Podle odborníků čerpaly dvě společnosti z holdingu Agrofert dotace pro malé a střední podniky, ačkoli na ně neměly nárok. Schválil to fond podřízený tehdejšímu ministru zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), podle kterého je to běžná praxe. Nejde o první případ, kdy koncern Agrofert sáhnul po dotaci bez ohledu na svou velikost. Ukázalo se to v kauze Čapího hnízda, kde společnost kromě sporné padesátimilionové dotace neoprávněně čerpala i příspěvek na kozy a berany ve výši několika tisícovek korun ročně. Když se to provalilo, dotaci firma vrátila. Případem se zabýval Lukáš Landa z Reportérů ČT.
Dotace pro malé firmy na pojištění čerpaly podniky z obřího holdingu Agrofert. Prý běžná praxe
Reportéři ČT: Malá dotace pro velký Agrofert (zdroj: ČT24)
Dvě firmy z holdingu Agrofert v roce 2017 čerpaly státní finanční podporu na pojištění. Problém je, že tato podpora byla určena pro malé a střední podniky, kam se Agrofert – koncern s ročními tržbami přes 155 miliard korun – řadit nemůže.
Dvě podezřelé smlouvy objevily v registru smluv nevládní organizace Nadační fond proti korupci a Hlídač státu. „Zdály se nám zvláštní, protože to vypadalo, že se jedná o podporu, která by ze zákona neměla být možná,“ uvedl analytik Hlídače státu Michal Bláha.
Dotčenými dceřinými firmami Agrofertu jsou Agroparkl a ZOD Zálabí. První z nich se stala součástí Agrofertu v září 2016, druhá už v roce 2015.
V roce 2017 obě firmy čerpaly dohromady necelých čtyři sta tisíc korun. Částka podpory působí zanedbatelným dojmem, ukazuje však, že se firma s miliardovým obratem uchází o jakoukoli položku, která se dá od státu získat.
Nárok na tuto podporu přitom podle oslovených odborníků začleněním do Agrofertu zanikl. „Jestliže společnost, která je třeba i sama o sobě relativně malá, vlastní někdo tak velký jako Agrofert, který sám nesplňuje podmínku malého a středního podniku, tak ani jím vlastněný podnik to nemůže splňovat,“ uvedl proděkan Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze Petr Štěpánek.
Finanční podpora pojištění je příspěvek státu na pojištění zemědělských firem před nepříznivými klimatickými podmínkami. „Je to vlastně snaha státu podpořit malé a střední podniky, motivovat je k pojištění pojistitelných rizik,“ popsal Pavel Moulis z Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze.
Podle fondu, který podporu poskytl, spadají do přechodného období. Odborníci to odmítají
Finanční podporu pojištění poskytuje na základě žádostí jednotlivých podniků Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Jde o akciovou společnost v majetku státu spadající pod ministerstvo zemědělství. Předseda představenstva fondu Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) udělení podpory brání.
„Obecně vzato my se v této oblasti řídíme příslušným nařízením Evropské komise a příslušným doporučením. Z toho nařízení i doporučení jednoznačně vyplývá, že u společností, které mají status malého a středního podniku, může nastat situace, že by se dostaly do statusu velkého podniku. V této situaci nastává takzvané přechodné dvouleté období. Do tohoto spadají i dvě zmiňované společnosti,“ vysvětlil Nekula.
Odkazuje na článek v nařízení, který chrání před ztrátou dotace ty firmy, které dočasně překročí parametry malého a středního podniku. Štěpánek z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE ale podotýká, že se to týká pouze situací, kdy podnik roste přirozeně. „Rozhodně se to netýká případů, kdy malý a střední podnik koupí podnik velký. Vypadává z definice malého a středního podniku a vypadává z možnosti být podporován jako malý a střední podnik,“ dodal Václav Šmejkal z katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Vyjádření odborníků potvrzuje i příručka, kterou v roce 2015 vydala Evropská komise a která obsahuje jasný výklad daného článku: „V souladu s tímto záměrem se ustanovení nepoužije v případě podniků, které prahové hodnoty překročily kvůli změně vlastnictví, fúzí nebo akvizicí,“ uvádí.
Nekula nicméně tvrdí, že v těchto příručkách je hned na začátku uvedeno, že příručky nemají právní účinek.
Šmejkal z katedry evropského práva na druhé straně míní, že jde o metodický pokyn toho, kdo vydal nařízení, což už závazný předpis je. „Čím jiným bychom se měli řídit, když ten, kdo předpis vydal, kontroluje ho, vynucuje ho, nám říká, abychom ho takhle chápali a interpretovali?“ podotkl.
Stejně jako příručka navíc věc interpretují i jiné státní instituce, které s definicí malého a středního podniku také pracují.
„Pokud daný podnikatelský subjekt koupí velká společnost, ty dva subjekty jsou jednoznačně propojeny, tak v tom případě původní podnikatelský subjekt ztrácí okamžitě status malého a středního podniku a považuje se za velkou firmu,“ uvedl ředitel odboru podnikatelského a vnitřního obchodu ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vinkler.
„V případě změny vlastnictví, která vede k tomu, že se firma dostala do statusu velké firmy, tak na dotaci nemá nárok,“ zaznělo od mluvčí Státního zemědělského a intervenčního fondu Vladimíry Novákové.
Státní zemědělský a intervenční fond přitom stejně jako Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond spadá pod ministerstvo zemědělství. Když byl Nekula konfrontován se stanoviskem druhého fondu, řekl, že bude potřeba ho podrobit analýze, o co se to opírá.
Agrofert: Postupovali jsme v dobré víře
Mluvčí samotného Agrofertu tvrdí, že si nemyslí, že se dopustili jakékoli chyby. „My jsme se opakovaně ptali fondu: Máme na tyto dotace nárok i po vstupu do Agrofertu? Fond nám opakovaně řekl, že ano, máme, ať žádáme, čerpáme. My jsme postupovali v dobré víře, jsme přesvědčeni, že jsme nic nezatajili. Fond všechno věděl, dotace nám přiznal,“ prohlásil mluvčí Karel Hanzelka.
Moulis ale upozorňuje, že pokud někdo uvedl v rámci čestného prohlášení, že je malým a středním podnikem, a není to pravdou, tak zásady hovoří o tom, že nemá nárok na přiznání dotace, protože uvedl v žádosti nepravdivý údaj.
„I kdyby to nebylo takto vědomé, tak se jedná o nějaké porušení rozpočtových pravidel. Minimálně je to na vrácení dotace,“ dodal Štěpánek. „Z hlediska práva je to nedovolená státní pomoc, která by, když to budu držet na obecné rovině, měla být vrácena i s úrokem tomu, kdo ji poskytl,“ souhlasí Šmejkal.
Agrofert budí pozornost proto, že jde o podnik spojovaný se současným designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO). „V Agrofertu nejsem od ledna 2014 a nic o tom nevím,“ prohlásil Babiš. Ve zmíněném roce Babiš opustil vedení firmy. Akcií se pak zbavil až v roce 2017, kdy je kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenského fondu.
„Tento problém se týká Andreje Babiše, protože jeho vliv na Agrofert se dle mého přesvědčení nijak nezměnil, protože aktuálně je ovládající osobou a předtím byl vlastníkem,“ podotýká analytik Nadačního fondu proti korupci Janusz Konieczny.
Bláha pak dodává, že je Babiš současně zakladatel i takzvaně obmyšlený dotyčných svěřenských fondů. „Jako zakladatel může kdykoliv rozhodnout o zrušení svěřenských fondů a navrácení majetku zpátky do jeho rukou. On je jediný obmyšlený a plně rozhoduje o tom, jaké příjmy a kam z fondu půjdou,“ doplnil.
V době, kdy byly předmětné dotace vyplaceny, byl odpovědným ministrem zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Lidovci v té době vládli se sociální demokracií a hnutím ANO. Jurečka nemá ambici hájit Agrofert nebo nějakou velkou firmu, ale případy podle něj posuzovalo několik právníků. „Pokud má někdo jiný právní názor a nesouhlasí s postupem, je to naprosto v pořádku, ať podá na postup žalobu a ať se situace řeší u soudu,“ uvedl.
Ministerstvo chce podporu rozšířit i na velké firmy
Současný ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) prý situaci ještě prověří. Problém se totiž může týkat daleko více firem než jenom dvou zmíněných dotací pro společnosti Agrofertu.
„Posuzovalo se to takto od roku 2003. To není jenom případ Agrofertu. Já si myslím, že je to více podniků. Je potřeba to zanalyzovat, říci, jak je to správně, vyjednat to s Komisí a přizpůsobit se tomu,“ řekl Milek.
Jeho resort už ale jedno originální řešení připravil. Od příštího roku chce podporu na toto pojištění rozšířit i na velké podniky.
„Pokládám si otázku, zdali tato dotační politika je rovnovážná, spravedlivá, protože ministr zemědělství je stále spoluvlastníkem koncernu Úsovsko, nemluvě o tom, že premiér v demisi Babiš ovládá koncern Agrofert,“ podotkl Konieczny.
Neocitá se Milek ve střetu zájmů? „Tato země má zemědělství nějak historicky vybudované, zůstaly tady velké podniky, je to jedno z nejmodernějších evropských zemědělství, s nejlepšími dosahovanými výsledky užitkovosti v živočišné výrobě. Pokud to chceme zbourat, můžeme jít proti tomu,“ odpověděl Milek.