V kase osm milionů. Babišova koupě 45 procent Agrofertu budí pochyby

16 minut
Reportéři ČT: Pochyby kolem Babišových financí. Jak kupoval Agrofert?
Zdroj: ČT24

Zveřejnění auditu příjmů ministra financí Andreje Babiše (ANO) budí pochybnosti ohledně způsobu, kterým na přelomu tisíciletí začal přebírat moc nad Agrofertem. Do roku 2000 podle auditu vydělal osm milionů, v téže době ve skupině koupil pětačtyřicetiprocentní podíl akcií. Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dřív pohybovala řádově výš – na 900 milionech korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, a sám Babiš mluví o kampani. Případ sledovala Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Společnost Agrofert vznikla jako česká pobočka podniku zahraničního obchodu Petrimex, který měl sídlo v Bratislavě a před sametovou revolucí pečoval o obchody československých chemiček. V roce 1996 se o vlastnictví podniku dělily tři firmy: neratovická Spolana držela deset procent akcií, chemička Duslo z jihoslovenského města Šaľa pětadvacet procent a švýcarská společnost O.F.I. pětašedesátiprocentní podíl.

Kolem švýcarského podniku také dodnes zůstává nejvíc nejasností. „Andrej Babiš řekl, že firmu založili jeho bývalí spolužáci z ženevského lycea. Nikdy ale neprozradil, co to je za lidi a neznáme ani jejich jména,“ uvádí podnikatelův životopisec Tomáš Pergler a dodává, že ve druhé polovině devadesátých let Agrofert představoval už movitou chemickou skupinu.

Tomu dává za pravdu i jeho valná hromada z roku 1997. Podle dvou znaleckých posudků, které se zde projednávaly, činila tržní cena skupiny zhruba 900 milionů korun. Posudek od soudního znalce Zdeňka Franty hovoří o 897,7 milionu a odhad Roberta Matičky o ceně 901,8 milionu korun. 

Valná hromada byla seznámena s oceněním podniku AGROFERT, a.s., s posudky dvou znalců z oboru ekonomiky a ceny a s odhady nemovitostí, a to s odhadem soudního znalce pana Ing. Zdeňka Franty ze dne 28. 04. 1997 (…), který zní na výši 897.702.940,- Kč, a odhadem soudního znalce Ing. Roberta Matičky ze dne 26. 4. 1997 (…), který zní na výši 901.856.680,- Kč.
Z valné hromady Agrofertu
v roce 1997

Andrej Babiš, který se do té doby podle Perglera popisoval jako výkonný manažer Agrofertu, koupil první akcie Agrofertu tři roky nato, v letech 1999 a 2000, a to dvojím způsobem. Jako fyzická osoba získal pětatřicet procent skupiny, jím vlastněná firma Agroter pořídila dalších deset. Otázkou ale je, kde na tento nákup vzal.

Jde za osm milionů koupit 45 procent akcií?

Podle auditu příjmů, který šéf hnutí ANO počátkem března předložil kvůli sporu o nákup korunových dluhopisů, dosáhl jeho čistý příjem do roku 2000 výše 8,311 milionu korun. Už o tři roky dřív ale cena skupiny činila zmiňovaných devět set milionů, a v mezičase rostla úměrně tomu, jak rostly aktivity Agrofertu.

„Agrofert měl cenu v řádu stovek milionů. Za osm milionů Andrej Babiš v podstatě neměl šanci (koupit 45 procent akcií). To bychom v té době rádi koupili všichni,“ soudí daňový expert Tomáš Goláň. „Z auditu vzniká otázka, jak k Agrofertu vlastně přišel. Potřeboval na to finanční prostředky, které audit žádným způsobem nepojmenoval.“

Samotný ministr financí má za to, že provedený audit je dostatečný, a podrobnosti ke svým obchodům při zakládání agrochemického impéria sdělovat nechce. „Skutečně nevidím důvod,“ prohlásil. „Nemůžu vám odpovědět, protože bych to musel exaktně dohledat. Agrofert jsem kupoval už dávno a samozřejmě jsem na to měl peníze. Určitě jsem si (na koupi akcií) nepůjčil.“

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Pětadvacet procent z Babišova nákupu představuje podíl, který v Agrofertu držela zmiňovaná slovenská chemička Duslo. Dokumenty o sedmnáct let starém obchodu nejsou veřejně k dispozici a výroční zprávy se tak dlouhou dobu nearchivují. Reportérka České televize Jana Neumannová se proto obrátila na někdejšího člena představenstva Dusla Karola Embera.

Za jakých okolností prodej akcií na přelomu tisíciletí proběhl, ovšem odmítl sdělit. „Je to obchodní tajemství, byla to džentlmenská dohoda,“ prohlásil. „Jediné, co vám můžu říct, je, že Andreje Babiše znám od roku 1993 a je to jeden z nejšikovnějších a nejschopnějších obchodníků, které jsem kdy potkal.“

Zadlužená Spolana prodala lukrativní podíl za pakatel

Dalších deset procent akcií Agrofertu Babiš koupil v roce 1999 od Spolany. Neratovickou firmu ve sledovaném roce vlastnily dvě soukromé společnosti a státní Fond národního majetku, který držel největší podíl více než šestatřiceti procent.

Chemička se současně nacházela ve svízelné hospodářské pozici, protože její dluhy přesahovaly dvě miliardy korun, čili polovinu základního jmění, a hrozilo, že skončí v konkurzu. Tyto dluhy později zaplatili daňoví poplatníci. Stát totiž kvůli záchraně podniku Spolanu částečně oddlužil.

Možnost snížit dluh i tím, že by vedení Spolany výhodně prodalo svůj lukrativní podíl v rostoucím Agrofertu, naopak nenastala. Podle výroční zprávy chemička svých deset procent Babišovi prodala za dva a půl milionu korun. „Podle účetní závěrky kapitálu Agrofertu za rok 1999 by deset procent mělo představovat 368 milionů,“ doplňuje děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík.

Spolana navíc se svými akciemi Babišovi otevřela i cestu ke svému desetiprocentnímu podílu na nerozděleném zisku Agrofertu. Jednalo se o 5,6 milionu. „Samozřejmě to vypadá jako velice dobrý obchod, za který jste zaplatil méně, než co jste si koupil,“ doplňuje děkan z VŠE.

Pavel Mertlík, který měl coby tehdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana Spolanu na starosti, podle svých slov „nemá tušení“ o tom, za jakých okolností k odprodeji podílu v Agrofertu došlo. Tehdejší ředitel chemičky Jaroslav Škroup před štábem České televize zavřel okno. Kupec Babiš v SMS zprávě sdělil: „Pokud si pamatuji, tak desetiprocentní podíl Agrofertu kupovala moje stoprocentní firma Agroter. Cena byla stanovena dohodou.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš opakuje: Vedete proti mně kampaň

K další změně vlastnické struktury Agrofertu došlo už rok poté, co Babiš spolu s Agroterem skoupil 45 procent akcií. Do skupiny tehdy vstoupila švýcarská skupina Ameropa, která se podle novináře Perglera zabývala obchodem s chemickými zemědělskými produkty. V roce 2001 držela stejný podíl jako Babiš, švýcarské firmě O.F.I. založené podnikatelovými spolužáky zůstávalo deset procent.

O další dva roky později už stávající šéf hnutí ANO Agrofert zcela ovládal. Vlastnil devadesát procent akcií a jeho Agroter zbývajících deset. Za jakých okolností koupil podíl švýcarské Ameropy, ale není jasné, stejně jako v případě akcií slovenské chemičky Duslo. „Detaily obchodních transakcí nekomentujeme,“ sdělil ředitel Ameropy Jan Kadaník.

S výjimkou zmiňované esemesky k nákupu akcií vlastněných Spolanou o nákupu 45 procent akcií, k němuž došlo na přelomu tisíciletí, odmítá mluvit i samotný Babiš. Zájem České televize o nejasnosti v jeho kase považuje za účelovou snahu o to ho poškodit.

„Vybudoval jsem firmu, která má 200 miliard tržby, a nevidím důvod, proč bych vám měl sdělovat každou operaci. Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze,“ prohlásil. „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci volají po prošetření kauzy darovaných bitcoinů

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.
před 24 mminutami

Mátl: Pozastavení stavby D11 kvůli radiaci neovlivní datum dokončení

Pozastavení stavby dálnice D11 kvůli zjištění zvýšené přírodní radiace na třísetmetrovém úseku u Trutnova nebude mít vliv na plánované dokončení v roce 2028, oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. U dokončení celé části o délce 21 kilometrů očekává zpoždění maximálně půl roku. Budování by podle něj mělo pokračovat v létě i přes případné komplikace v tunelu Poříčí.
před 4 hhodinami

Silné bouřky dorazí i v pondělí, hrozí bleskové povodně

Bouřkové počasí o víkendu neskončí, silné bouřky doprovázené nárazovým větrem, přívalovými srážkami a krupobitím dorazí do Česka také v pondělí odpoledne a večer. Znovu se mohou rozvodnit menší toky a místy hrozí bleskové povodně. Vyplývá to z aktuální výstrahy a dalších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

Opozice bude kvůli daru bitcoinů usilovat o sesazení vlády

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. V Otázkách Václava Moravce to uvedli místopředsedové obou opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD).
před 7 hhodinami

Byli mezi prvními na světě. Teď lékaři z Hradce Králové léčbu stentgraftem rozvíjejí

Lékaři z Hradce Králové v Česku už 30 let rozvíjejí léčbu stentgraftem. Roztažitelná výztuž cév za tu dobu pomohla mnoha pacientům v tamní fakultní nemocnici, ale i jinde. Život zachránila třeba policistovi, kterého zranil pachatel na útěku. Doktoři mu do natržené aorty vložili zpevňující trubici. „Je to kovová konstrukce pokrytá cévní protézou, ona se dostává do místa toho natržení cévy, a stabilizuje cévní stěnu, zastavuje krvácení a ta cévní protéza se stává součástí vašeho těla,“ vysvětlil lékař Jan Raupach z Radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
před 12 hhodinami

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
před 12 hhodinami

Alkohol či přeceňování sil. Vodní záchranáři před sezonou upozorňují na největší rizika

Nadměrné pití alkoholu, skoky do neznámé vody nebo přeceňování sil při náhlých změnách počasí. Taková jsou podle prezidenta Vodní záchranné služby ČČK Davida Smejkala hlavní rizika pohybu u vody. Vodní záchranné službě loni výrazně přibylo zásahů, celkem vyjeli 1309krát, přitom předloni měli za celou sezonu 836 výjezdů. Dvanácti lidem už nemohli minulý rok vodní záchranáři pomoci, v roce 2023 evidovali dvě úmrtí.
před 13 hhodinami

Ve školních jídelnách se má od září jíst zdravěji

Školní jídelny se připravují na změny jídelníčků. Už od září mají být obědy pestřejší a také nutričně vyváženější. Část zařízení má obavy z většího plýtvání a možného zdražení. Ministerstvo školství už ale ve vyhlášce, která změny přináší, větší změny nechystá. Počítá jen s ročním přechodným obdobím. Už teď se snaží některé školy komponovat do jídelníčku třeba luštěniny, s nimiž počítá také nová vyhláška. Ta zahrnuje i méně solení a slazení nebo maso dvakrát týdně. Sladké by pak měly jídelny nabízet nejvýš dvakrát do měsíce, naopak jedenkrát týdně rybu a zeleninu každý den.
před 13 hhodinami
Načítání...