Čeští zemědělci zřejmě z EU dostanou nižší dotace. Kritizují zastropování plateb na farmu

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard korun). Vyplývá to z návrhu Evropské komise. V nynějším sedmiletém období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z Evropské unie až 8,2 miliardy eur. Agrární komora upozorňuje, že po započítání inflace do roku 2027 se sníží platby pro Česko až o pětinu.

Celkově by podle aktuálního návrhu mělo být v rozpočtu EU na zemědělství v letech 2021 až 2027 vyčleněno 365 miliard eur. Komise navrhuje v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU společnou zemědělskou politiku zmodernizovat a zjednodušit.

Návrh mimo jiné předpokládá, že přímé platby zemědělcům budou od 60 tisíc eur výše omezeny a maximální hranicí bude 100 tisíc eur na jednu farmu. Toto takzvané zastropování plateb se České republice příliš nelíbí, především kvůli struktuře českého zemědělství, kterému z historických důvodů dominují na evropské poměry velké farmy.

„Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt, které by v nejtvrdší podobě znamenalo likvidaci našeho zemědělství a další propad produkce a soběstačnosti v základních odvětvích, především pak živočišných výrob,“ sdělil ČTK mluvčí agrární komory Jiří Felčárek.

Příznivou zprávou však podle něj je, že peníze, o které by přišly farmy kvůli zastropování, zůstanou v platbách pro jednotlivé členské země.

České ministerstvo sdílí kritický postoj Francie a dalších členských zemí

Tuzemské ministerstvo zemědělství by chtělo mít zastropování jako dobrovolné. „Také se budeme pečlivě věnovat otázce odpočtu mzdových nákladů pro eliminaci negativních dopadů zastropování na podniky, jenž svým charakterem výroby vytvářejí a udržují zaměstnanost,“ uvedlo. Český stát také nesouhlasí s návrhem Komise na krácení peněz oproti současnosti pro podniky, které používají postupy prospěšné pro životní prostředí, nebo výrobcům citlivých komodit.

„I v těchto bodech budeme navrhovat, aby členské země mohly podle národních podmínek a potřeb zvolit, jaké nástroje společné zemědělské politiky jsou pro ně nejvhodnější a jakým způsobem je chtějí využívat,“ dodalo tiskové oddělení.

Ministerstvo pak samo upozorňuje, že zatím se jedná o prvotní návrh, který se ještě může změnit. „V tomto kontextu je potřeba upozornit na aktivity některých členských zemí vedených Francií, které bezprostředně na zveřejněné návrhy reagovaly přípravou memoranda, v němž nesouhlasí s krácením rozpočtu a žádají zachování stávající úrovně,“ uvedlo tiskové oddělení úřadu. Ministerstvo tento postoj sdílí.

Nynější návrhy mají podle Komise zajistit, aby společná politika nadále podporovala zemědělce a venkovské komunity, vedla k udržitelnému rozvoji zemědělství v EU a zohledňovala cíle EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Dávají rovněž členským státům více flexibility a odpovědnosti.

„Tyto solidní návrhy přispějí ke konkurenceschopnosti zemědělského odvětví a zároveň posílí jeho udržitelnost. V nově navrhovaném modelu dostanou členské státy více prostoru, aby se zlepšila efektivita zemědělské politiky a bylo možné lépe sledovat její výsledky,“ uvedl místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen.

Prostředky ubydou také z kohezních fondů

Česko podle dříve zveřejněných návrhů čeká také méně prostředků z fondů v oblasti politiky soudržnosti. V příštím finančním období mezi roky 2021 až 2027 z nich bude moci získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun), což je přibližně o čtvrtinu méně než ve stávajícím období.

Hlavní důvody nižší částky pro Česko v návrhu rozpočtu Evropské komise jsou odchod Velké Británie z Evropské unie nebo rostoucí tuzemská ekonomika.

Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru Komise určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.