Polsko by chtělo vyřešit spory s Českem o další provoz hnědouhelného Dolu Turów dvoustranným jednáním, nikoli na úrovni Evropské unie. Při jednání v Praze to řekl náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Páteční jednání na úrovni ministerských náměstků a hejtmanů přineslo podle českého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) „významný posun v některých bodech“. Podle Jablońského to ale neznamená, že by spor již byl vyřešen.
Ačkoli Richard Brabec na jednání o Turówu osobně nebyl, protože na ministerské úrovni se bude jednat zřejmě v pondělí, jeho výsledek zhodnotil příznivě. „Mohu říct, že vnímáme významný posun v některých bodech. Věříme, že po dalším jednání s panem ministrem (pro klima a životní prostředí Michalem) Kurtykou a následném jednání expertních týmů ten posun bude dále,“ řekl.
Podle náměstka polského ministra zahraničí Pawla Jablońského vyjednavači v pátek „dosáhli jistého pokroku v jednáních, ale určitě nelze říci, že situace byla vyřešena“. Proto je potřeba další jednání. „Domluvili jsme se, že definitivní dohoda se bude opírat o předběžné ujednání, dohodnuté šéfy obou vlád,“ řekl Jabloński.
Jaké by mohlo být řešení turówského sporu, nechtěl Brabec konkretizovat. „Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic,“ poznamenal.
Liberecký hejtman Martin Půta (SLK), který na jednání osobně byl, především ocenil, „že jednání pokračují přes všechna tvrdá prohlášení, která zazněla v posledních dnech“. Rýsuje se podle něj kompromis, který by byl přijatelný pro oba státy.
Polsko chce dvoustranné jednání
Letitý česko-polský spor o příhraniční Důl Turów, jehož vlastník chce dále rozšířit těžbu, vyústil letos na jaře v předběžné rozhodnutí unijního soudu o zastavení těžby. Když polská vláda oznámila, že důl nezavře, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur denně. Nyní začala nová česko-polská jednání, polský náměstek Jabloński uvedl, že Varšava upřednostňuje přímé jednání s Prahou.
„Jsme toho názoru, že problém je třeba vyřešit při dvoustranných jednáních, a ne ho eskalovat na úrovni Evropské unie. Letos v květnu byla uzavřena provizorní dohoda, ta má být podle našeho stanoviska základem pro další jednání,“ uvedl Jabloński. Události posledních měsíců podle něj mohly být i důvodem k tomu, aby polská strana jednání ukončila či přerušila. „Ale neudělali jsme to, protože věříme, že takové věci je třeba řešit prostřednictvím dialogu,“ ujistil náměstek.
Maršálek Dolnoslezského vojvodství Cezary Przybylski zároveň varoval, že pokud státy nenaleznou dohodu, nebude Polsko dávat peníze na společné projekty samospráv obou zemí. Polsko odmítá platit pokuty a zároveň financovat projekty. Polské úřady svůj postoj – tedy pokračování v těžbě – hájí tím, že náhlé zastavení provozu Turówa by ohrozilo energetickou bezpečnost země i tisíce pracovních míst.
Česko ve sporu argumentuje mimo jiné tím, že povrchový důl ležící v bezprostřední blízkosti hranic Polska s Českem i Saskem mezi městy Bogatyně, Žitava a Hrádek nad Nisou ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.
Mluvčí polské vlády podle agentury PAP ve čtvrtek uvedl, že na stole je nabídka pomoci regionu dotčenému těžbou v Turówu v rozmezí 40 až 50 milionů eur (tedy 1 až 1,25 miliardy korun), o které byl informován rovněž český velvyslanec v Polsku Ivan Jestřáb.
Morawiecki obvinil ČR, že nemá dobrou vůli. Podle české vlády i opozice ale nechtěli Poláci jednat
V předchozích dnech zněla z Varšavy i ostřejší vyjádření. Premiér Mateusz Morawiecki obvinil Česko, že je „absolutně bez dobré vůle“. Český premiér Andrej Babiš (ANO) však tvrdí opak: „Polská strana měla dostatek času na to, aby tento problém řešila, bohužel ho nechtěla řešit.“ Důsledkem podle něj bylo, že se Praha rozhodla záležitost řešit přes Evropskou komisi. Ve čtvrtek Morawiecki chyběl na demografickém summitu v Budapešti, kam přijel český premiér Andrej Babiš (ANO). Morawieckého za to kritizovala polská opozice, promarnil podle ní příležitost si o sporu osobně promluvit.
Ministr Brabec po jednání zdůraznil, že „nebylo nikdy cílem a ambicí České republiky, aby to skončilo u Evropského soudního dvora“. Dodal, že Praha má stále zájem dohodnout se mimosoudně. Náměstek Jabloński však rovněž tvrdí, že „přístup polské vlády byl od začátku takový, abychom našli řešení, které se bude opírat o dialog“.
Česká vláda má v tomto sporu na své straně i opozici. „Polská strana si za současný vývoj může sama. Byli to oni, kteří odmítli jít ke kulatému stolu a věci a problémy řešit s tím, že argumentovali, že mají platné rozhodnutí o těžbě, tudíž se nemusí bavit s Českou republikou,“ řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Zároveň však dal najevo, že polská nabídka nemusí být postačující, protože příhraniční obce nestojí o peníze. „Mají strach o životy svých občanů a o to, aby na české straně nevznikla mrtvá krajina bez vody,“ podotkl.
I europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) uvedl, že dosud situaci „vnímal tak, že se na polské straně vládní strana Právo a spravedlnost chová poměrně dost nerozumně“. Domnívá se, že nyní se pozice vlády změkčuje a blíží se k postojům polské opozice, která je ve věci Turówa smířlivější. „Chápu, že se jim nelíbí, že skončili před soudem za porušování zákonů, že ten soud prohrávají a že jim byla vymezena pokuta, ale tomu se nelze vyhnout,“ dodal.
Obyvatelé českého příhraničí poblíž dolu tvrdí, že Polsko při rozhodování o další těžbě zkrátka nezohlednilo, jaký bude mezinárodní dopad. „Řešili to na své straně a problémy okolních států neřešili,“ upozornil Matěj Švarc, který žije v Heřmanicích a má potíže s vysychající studnou. Další obyvatelka Heřmanic Simona Benešová se domnívá, že peníze z Polska by mohly pomoci – obec by za ně mohla postavit vodovod. „To je reálná šance jak vyřešit náš problém,“ věří.
Ministr životního prostředí Richard Brabec před začátkem nových jednání řekl, že věří, že se podaří vztahy obou zemí vylepšit. „Jsem velmi smutný z toho, jak situace kazí česko-polské vztahy. Není to jen záležitost na úrovni vysoké politiky, která dopadá na visegrádskou čtyřku, ale to jsou i vztahy mezilidské. Jsem přesvědčený, že oba národy se mají rády,“ uvedl Brabec. Zdůraznil, že cílem české strany „není zabránit těžbě uhlí, ale nechceme si nechat ničit životní prostředí“. Praha podle něj nechce Polsku mluvit do toho, jaký má mít energetický mix.
