V kase osm milionů. Babišova koupě 45 procent Agrofertu budí pochyby

Nahrávám video
Reportéři ČT: Pochyby kolem Babišových financí. Jak kupoval Agrofert?
Zdroj: ČT24

Zveřejnění auditu příjmů ministra financí Andreje Babiše (ANO) budí pochybnosti ohledně způsobu, kterým na přelomu tisíciletí začal přebírat moc nad Agrofertem. Do roku 2000 podle auditu vydělal osm milionů, v téže době ve skupině koupil pětačtyřicetiprocentní podíl akcií. Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dřív pohybovala řádově výš – na 900 milionech korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, a sám Babiš mluví o kampani. Případ sledovala Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Společnost Agrofert vznikla jako česká pobočka podniku zahraničního obchodu Petrimex, který měl sídlo v Bratislavě a před sametovou revolucí pečoval o obchody československých chemiček. V roce 1996 se o vlastnictví podniku dělily tři firmy: neratovická Spolana držela deset procent akcií, chemička Duslo z jihoslovenského města Šaľa pětadvacet procent a švýcarská společnost O.F.I. pětašedesátiprocentní podíl.

Kolem švýcarského podniku také dodnes zůstává nejvíc nejasností. „Andrej Babiš řekl, že firmu založili jeho bývalí spolužáci z ženevského lycea. Nikdy ale neprozradil, co to je za lidi a neznáme ani jejich jména,“ uvádí podnikatelův životopisec Tomáš Pergler a dodává, že ve druhé polovině devadesátých let Agrofert představoval už movitou chemickou skupinu.

Tomu dává za pravdu i jeho valná hromada z roku 1997. Podle dvou znaleckých posudků, které se zde projednávaly, činila tržní cena skupiny zhruba 900 milionů korun. Posudek od soudního znalce Zdeňka Franty hovoří o 897,7 milionu a odhad Roberta Matičky o ceně 901,8 milionu korun. 

Valná hromada byla seznámena s oceněním podniku AGROFERT, a.s., s posudky dvou znalců z oboru ekonomiky a ceny a s odhady nemovitostí, a to s odhadem soudního znalce pana Ing. Zdeňka Franty ze dne 28. 04. 1997 (…), který zní na výši 897.702.940,- Kč, a odhadem soudního znalce Ing. Roberta Matičky ze dne 26. 4. 1997 (…), který zní na výši 901.856.680,- Kč.
Z valné hromady Agrofertu
v roce 1997

Andrej Babiš, který se do té doby podle Perglera popisoval jako výkonný manažer Agrofertu, koupil první akcie Agrofertu tři roky nato, v letech 1999 a 2000, a to dvojím způsobem. Jako fyzická osoba získal pětatřicet procent skupiny, jím vlastněná firma Agroter pořídila dalších deset. Otázkou ale je, kde na tento nákup vzal.

Jde za osm milionů koupit 45 procent akcií?

Podle auditu příjmů, který šéf hnutí ANO počátkem března předložil kvůli sporu o nákup korunových dluhopisů, dosáhl jeho čistý příjem do roku 2000 výše 8,311 milionu korun. Už o tři roky dřív ale cena skupiny činila zmiňovaných devět set milionů, a v mezičase rostla úměrně tomu, jak rostly aktivity Agrofertu.

„Agrofert měl cenu v řádu stovek milionů. Za osm milionů Andrej Babiš v podstatě neměl šanci (koupit 45 procent akcií). To bychom v té době rádi koupili všichni,“ soudí daňový expert Tomáš Goláň. „Z auditu vzniká otázka, jak k Agrofertu vlastně přišel. Potřeboval na to finanční prostředky, které audit žádným způsobem nepojmenoval.“

Samotný ministr financí má za to, že provedený audit je dostatečný, a podrobnosti ke svým obchodům při zakládání agrochemického impéria sdělovat nechce. „Skutečně nevidím důvod,“ prohlásil. „Nemůžu vám odpovědět, protože bych to musel exaktně dohledat. Agrofert jsem kupoval už dávno a samozřejmě jsem na to měl peníze. Určitě jsem si (na koupi akcií) nepůjčil.“

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Pětadvacet procent z Babišova nákupu představuje podíl, který v Agrofertu držela zmiňovaná slovenská chemička Duslo. Dokumenty o sedmnáct let starém obchodu nejsou veřejně k dispozici a výroční zprávy se tak dlouhou dobu nearchivují. Reportérka České televize Jana Neumannová se proto obrátila na někdejšího člena představenstva Dusla Karola Embera.

Za jakých okolností prodej akcií na přelomu tisíciletí proběhl, ovšem odmítl sdělit. „Je to obchodní tajemství, byla to džentlmenská dohoda,“ prohlásil. „Jediné, co vám můžu říct, je, že Andreje Babiše znám od roku 1993 a je to jeden z nejšikovnějších a nejschopnějších obchodníků, které jsem kdy potkal.“

Zadlužená Spolana prodala lukrativní podíl za pakatel

Dalších deset procent akcií Agrofertu Babiš koupil v roce 1999 od Spolany. Neratovickou firmu ve sledovaném roce vlastnily dvě soukromé společnosti a státní Fond národního majetku, který držel největší podíl více než šestatřiceti procent.

Chemička se současně nacházela ve svízelné hospodářské pozici, protože její dluhy přesahovaly dvě miliardy korun, čili polovinu základního jmění, a hrozilo, že skončí v konkurzu. Tyto dluhy později zaplatili daňoví poplatníci. Stát totiž kvůli záchraně podniku Spolanu částečně oddlužil.

Možnost snížit dluh i tím, že by vedení Spolany výhodně prodalo svůj lukrativní podíl v rostoucím Agrofertu, naopak nenastala. Podle výroční zprávy chemička svých deset procent Babišovi prodala za dva a půl milionu korun. „Podle účetní závěrky kapitálu Agrofertu za rok 1999 by deset procent mělo představovat 368 milionů,“ doplňuje děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík.

Spolana navíc se svými akciemi Babišovi otevřela i cestu ke svému desetiprocentnímu podílu na nerozděleném zisku Agrofertu. Jednalo se o 5,6 milionu. „Samozřejmě to vypadá jako velice dobrý obchod, za který jste zaplatil méně, než co jste si koupil,“ doplňuje děkan z VŠE.

Pavel Mertlík, který měl coby tehdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana Spolanu na starosti, podle svých slov „nemá tušení“ o tom, za jakých okolností k odprodeji podílu v Agrofertu došlo. Tehdejší ředitel chemičky Jaroslav Škroup před štábem České televize zavřel okno. Kupec Babiš v SMS zprávě sdělil: „Pokud si pamatuji, tak desetiprocentní podíl Agrofertu kupovala moje stoprocentní firma Agroter. Cena byla stanovena dohodou.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš opakuje: Vedete proti mně kampaň

K další změně vlastnické struktury Agrofertu došlo už rok poté, co Babiš spolu s Agroterem skoupil 45 procent akcií. Do skupiny tehdy vstoupila švýcarská skupina Ameropa, která se podle novináře Perglera zabývala obchodem s chemickými zemědělskými produkty. V roce 2001 držela stejný podíl jako Babiš, švýcarské firmě O.F.I. založené podnikatelovými spolužáky zůstávalo deset procent.

O další dva roky později už stávající šéf hnutí ANO Agrofert zcela ovládal. Vlastnil devadesát procent akcií a jeho Agroter zbývajících deset. Za jakých okolností koupil podíl švýcarské Ameropy, ale není jasné, stejně jako v případě akcií slovenské chemičky Duslo. „Detaily obchodních transakcí nekomentujeme,“ sdělil ředitel Ameropy Jan Kadaník.

S výjimkou zmiňované esemesky k nákupu akcií vlastněných Spolanou o nákupu 45 procent akcií, k němuž došlo na přelomu tisíciletí, odmítá mluvit i samotný Babiš. Zájem České televize o nejasnosti v jeho kase považuje za účelovou snahu o to ho poškodit.

„Vybudoval jsem firmu, která má 200 miliard tržby, a nevidím důvod, proč bych vám měl sdělovat každou operaci. Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze,“ prohlásil. „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Českém Švýcarsku hoří les, zasaženo je odhadem deset hektarů

Hasiči zasahují v Rynarticích, části obce Jetřichovice v národním parku České Švýcarsko, u požáru lesa. Hoří plocha odhadem o velikosti deseti hektarů. Hasiči vyhlásili třetí stupeň poplachu. S hašením z výšky pomohou dva vrtulníky, informoval po sobotní 15. hodině mluvčí hasičů Tomáš Kalvoda.
14:59Aktualizovánopřed 31 mminutami

Politické spektrum: Švýcarská demokracie, VÝZVA 2025, Klub angažovaných nestraníků

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 2. května přijali Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie), Karolína Kubisková (VÝZVA 2025) a František Laudát (Klub angažovaných nestraníků). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 38 mminutami

Sucho zvyšuje riziko požárů v části Česka, výstraha ČHMÚ platí celý víkend

Kvůli dlouhodobému suchu a současnému teplu hrozí zejména v pásu od Ústeckého kraje po jižní Moravu vznik a šíření požárů. Počátkem pracovního týdne bude pršet a nebezpečí požárů by se mělo snížit, plyne ze sobotní výstrahy zveřejněné na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Praze zároveň platí v souvislosti s touto výstrahou zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Landovský bude vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO, oznámil Babiš

Bývalý velvyslanec Česka při Severoatlantické alianci Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči Alianci, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
12:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

VideoČeši mění plány na dovolenou. Častěji volí tuzemsko nebo evropské destinace

Obavy o bezpečnost a možné rušení letů mění dovolenkové plány části Čechů. Někteří se rozhodli strávit volno v tuzemsku, jiní dávají přednost bližším evropským destinacím, například Itálii, Chorvatsku, Řecku nebo Španělsku. Větší zájem očekává i Baťův kanál, kde se turistům nově otevírá možnost doplout až do Hodonína. Přestože zdražují pohonné hmoty, ceny lodních lístků ani pronájmů se zatím zvyšovat nemají.
před 7 hhodinami

Šéfové městských policií se bojí odlivu strážníků do jiných sborů. Kvůli platům

Nástupní plat padesát tisíc korun slibuje vláda ve svém programovém prohlášení policistům, celníkům, hasičům, vojákům i příslušníkům vězeňské služby. Šéfové městských policií se ale bojí, že kvůli tomu přijdou o své lidi a budou mít problém s náborem. Peněz jim totiž mohou nabídnout výrazně méně. Svaz obecních a městských policií připravil návrh nového zákona o obecní policii a teď bude čekat na připomínky – třeba ministerstva vnitra. Radnic, které chtějí městskou policii, přitom přibývá.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami
Načítání...