V kase osm milionů. Babišova koupě 45 procent Agrofertu budí pochyby

16 minut
Reportéři ČT: Pochyby kolem Babišových financí. Jak kupoval Agrofert?
Zdroj: ČT24

Zveřejnění auditu příjmů ministra financí Andreje Babiše (ANO) budí pochybnosti ohledně způsobu, kterým na přelomu tisíciletí začal přebírat moc nad Agrofertem. Do roku 2000 podle auditu vydělal osm milionů, v téže době ve skupině koupil pětačtyřicetiprocentní podíl akcií. Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dřív pohybovala řádově výš – na 900 milionech korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, a sám Babiš mluví o kampani. Případ sledovala Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Společnost Agrofert vznikla jako česká pobočka podniku zahraničního obchodu Petrimex, který měl sídlo v Bratislavě a před sametovou revolucí pečoval o obchody československých chemiček. V roce 1996 se o vlastnictví podniku dělily tři firmy: neratovická Spolana držela deset procent akcií, chemička Duslo z jihoslovenského města Šaľa pětadvacet procent a švýcarská společnost O.F.I. pětašedesátiprocentní podíl.

Kolem švýcarského podniku také dodnes zůstává nejvíc nejasností. „Andrej Babiš řekl, že firmu založili jeho bývalí spolužáci z ženevského lycea. Nikdy ale neprozradil, co to je za lidi a neznáme ani jejich jména,“ uvádí podnikatelův životopisec Tomáš Pergler a dodává, že ve druhé polovině devadesátých let Agrofert představoval už movitou chemickou skupinu.

Tomu dává za pravdu i jeho valná hromada z roku 1997. Podle dvou znaleckých posudků, které se zde projednávaly, činila tržní cena skupiny zhruba 900 milionů korun. Posudek od soudního znalce Zdeňka Franty hovoří o 897,7 milionu a odhad Roberta Matičky o ceně 901,8 milionu korun. 

Valná hromada byla seznámena s oceněním podniku AGROFERT, a.s., s posudky dvou znalců z oboru ekonomiky a ceny a s odhady nemovitostí, a to s odhadem soudního znalce pana Ing. Zdeňka Franty ze dne 28. 04. 1997 (…), který zní na výši 897.702.940,- Kč, a odhadem soudního znalce Ing. Roberta Matičky ze dne 26. 4. 1997 (…), který zní na výši 901.856.680,- Kč.
Z valné hromady Agrofertu
v roce 1997

Andrej Babiš, který se do té doby podle Perglera popisoval jako výkonný manažer Agrofertu, koupil první akcie Agrofertu tři roky nato, v letech 1999 a 2000, a to dvojím způsobem. Jako fyzická osoba získal pětatřicet procent skupiny, jím vlastněná firma Agroter pořídila dalších deset. Otázkou ale je, kde na tento nákup vzal.

Jde za osm milionů koupit 45 procent akcií?

Podle auditu příjmů, který šéf hnutí ANO počátkem března předložil kvůli sporu o nákup korunových dluhopisů, dosáhl jeho čistý příjem do roku 2000 výše 8,311 milionu korun. Už o tři roky dřív ale cena skupiny činila zmiňovaných devět set milionů, a v mezičase rostla úměrně tomu, jak rostly aktivity Agrofertu.

„Agrofert měl cenu v řádu stovek milionů. Za osm milionů Andrej Babiš v podstatě neměl šanci (koupit 45 procent akcií). To bychom v té době rádi koupili všichni,“ soudí daňový expert Tomáš Goláň. „Z auditu vzniká otázka, jak k Agrofertu vlastně přišel. Potřeboval na to finanční prostředky, které audit žádným způsobem nepojmenoval.“

Samotný ministr financí má za to, že provedený audit je dostatečný, a podrobnosti ke svým obchodům při zakládání agrochemického impéria sdělovat nechce. „Skutečně nevidím důvod,“ prohlásil. „Nemůžu vám odpovědět, protože bych to musel exaktně dohledat. Agrofert jsem kupoval už dávno a samozřejmě jsem na to měl peníze. Určitě jsem si (na koupi akcií) nepůjčil.“

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Pětadvacet procent z Babišova nákupu představuje podíl, který v Agrofertu držela zmiňovaná slovenská chemička Duslo. Dokumenty o sedmnáct let starém obchodu nejsou veřejně k dispozici a výroční zprávy se tak dlouhou dobu nearchivují. Reportérka České televize Jana Neumannová se proto obrátila na někdejšího člena představenstva Dusla Karola Embera.

Za jakých okolností prodej akcií na přelomu tisíciletí proběhl, ovšem odmítl sdělit. „Je to obchodní tajemství, byla to džentlmenská dohoda,“ prohlásil. „Jediné, co vám můžu říct, je, že Andreje Babiše znám od roku 1993 a je to jeden z nejšikovnějších a nejschopnějších obchodníků, které jsem kdy potkal.“

Zadlužená Spolana prodala lukrativní podíl za pakatel

Dalších deset procent akcií Agrofertu Babiš koupil v roce 1999 od Spolany. Neratovickou firmu ve sledovaném roce vlastnily dvě soukromé společnosti a státní Fond národního majetku, který držel největší podíl více než šestatřiceti procent.

Chemička se současně nacházela ve svízelné hospodářské pozici, protože její dluhy přesahovaly dvě miliardy korun, čili polovinu základního jmění, a hrozilo, že skončí v konkurzu. Tyto dluhy později zaplatili daňoví poplatníci. Stát totiž kvůli záchraně podniku Spolanu částečně oddlužil.

Možnost snížit dluh i tím, že by vedení Spolany výhodně prodalo svůj lukrativní podíl v rostoucím Agrofertu, naopak nenastala. Podle výroční zprávy chemička svých deset procent Babišovi prodala za dva a půl milionu korun. „Podle účetní závěrky kapitálu Agrofertu za rok 1999 by deset procent mělo představovat 368 milionů,“ doplňuje děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík.

Spolana navíc se svými akciemi Babišovi otevřela i cestu ke svému desetiprocentnímu podílu na nerozděleném zisku Agrofertu. Jednalo se o 5,6 milionu. „Samozřejmě to vypadá jako velice dobrý obchod, za který jste zaplatil méně, než co jste si koupil,“ doplňuje děkan z VŠE.

Pavel Mertlík, který měl coby tehdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana Spolanu na starosti, podle svých slov „nemá tušení“ o tom, za jakých okolností k odprodeji podílu v Agrofertu došlo. Tehdejší ředitel chemičky Jaroslav Škroup před štábem České televize zavřel okno. Kupec Babiš v SMS zprávě sdělil: „Pokud si pamatuji, tak desetiprocentní podíl Agrofertu kupovala moje stoprocentní firma Agroter. Cena byla stanovena dohodou.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš opakuje: Vedete proti mně kampaň

K další změně vlastnické struktury Agrofertu došlo už rok poté, co Babiš spolu s Agroterem skoupil 45 procent akcií. Do skupiny tehdy vstoupila švýcarská skupina Ameropa, která se podle novináře Perglera zabývala obchodem s chemickými zemědělskými produkty. V roce 2001 držela stejný podíl jako Babiš, švýcarské firmě O.F.I. založené podnikatelovými spolužáky zůstávalo deset procent.

O další dva roky později už stávající šéf hnutí ANO Agrofert zcela ovládal. Vlastnil devadesát procent akcií a jeho Agroter zbývajících deset. Za jakých okolností koupil podíl švýcarské Ameropy, ale není jasné, stejně jako v případě akcií slovenské chemičky Duslo. „Detaily obchodních transakcí nekomentujeme,“ sdělil ředitel Ameropy Jan Kadaník.

S výjimkou zmiňované esemesky k nákupu akcií vlastněných Spolanou o nákupu 45 procent akcií, k němuž došlo na přelomu tisíciletí, odmítá mluvit i samotný Babiš. Zájem České televize o nejasnosti v jeho kase považuje za účelovou snahu o to ho poškodit.

„Vybudoval jsem firmu, která má 200 miliard tržby, a nevidím důvod, proč bych vám měl sdělovat každou operaci. Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze,“ prohlásil. „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zóna ČT24: Chrudimští výsadkáři jsou elita, ale museli slevit v požadavcích na nové kolegy

Elitní chrudimský výsadkový pluk si stěžuje na nedostatek zájemců o službu v jeho řadách. Musel proto kvůli tomu slevit při výběrovém řízení. Zkrátil ho, zmírnil některé požadavky. Budoucí kolegy a spolubojovníky navíc pluk hledá například na středních školách v regionu. Snaží se také být vidět na veřejnosti. Spolupracuje i s městem Chrudim. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.
před 2 hhodinami

Skryté nebezpečí v polích. Skruže jsou pro zvířata pastí

Odkryté meliorační jímky na polích a loukách jsou nebezpečí pro zvířata i lidi. Myslivci a hasiči v posledních týdnech zachraňovali ze skruží několik srnek, ale také bobry nebo jezevce. Využívají k tomu klasické nastavovací žebříky, zvířata mívají při manipulaci zakryté oči tkaninou nebo dekou. Každá jímka by měla být přitom zavřená. Zodpovědnost za to mají majitelé pozemků.
před 4 hhodinami

Malá Madlen je zpět doma, dárců kostní dřeně se hlásí rekordní množství

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.
před 4 hhodinami

V noci na neděli se mění čas. Lidé budou spát o hodinu méně

V noci na neděli se opět mění čas – ze zimního na letní. V Česku lidé hodiny přetáčejí vždy poslední neděli v březnu. A to nepřetržitě už 46 let. Změna se již tradičně dotkne například některých vlakových spojů. České dráhy upozorňují na hodinové zpoždění jedenácti vlaků. Národní dopravce na změnu upozorní e-mailem i v aplikaci.
před 4 hhodinami

Děláme vše pro to, aby se slintavka a kulhavka do Česka nedostaly, shodli se hejtmani

Věřím, že opatření, která přijali zemědělci před svými farmami, udělají všechno pro to, aby se nákaza do České republiky nedostala, řekl v pátečních Událostech, komentářích hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku. Stejně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), který zmínil, že v případě výskytu má stát automatické programy, které chovatelům nahradí škody. Oba apelovali, aby lidé nekupovali tepelně neopracované produkty z dotčených zemí.
před 8 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 9 hhodinami

„Nejsme koalice, budeme mít jeden klub,“ řekl Fiala (SPD) v debatě o nadcházejících volbách

Česko čekají za půl roku sněmovní volby. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, druhá by skončila koalice SPOLU a třetí jsou Starostové. Do sněmovny by se dostali i Motoristé, SPD, Stačilo a Piráti. Naopak pod hranicí vstupu do dolní komory skončili sociální demokraté a Trikolora. Ostatní by nezískali ani dvě procenta. Debaty o předvolebním klání se v Událostech, komentářích zúčastnili zástupci dvou opozičních a dvou vládních stran, které mají v průzkumech největší podporu. Pozvání přijali Eva Decroix (ODS), Aleš Juchelka (ANO), Michaela Šebelová (STAN) a Radim Fiala (SPD).
před 10 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 11 hhodinami
Načítání...