Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle Evropské komise ve střetu zájmů kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Uvedly to Hospodářské noviny. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět. O možném střetu zájmů se mluví prakticky od vstupu Babiše do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do sněmovny a Babiš následně v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí.
O Babišově střetu zájmů se mluví od jeho vstupu do politiky. Agrofert za tu dobu získal na dotacích miliardy
Agrofert je největším koncernem v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným hráčem v lesnictví a médiích. Celkem pod něj spadá více než 200 firem.
Podle novely zákona o střetu zájmů, přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím.
Omezení platí pro společnosti, v nichž ministři drží nejméně čtvrtinový podíl. Zákon zakazuje členům vlády, ale i dalším činitelům jako jsou poslanci či senátoři, provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie svých firem do svěřenských fondů.
Babiš je ve střetu zájmů, řekli unijní právníci
Začátkem loňského července Evropský parlament schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací, od 2. srpna zakazují politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace. Koncem listopadu dospěla právní služba Evropské komise k závěru, že omezení se týkají i Agrofertu. Unijní právníci tvrdí, že Babiš je podle pravidel platných od léta ve střetu zájmů bez ohledu na to, že firmy jsou ve svěřenském fondu.
Komisař pro rozpočet Günther Oettinger před Vánocemi doporučil Babišovi tři způsoby, jak se střetu zájmů zbavit. Buď zpřetrhat své vazby i vazby své rodiny na holding, zajistit, aby Agrofert přestal přijímat dotace z EU, nebo se zdržet účasti na některých rozhodnutích. Babiš se následně vzdal předsednictví ve vládní Radě pro evropské strukturální a investiční fondy. To však podle kritiků včetně Transparency International ČR problém neřeší.
Evropský parlament v půlce loňského prosince vyzval Komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadovali mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař Oettinger už předtím uvedl, že Komise nebude proplácet české žádosti o proplacení dotací pro Agrofert.
Ministerstvo financí žádosti do Bruselu přestalo posílat. Podle serveru iRozhlas.cz nepředložilo proplacení stomilionové dotace na projekt linky na toastový chléb pro pekárnu Penam a dalších 11 projektů firem holdingu Agrofert za 61 milionů korun. Celkem tak jde nejméně o 161 milionů.
Za posledního půl roku šlo o 65 milionů korun, například na stavbu třídírny vajec v Nebanicích nebo na pelhřimovskou výkrmnu prasat. Podle informací rozhlasu byly Agrofertu přiděleny po 2. srpnu 2018 dotace 39,8 milionu korun.
Podle informací, jež nyní zveřejnil web Hospodářských novin a server Neovlivní.cz, dospěl audit Evropské komise k závěru, že Babiš je ve střetu zájmů, a to kvůli přetrvávajícím vazbám na své bývalé podniky. Všechny prověřované evropské dotace, které obdržela skupina Agrofert od února 2017, chce Brusel vrátit zpět.
Babiš ještě ve čtvrtek ve sněmovně při interpelacích uvedl, že o zprávě neví a nikdo mu ji nedal. Právě Babišův možný střet zájmů je přitom jedním z důvodů, kvůli kterým vyzývají účastníci současných demonstrací v Praze i dalších městech premiéra k odstoupení.
Babiš už dostal pokutu, ale odvolal se
Kromě Evropské komise se Babišovým možným střetem zájmů zabýval také Městský úřad v Černošicích, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije. Důvodem je podezření ze spáchání přestupku proti zákonu o střetu zájmů. Babiš čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod dříve jeho holding Agrofert.
Podnět odeslala loni v srpnu na černošický úřad organizace Transparency International ČR. Podle ní Babiš ovládá holding Agrofert i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon.
Černošický úřad v lednu Babišovi za přestupek v podobě střetu zájmů uložil pokutu, podle deníku Právo šlo o 200 tisíc korun. Babiš se odvolal, případem se tak zabývali krajští úředníci. Ti koncem března rozhodnutí černošické radnice zrušili a věc vrátili k novému projednání.
Od vstupu Babiše do politiky získal Agrofert miliardy korun
Společnost Agrofert je největším tuzemských koncernem v zemědělství a potravinářství. Celkem do něj spadá více než 200 firem i z dalších oborů, například z chemie, lesnictví nebo dřevařství. Společnost své podnikatelské portfolio stále rozšiřuje.
Hlavním přísunem peněz jsou provozní dotace, které dostávají zemědělské podniky koncernu. Výše provozních dotací se vypočítává podle počtu chovaných zvířat nebo podle výměry osetých ploch. Agrofert jich nejvíce získal v roce 2017, a to ve výši 1,3 miliardy korun.
Dotace pro Agrofert
Kromě nich lze získat ještě investiční dotace nebo peníze z pobídky, kterou firmy čerpají prostřednictvím slevy na daních. Agrofert zatím nejvíce čerpal v roce 2015, úspěšné jsou v tomto směru zejména chemické části holdingu. Firma může získat ještě dotace na srovnání výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Agrofert peníze většinou získává z evropských fondů, které v Česku rozdávají ministerstva průmyslu a zemědělství. V menší míře jsou zastoupeny i dotace, které vyplácí resort životního prostředí.
Od vstupu Babiše do politiky (na podzim roku 2013, kdy zasedl ve sněmovně) do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací (výroční zpráva za rok 2018 ještě není k dispozici). V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun, přičemž na daních firma státu zaplatila 739 milionů korun. Před vstupem Babiše do politiky získával Agrofert dotace nižší.