je to jediná cesta z krize.

„Jsem jednoznačně pro povinné očkování,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO). Vakcinaci podle něj mají podstoupit lidé v rizikovém věku a některé profesní skupiny.

K povinnému očkování se po svém jednání vyjádřil i Ústřední krizový štáb. Podle něho by se měl týkat zdravotníků, sociálních pracovníků, členů záchranného systému, vězeňské služby, vojáků, dobrovolných hasičů u některých jednotek a lidí nad 60 let.

Podle vicepremiéra v demisi Jana Hamáčka (ČSSD) je shoda na tom, kterých profesí se má povinnost očkování týkat. „Ještě se vedly diskuse o obecních a městských policiích,“ uvedl. Povinná vakcinace příslušníků není podle ministra ojedinělou záležitostí, je zavedena i v některých dalších zemích Evropské unie.

Policie se obává odchodů ze služby

„Pak to bude na jednotlivých ředitelích sborů, aby to projednali se svými příslušníky tak, aby ta situace byla co nejméně komplikovaná,“ prohlásil Hamáček. Například policejní prezident Jan Švejdar minulý týden uvedl, že policie by mohla ztratit až deset tisíc lidí, kteří dosud odmítají očkování. Povinné očkování policistů si nyní neumí představit, dodal.

Nahrávám video

Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič odhadl, že by ze služby kvůli případnému zavedení povinnosti odešlo na pět procent lidí. „Pět procent u bezpečnostního sboru policie může být asi dva tisíce lidí. V současné době chybí kolem tří až čtyř tisíc lidí,“ vyčíslil v Devadesátce.

Podle něj je mezi policisty očkovaných 83 procent. „Jako odborová organizace podporujeme vakcinaci, ale určitě dobrovolnou,“ řekl Machovič. Domnívá se, že proočkovat určitou skupinu na sto procent není reálné. Zmínil například lidi, kteří ho nechtějí podstoupit kvůli tomu, že covid prodělali nebo mají zdravotní či náboženské důvody.

Také generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček upozornil na to, že mezi neočkovanými jsou tyto skupiny lidí. Podle něj je očkováno aktuálně 76,5 procenta sboru.

Řada hasičů návrh povinnosti odmítá. Sepsali kvůli tomu otevřený dopis. Vlček se ale odchodů ze služby neobává. „Nedomnívám se, že dojde k až tak dramatické situaci. Je řada států nejen v Evropě, které toto povinné očkování zavedly. Z jejich zkušeností víme, že ve finále odchodovost bývala maximálně do 0,5 procenta,“ uvedl. S povinností souhlasí. „Naše republika v tuto chvíli není v dobré kondici ve vztahu ke covidu. V tuto chvíli je to o rozhodnutí spočívajícím v tom, že určité skupiny, profese, by se naočkovat měly,“ dodal.

Zastáncem povinnosti naopak není předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „Podporuji očkování, ale nepodporuji povinnost očkovat se,“ upřesnil. Zdravotníci by podle něj měli jít s vakcinací příkladem. Uvedl, že mezi lékaři je očkováno přes devadesát procent.

Nahrávám video

Nastupující vláda povinné očkování odmítala, Svoboda je pro plošnou vakcinaci obyvatel

V polovině prosince by měla končící vládu nahradit nová vzniklá z koalic SPOLU a Pirátů a Starostů. Její zástupci včetně kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) povinné očkování, zejména pro věkové skupiny, dříve odmítali.

Jeho stanovisko podporuje i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), podle které by navhrovaná vyhláška nevyřešila aktuální krátkodobý problém: „Mnohem lepší je aplikace třetích dávek pro lidi, kteří už očkování absolvovali. Na to bychom se teď měli soustředit především. Tato debata je mnohem důležitější než to, jestli se za několik měsíců bude očkovat povinně.“ 

„Musíme mít zodpovězené všechny další věci, které se toho týkají, jako je třeba vymahatelnost, která u dalších opatření systematicky selhává,“ reagovala a zmínila, že nejdůležitější je podle ní navýšit kapacity pro testování PCR na 200 tisíc testů denně, jak navrhuje Válek. 

Nahrávám video

„Nemyslím si, že cesta povinného očkování je cestou správnou,“ uvedl předseda Pirátů a kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš v pořadu Interview ČT24. Věří, že proočkovanost by mohla stoupnout, až v Česku budou dostupné vakcíny s inaktivovaným virem.

„Já jsem proti povinnému očkování z pohledu běžné populace, u profesních skupin mi to dává smysl,“ tvrdí Bartoš. Podle něj ale debata o povinném očkování situaci do konce roku nevyřeší.

Podle specialisty na zdravotnické právo Ondřeje Dostála (Piráti) je třeba rozhodnutí podložit daty. „U skupin, které pečují například o onkologicky nemocné nebo pacienty po transplantaci, je to (povinná vakcinace, pozn. red.) dle mého názoru vhodné řešení. U ostatních je zapotřebí vyhodnotit efekt jednotlivých očkovacích látek z hlediska přenosu. Aby bylo odůvodněno, zda u těchto skupin je zavedení povinnosti očkování důvodné či zda se jedná spíše o nástroj jejich ochrany před hospitalizací,“ řekl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Naopak poslanec a předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS) povinnou vakcinaci obyvatelstva podporuje, nevymezoval by ale jednotlivé skupiny. 

„Když by byl nárůst hospitalizovaných takový jako je teď, tak přesto, že jsem celou dobu říkal, že povinné očkování je pro mě nepřijatelné, jsme teď v situaci, kdy pokud situaci chceme takto řešit, musíme ho provést pro celý národ,“ uvedl v rozhovoru pro Události s tím, že problematice nechce dávat žádný politický podtext.

„Je to můj medicínský názor, vývoj vnímám takový, jaký je. Cítím jako svoji povinnost říkat tomuto národu, že jestli chce zastavit to, že nám odumírají u těhotných žen jejich děti a že umírají staří lidé a nemoc přechází i na mladé, nebude jiné cesty, než povinné očkování,“ zdůraznil.

Povinné očkování upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Konkrétní nemoci, proti kterým se povinně očkuje, pak upravuje vyhláška. „Je to vyhláška ministerstva zdravotnictví, pokud ji bude chtít nová vláda zrušit nebo změnit, je to na ní,“ upřesnil Vojtěch. 

V úterý nebo ve středu bude její finální znění předáno do meziresortního připomínkového řízení, ministerstva budou mít čas na vyjádření do konce týdne a v dalším týdnu by se vyhláška měla objevit ve Sbírce zákonů.

Dokončené očkování má 82 procent obyvatel starších šedesáti let, neočkovaných je skoro půl milionu lidí tohoto věku. Z profesních skupin jsou nejvíce očkovaní vojáci a lékaři, kde se proočkovanost pohybuje nad pětaosmdesáti procenty. Podle údajů ze září bylo očkováno 78 procent zdravotních sester. U pracovníků sociálních služeb se proočkovanost odhaduje na 65 procent.

Děti mezi pěti a jedenácti lety se budou moct registrovat od 13. prosince

Registrace dětí ve věku mezi pěti až jedenácti lety k očkování proti covidu-19 by se měly podle ministra Vojtěcha spustit 13. prosince. První vakcíny od firmy Pfizer/BioNTech, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila 25. listopadu, by měly do Česka dorazit v týdnu od 20. prosince. Zatím je objednáno 300 tisíc dávek.

Jednotlivé státy si vakcínu samostatně neposuzují, určující je doporučení EMA, kde mají všechny země i své zástupce. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na webu informoval, že dávka podávaná dětem bude asi třetinová. Přínosy jsou podle výboru EMA zejména u dětí, které mají doprovodná onemocnění vedoucí k případnému vážnému průběhu nemoci covid-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 4 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled