Petrimex na vedlejší koleji. Reportéři ČT odhalují, jak Babiš ovládl Agrofert

Nahrávám video

Na počátku současné vládní krize byla mimo jiné otázka, jak nynější ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš získal firmu Agrofert. Odpověděl na ni stroze: akcie koupil za tržní cenu, za kterou byli akcionáři ochotni prodat. Podrobnější odpověď přinesli Reportéři ČT na konci března. Další pátrání naznačuje, jak Agrofert opustil původního majitele, kterým byl podnik zahraničního obchodu Petrimex. Případ sleduje Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Na konci března Reportéři ČT rozplétali otázku, jak se stal Andrej Babiš vlastníkem Agrofertu. Do roku 2000 podle auditu vydělal zhruba osm milionů korun, v téže době koupil balík 45 procent akcií firmy.

Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dříve pohybovala řádově výše, podle znalců dosahovala 900 milionů korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, sám Babiš mluví o kampani.

Další pátrání vedlo Reportéry ČT ještě hlouběji do minulosti, konkrétně do doby, kdy Andrej Babiš, tehdejší ředitel firmy, ovládl Agrofert navzdory původnímu vlastníkovi, kterým byl podnik zahraničního obchodu Petrimex. Psala se polovina devadesátých let, když došlo k operaci, během které se slovenský Petrimex ocitl na vedlejší koleji.

Záhadná společnost O.F.I.

Původní stoprocentní akcionář přestal být většinovým vlastníkem Agrofertu. „Víme, že došlo k navýšení základního jmění, ale paradoxně se navyšování základního jmění neúčastnila matka, to znamená Petrimex, ale dodnes záhadná švýcarská společnost O.F.I. a v menším měřítku také Spolana Neratovice,“ popisuje Babišův životopisec Tomáš Pergler.

Do Agrofertu tak vstoupili dva noví hráči, Spolana investovala 400 tisíc korun, většinový podíl pak ovládla švýcarská společnost, která nakoupila akcie za 2,6 milionu korun. O klíčové firmě O.F.I. přitom nejsou známy žádné bližší informace. „Ta firma nikdy nepostupovala samostatně. Na valných hromadách ji zastupovali právníci Agrofertu. Takže je víceméně zjevné, že jde pouze formálně o nějakého jiného vlastníka,“ tvrdí Pergler. I tato otázka zajímala premiéra Bohuslava Sobotku, když žádal po ministru financí vysvětlení. Podle Babiše za firmou stáli jeho spolužáci.

Jednalo se o moje švýcarské spolužáky a přátele z doby, kdy jsem ve Švýcarsku studoval. Je s podivem, že si tuto informaci, která byla na internetu v různých formách již mnohokrát probírána, páni poradci nedohledali.
Andrej Babiš
o společnosti O.F.I.

Identita údajných švýcarských spolužáků však zůstává neznámá. Investor O.F.I. se přitom stal majoritním vlastníkem Agrofertu. „V podstatě to odstartovalo proces převzetí Agrofertu od Petrimexu,“ komentuje to děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík. „Nový vlastník za 75 procent akcií Agrofertu zaplatil pouhé tři miliony korun. Nevidím důvod, proč by to Petrimex dělal,“ upozorňuje právník Petr Plavec.

Babiš zastupoval Agrofert i Petrimex

Ve Slovenském národním archivu jsou uloženy veškeré zápisy z porad vedení Petrimexu, které naznačují, jak firma o nadvládu nad Agrofertem přišla. Z nich je patrné, že první zmínka o tom, co se stalo, padla až na poradě vedení více než dva měsíce po změně majitele. Jinými slovy, o změně majitele Agrofertu se v Petrimexu nejprve nevědělo. Představenstvo Petrimexu následně podalo na firmu Agrofert žalobu.

Na základě dostupných informací lze zrekonstruovat, že 13. února 1995 se sešli členové představenstva Petrimexu. Měli schválit navýšení základního jmění Agrofertu a zároveň se tak vzdát předkupního práva na akcie. Tímto krokem přišel Petrimex o stoprocentní podíl v Agrofertu. Několik dní nato již sám Andrej Babiš došel k notářce, aby nechal udělat oficiálně potvrzený záznam o této změně.

Babiš mohl využít situace, že byl ve dvojjediné roli. Zastupoval totiž později vlastní Agrofert i mateřský Petrimex. Když se o nevýhodné operaci dozvěděla dozorčí rada Petrimexu, odvolala Babiše z představenstva firmy. Petrimex podal žalobu a chtěl Agrofert zpět.

Jenže soud v zásadě nikdy neproběhl. „Soud v první fázi zkoumal vůbec podmínky řízení a v podstatě, když to řeknu úplně laicky, tak žalobce propásl lhůtu k podání žaloby o tři dny,“ uvedla k tomu mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Jednání, nebo Anglie?

Důležité je, kolik lidí o transakci rozhodovalo. Podle právníků to museli být minimálně 3 z 5 členů představenstva. „Pokud by byli přítomni pouze dva z pěti, pak by představenstvo Petrimexu nebylo usnášeníschopné. Nemohlo by nikdy přijmout rozhodnutí o tom, že se Agrofertu zvýší základní kapitál, ani o dalších krocích,“ vysvětluje Petr Plavec.

Na jednání měli být přítomni tři členové představenstva, Andrej Babiš, Anton Rakický a Elena Trenčianská. Pak by jednání bylo v pořádku. Jenže Elena Trenčianská na jednání Agrofertu zřejmě nebyla. V té době totiž odjela na služební cestu do Anglie.

Po letech ji Reportéři ČT zastihli alespoň po telefonu. Uvedla, že zkusí protichůdné informace vysvětlit: „Já bych se na to podívala, jak to bylo, protože vím, že v této věci o tom čase byly nějaké nesrovnalosti, takže bych se vám případně ozvala.“ Více se Reportéři ČT od Eleny Trenčianské nedozvěděli.

„Byl to takový oblbovák“

Reportéři ČT proto oslovili dalšího bývalého člena představenstva Petrimexu, který si však nepřál zveřejnit své jméno. „Jak to bylo? To bylo jednoduché. Byla na služební cestě. To byl doklad v pase, kde by bylo razítko,“ uvedl pro Českou televizi.

„Ona potom dala prohlášení, že se jednání nezúčastnila, ale nedala prohlášení, že to nepodepsala. To znamená, že to byl takový, jak tomu Češi říkají, oblbovák. Všechno bylo jedno s druhým. Byl to takový komplot,“ pokračuje bývalý člen představenstva Petrimexu.

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Sám Andrej Babiš již dříve uvedl, že zájem České televize o způsob, jak přebral moc nad Agrofertem, považuje za účelovou snahu o to ho poškodit: „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte,“ reagoval na dotazy Reportérky ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

Při pádu armádního vrtulníku zemřela vojačka

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se zřítil armádní vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla po poledni na síti X armáda. Jeden člověk při pádu zemřel, náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč později sdělil, že šlo o ženu. Dalších sedm lidí záchranáři ošetřili a převezli je do nemocnic v Brně, Jihlavě a Třebíči. K nehodě došlo při návratu z výcvikového letu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoKoalice zvažuje povinnou školku od čtyř let či zrušení devátých tříd

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) uvažuje o povinném nástupu dětí do školky už od čtyř let namísto nynějších pěti. „Vyžadovalo by to důkladnou diskusi, ale ta idea špatně není,“ domnívá se předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Podle Jany Černé, ředitelky MŠ A. Drabíkové, by na to kapacita školek stačila, problémem by pro ně však bylo, kdyby byli rodiče čtyřletých osvobozeni od školného. Plaga je naopak proti zrušení devátých tříd, které navrhuje SPD s argumentem, že přinese peníze české ekonomice. „Nedovedu si představit, že bych k této změně přistoupil v tomto volebním období,“ deklaroval, ačkoli debatu o návrhu prý připouští.
před 4 hhodinami

Návrh jednacího řádu vlády počítá s omezením připomínek a silnější rolí premiéra

Podávání připomínek k nové legislativě či jiným návrhům by se mohlo od září omezit, rozhodování premiéra naopak posílit. Nově by mohl připomínkové řízení zrušit nebo zkrátit, koordinovat politiku a pozici Česka vůči EU či uzavřít zasedání kabinetu. Zvukový záznam ze schůze vlády by se 30 let nedal podle informačního zákona získat. Vyplývá to z návrhu jednacího řádu vlády, který získala ČTK. Předložila ho vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, která by dle něj také mohla začít předkládat kabinetu materiály.
před 5 hhodinami

Automaty už tvoří většinu nových aut v Česku. Autoškoly ale dál učí hlavně na manuálu

Více než polovina nových aut prodaných v Česku v prvním pololetí 2026 měla automatickou převodovku. Je to výrazně více než v roce 2019, potvrdili ČT čtyři největší prodejci na trhu. Toyota manuály prodává už jen minimálně, podíl automatů u značky Hyundai se od roku 2019 téměř ztrojnásobil. Škoda Auto i Volkswagen evidují zhruba dvojnásobný nárůst. Autoškoly ale trend zatím výrazně nenásledují – většina výuky stále probíhá na manuálu a vozy s automatem zůstávají spíše výjimkou.
před 5 hhodinami

VideoSečteno: Královéhradecký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Královéhradeckému kraji.
před 5 hhodinami

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 7 hhodinami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.