Poslanci nedokončili jednání o exekuční novele

Sněmovna přerušila projednávání návrhu takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. O odškodňovacím zákonu má sněmovna jednat až v pátek, opozici se nepodařilo bod prosadit na program, stejně jako vládní novelu o kompenzačním bonusu, kterou vrátil poslancům Senát. Projednávání změn v exekucích poslanci nedokončili.

Ještě ve čtvrtek by mohla sněmovna podle jejího šéfa Radka Vondráčka (ANO) projednat bonus při karanténě nebo krizovou novelu.

Přednostní projednání dvojice předloh pokládá Vondráček za logičtější. Vláda požádala o jejich schválení zrychleně ve stavu legislativní nouze. Sněmovna může návrh programu schůze upravit, připomněl předseda dolní komory.

Krizová novela předpokládá, že by policisté získali přehled o tom, kdo opakovaně porušuje vládní nařízení proti šíření covidu-19. Druhý vládní návrh zákona by zavedl lidem v nařízené karanténě bonus až 370 korun k náhradě mzdy. Příspěvek by vyplácel zaměstnavatel po deset dnů, o výdaje by si snížil sociální odvody. Podle návrhu by se měl bonus vyplácet od března do konce května.

Opozice neprosadila odškodňovací zákon

Kvůli odškodňovacímu zákonu, ale také vládní novele o kompenzačním bonusu vracené ze Senátu byly v dolní komoře spory. Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek namítal, že podle dohod se sešla dolní komora v polovičním počtu, přičemž k přehlasování senátních návrhů jsou nutné hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury ale musí být jasno, jak se sněmovna postaví k podnikatelům, kteří museli kvůli vládním protikoronavirovým restrikcím zavřít.

Zástupci ODS, TOP 09 a lidovců podmiňují přednostním projednáním odškodňovacího zákona aspoň v úvodním kole možnou podporu pro prodloužení nouzového stavu. O něm budou poslanci jednat ve čtvrtek.

Šéf lidovců Marian Jurečka poukazoval na úterní schůzku předsedů sněmovních stran k prodloužení nouzového stavu. Zazněla podle něho podmínka části opozice, že před tím je nutné projednat odškodňovací zákon a schválit senátní verzi kompenzačního zákona. „Pan premiér u toho byl a vnímal to,“ prohlásil Jurečka.

„Vládě je úplně jedno, jak to ve čtvrtek dopadne,“ dodal Stanjura. Šéf poslanců TOP 09 Vlastimil Válek nařkl kabinet z toho, že jeho jediným plánem je apel na dodržování pravidel a zvyšování represí a postihů.

Poslanec a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) kritizoval postup opozice. Podle něho není fér podmiňovat prodloužení nouzového stavu schvalováním kompenzačních zákonů.

Návrh odškodňovacího zákona předpokládá, že stát by hradil plnou výši pevných nákladů těm podnikatelům, kteří kvůli vládním opatřením museli zastavit činnost úplně. V případě omezení činnosti by se jednalo o náhradu poloviny fixních nákladů. Kompenzační bonus by měli podle vládní novely dostávat i živnostníci v úpadku. Senát chce mimo jiné zvýšit částku z 500 na 667 korun za den a rozšířit nárok také na podnikatele bez provozoven.

Sněmovna také odmítla zahájit projednávání lidovecké novely volebního zákona, v níž by mohla nahradit pasáže, které zrušil Ústavní soud. Návrh nepodpořili poslanci ANO, SPD a Trikolóry, k přijetí chyběly čtyři hlasy. Podle opozice tím opět byla porušena úterní dohoda zástupců parlamentních stran.

„Nedržíte ani dohody, které se udělaly s premiérem,“ uvedl na adresu odpůrců projednávání předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Podle něj předseda vlády Andrej Babiš (ANO) údajně informaci o dohodě nepředal poslancům svého hnutí.

Nová pravidla pro dětské dlužníky

Navrhované omezení vzniku a vymáhání dluhů dětí sněmovna zřejmě schválí. Vládní novelu občanského zákoníku postoupili poslanci k finálnímu hlasování, které se uskuteční pravděpodobně v březnu. Vymáhání peněžitých dluhů dětí by bylo podle předlohy možné jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Obdobně by novela ohraničila také vymáhání smluvních pokut. Cílem úprav je předcházet tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy.

Novela současně zavádí ručení zákonného zástupce za dluhy, které přesahují jmění nezletilého. Bude se to týkat případů, kdy dluhy vzniknou na základě právního jednání, k němuž dal zákonný zástupce souhlas nebo které učinil za dítě. Omezení možnosti vymáhání peněžitých dluhů nezletilého zahrnuje i dluhy z nájmu bytu, které na dítě přešly po smrti nájemce, s nímž žilo ve společné domácnosti.

Škodu, kterou způsobí dítě mladší 13 let, má podle novely hradit ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Z tohoto pravidla zavádí návrh dvě výjimky. Dítě bude odpovědné, pokud škodu způsobí skutkem majícím povahu úmyslného trestného činu, nebo pokud to dovolí jeho majetkové poměry. Jde například o případ, kdy dítě zdědí rozsáhlé jmění.

Do závěrečného čtení zákonodárci ve středu posunuli předlohu, dle níž budou moci rodiny lidí s poruchou autistického spektra, kteří nemají vážné mentální postižení, žádat o příspěvek na pořízení auta. Lidem s demencí by stát přispíval na invalidní vozík. Vládní návrh se zřejmě dostane ve sněmovně do poslanecké novely zejména lidoveckých poslanců, která v některých případech zjednodušuje postup pravidelné výměny průkazu osoby se zdravotním postižením.

Obrana se chce proti pokutě za vrtulníky případně bránit i soudně

Sněmovní výbor pro obranu požádal šéfa armádního resortu Lubomíra Metnara (za ANO), aby zvážil možné personální změny kvůli nákupu armádních vrtulníků. Za chyby při tendru antimonopolní úřad ministerstvu obrany uložil zatím nepravomocně pokutu 550 milionů korun.

Metnar zdůraznil, že ministerstvo proti rozhodnutí úřadu podá rozklad a případně se bude bránit i soudní cestou.

Volný neuspěl s námitkou na podjatost imunitního výboru

Sněmovní organizační výbor zamítl námitky nezařazeného poslance Lubomíra Volného na podjatost mandátového a imunitního výboru a jeho členů. Volný čelí před výborem disciplinárnímu řízení kvůli incidentu na sněmovním plénu.

Šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO) připomněl, že imunitní výbor vzniká ze zákona. „Není všeobecný důvod, že by měl být v této věci podjatý,“ uvedl. Když Volný poukazoval na vyjádření členů výboru o konfliktu v médiích, nepochopil podle Vondráčka disciplinární řízení a fungování sněmovny. Imunitní výbor je politický orgán, nejde o soud ani o správní orgán, dodal Vondráček.

Volný na jednání organizačního výboru nedorazil. Tvrdil, že měl dlouhodobě předem domluvený lékařský zákrok.

Hledání dodavatele dostavby Dukovan

Opozice oddálila schvalování zákona, který se týká stavby nového bloku dukovanské elektrárny. Vládní koalice nechce uzákonit bezpečnostní záruky stavby. Do procesu hledání dodavatele dostavby Dukovan by podle některých opozičních stran neměly být připuštěny ruské a čínské firmy.

Exekuce a oddlužení

Vládní exekuční novela je ve druhém čtení a předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Zavedla by také třeba zastavování marných exekucí. Ústavně-právní výbor doporučil z předlohy škrtnout soustřeďování všech exekuci na jednoho dlužníka soustředily u jednoho exekutora a prosazuje i další změny, jež se týkají například dluhů z minulosti.

Poslanci ve středu projednávání exekuční novely nedokončili.

Vládní insolvenční novela je v úvodním kole. Zkrátila by dobu oddlužení na tři roky pro všechny dlužníky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 6 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.