Petrimex na vedlejší koleji. Reportéři ČT odhalují, jak Babiš ovládl Agrofert

Nahrávám video

Na počátku současné vládní krize byla mimo jiné otázka, jak nynější ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš získal firmu Agrofert. Odpověděl na ni stroze: akcie koupil za tržní cenu, za kterou byli akcionáři ochotni prodat. Podrobnější odpověď přinesli Reportéři ČT na konci března. Další pátrání naznačuje, jak Agrofert opustil původního majitele, kterým byl podnik zahraničního obchodu Petrimex. Případ sleduje Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Na konci března Reportéři ČT rozplétali otázku, jak se stal Andrej Babiš vlastníkem Agrofertu. Do roku 2000 podle auditu vydělal zhruba osm milionů korun, v téže době koupil balík 45 procent akcií firmy.

Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dříve pohybovala řádově výše, podle znalců dosahovala 900 milionů korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, sám Babiš mluví o kampani.

Další pátrání vedlo Reportéry ČT ještě hlouběji do minulosti, konkrétně do doby, kdy Andrej Babiš, tehdejší ředitel firmy, ovládl Agrofert navzdory původnímu vlastníkovi, kterým byl podnik zahraničního obchodu Petrimex. Psala se polovina devadesátých let, když došlo k operaci, během které se slovenský Petrimex ocitl na vedlejší koleji.

Záhadná společnost O.F.I.

Původní stoprocentní akcionář přestal být většinovým vlastníkem Agrofertu. „Víme, že došlo k navýšení základního jmění, ale paradoxně se navyšování základního jmění neúčastnila matka, to znamená Petrimex, ale dodnes záhadná švýcarská společnost O.F.I. a v menším měřítku také Spolana Neratovice,“ popisuje Babišův životopisec Tomáš Pergler.

Do Agrofertu tak vstoupili dva noví hráči, Spolana investovala 400 tisíc korun, většinový podíl pak ovládla švýcarská společnost, která nakoupila akcie za 2,6 milionu korun. O klíčové firmě O.F.I. přitom nejsou známy žádné bližší informace. „Ta firma nikdy nepostupovala samostatně. Na valných hromadách ji zastupovali právníci Agrofertu. Takže je víceméně zjevné, že jde pouze formálně o nějakého jiného vlastníka,“ tvrdí Pergler. I tato otázka zajímala premiéra Bohuslava Sobotku, když žádal po ministru financí vysvětlení. Podle Babiše za firmou stáli jeho spolužáci.

Jednalo se o moje švýcarské spolužáky a přátele z doby, kdy jsem ve Švýcarsku studoval. Je s podivem, že si tuto informaci, která byla na internetu v různých formách již mnohokrát probírána, páni poradci nedohledali.
Andrej Babiš
o společnosti O.F.I.

Identita údajných švýcarských spolužáků však zůstává neznámá. Investor O.F.I. se přitom stal majoritním vlastníkem Agrofertu. „V podstatě to odstartovalo proces převzetí Agrofertu od Petrimexu,“ komentuje to děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík. „Nový vlastník za 75 procent akcií Agrofertu zaplatil pouhé tři miliony korun. Nevidím důvod, proč by to Petrimex dělal,“ upozorňuje právník Petr Plavec.

Babiš zastupoval Agrofert i Petrimex

Ve Slovenském národním archivu jsou uloženy veškeré zápisy z porad vedení Petrimexu, které naznačují, jak firma o nadvládu nad Agrofertem přišla. Z nich je patrné, že první zmínka o tom, co se stalo, padla až na poradě vedení více než dva měsíce po změně majitele. Jinými slovy, o změně majitele Agrofertu se v Petrimexu nejprve nevědělo. Představenstvo Petrimexu následně podalo na firmu Agrofert žalobu.

Na základě dostupných informací lze zrekonstruovat, že 13. února 1995 se sešli členové představenstva Petrimexu. Měli schválit navýšení základního jmění Agrofertu a zároveň se tak vzdát předkupního práva na akcie. Tímto krokem přišel Petrimex o stoprocentní podíl v Agrofertu. Několik dní nato již sám Andrej Babiš došel k notářce, aby nechal udělat oficiálně potvrzený záznam o této změně.

Babiš mohl využít situace, že byl ve dvojjediné roli. Zastupoval totiž později vlastní Agrofert i mateřský Petrimex. Když se o nevýhodné operaci dozvěděla dozorčí rada Petrimexu, odvolala Babiše z představenstva firmy. Petrimex podal žalobu a chtěl Agrofert zpět.

Jenže soud v zásadě nikdy neproběhl. „Soud v první fázi zkoumal vůbec podmínky řízení a v podstatě, když to řeknu úplně laicky, tak žalobce propásl lhůtu k podání žaloby o tři dny,“ uvedla k tomu mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Jednání, nebo Anglie?

Důležité je, kolik lidí o transakci rozhodovalo. Podle právníků to museli být minimálně 3 z 5 členů představenstva. „Pokud by byli přítomni pouze dva z pěti, pak by představenstvo Petrimexu nebylo usnášeníschopné. Nemohlo by nikdy přijmout rozhodnutí o tom, že se Agrofertu zvýší základní kapitál, ani o dalších krocích,“ vysvětluje Petr Plavec.

Na jednání měli být přítomni tři členové představenstva, Andrej Babiš, Anton Rakický a Elena Trenčianská. Pak by jednání bylo v pořádku. Jenže Elena Trenčianská na jednání Agrofertu zřejmě nebyla. V té době totiž odjela na služební cestu do Anglie.

Po letech ji Reportéři ČT zastihli alespoň po telefonu. Uvedla, že zkusí protichůdné informace vysvětlit: „Já bych se na to podívala, jak to bylo, protože vím, že v této věci o tom čase byly nějaké nesrovnalosti, takže bych se vám případně ozvala.“ Více se Reportéři ČT od Eleny Trenčianské nedozvěděli.

„Byl to takový oblbovák“

Reportéři ČT proto oslovili dalšího bývalého člena představenstva Petrimexu, který si však nepřál zveřejnit své jméno. „Jak to bylo? To bylo jednoduché. Byla na služební cestě. To byl doklad v pase, kde by bylo razítko,“ uvedl pro Českou televizi.

„Ona potom dala prohlášení, že se jednání nezúčastnila, ale nedala prohlášení, že to nepodepsala. To znamená, že to byl takový, jak tomu Češi říkají, oblbovák. Všechno bylo jedno s druhým. Byl to takový komplot,“ pokračuje bývalý člen představenstva Petrimexu.

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Sám Andrej Babiš již dříve uvedl, že zájem České televize o způsob, jak přebral moc nad Agrofertem, považuje za účelovou snahu o to ho poškodit: „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte,“ reagoval na dotazy Reportérky ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...