V kase osm milionů. Babišova koupě 45 procent Agrofertu budí pochyby

16 minut
Reportéři ČT: Pochyby kolem Babišových financí. Jak kupoval Agrofert?
Zdroj: ČT24

Zveřejnění auditu příjmů ministra financí Andreje Babiše (ANO) budí pochybnosti ohledně způsobu, kterým na přelomu tisíciletí začal přebírat moc nad Agrofertem. Do roku 2000 podle auditu vydělal osm milionů, v téže době ve skupině koupil pětačtyřicetiprocentní podíl akcií. Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dřív pohybovala řádově výš – na 900 milionech korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, a sám Babiš mluví o kampani. Případ sledovala Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Společnost Agrofert vznikla jako česká pobočka podniku zahraničního obchodu Petrimex, který měl sídlo v Bratislavě a před sametovou revolucí pečoval o obchody československých chemiček. V roce 1996 se o vlastnictví podniku dělily tři firmy: neratovická Spolana držela deset procent akcií, chemička Duslo z jihoslovenského města Šaľa pětadvacet procent a švýcarská společnost O.F.I. pětašedesátiprocentní podíl.

Kolem švýcarského podniku také dodnes zůstává nejvíc nejasností. „Andrej Babiš řekl, že firmu založili jeho bývalí spolužáci z ženevského lycea. Nikdy ale neprozradil, co to je za lidi a neznáme ani jejich jména,“ uvádí podnikatelův životopisec Tomáš Pergler a dodává, že ve druhé polovině devadesátých let Agrofert představoval už movitou chemickou skupinu.

Tomu dává za pravdu i jeho valná hromada z roku 1997. Podle dvou znaleckých posudků, které se zde projednávaly, činila tržní cena skupiny zhruba 900 milionů korun. Posudek od soudního znalce Zdeňka Franty hovoří o 897,7 milionu a odhad Roberta Matičky o ceně 901,8 milionu korun. 

Valná hromada byla seznámena s oceněním podniku AGROFERT, a.s., s posudky dvou znalců z oboru ekonomiky a ceny a s odhady nemovitostí, a to s odhadem soudního znalce pana Ing. Zdeňka Franty ze dne 28. 04. 1997 (…), který zní na výši 897.702.940,- Kč, a odhadem soudního znalce Ing. Roberta Matičky ze dne 26. 4. 1997 (…), který zní na výši 901.856.680,- Kč.
Z valné hromady Agrofertu
v roce 1997

Andrej Babiš, který se do té doby podle Perglera popisoval jako výkonný manažer Agrofertu, koupil první akcie Agrofertu tři roky nato, v letech 1999 a 2000, a to dvojím způsobem. Jako fyzická osoba získal pětatřicet procent skupiny, jím vlastněná firma Agroter pořídila dalších deset. Otázkou ale je, kde na tento nákup vzal.

Jde za osm milionů koupit 45 procent akcií?

Podle auditu příjmů, který šéf hnutí ANO počátkem března předložil kvůli sporu o nákup korunových dluhopisů, dosáhl jeho čistý příjem do roku 2000 výše 8,311 milionu korun. Už o tři roky dřív ale cena skupiny činila zmiňovaných devět set milionů, a v mezičase rostla úměrně tomu, jak rostly aktivity Agrofertu.

„Agrofert měl cenu v řádu stovek milionů. Za osm milionů Andrej Babiš v podstatě neměl šanci (koupit 45 procent akcií). To bychom v té době rádi koupili všichni,“ soudí daňový expert Tomáš Goláň. „Z auditu vzniká otázka, jak k Agrofertu vlastně přišel. Potřeboval na to finanční prostředky, které audit žádným způsobem nepojmenoval.“

Samotný ministr financí má za to, že provedený audit je dostatečný, a podrobnosti ke svým obchodům při zakládání agrochemického impéria sdělovat nechce. „Skutečně nevidím důvod,“ prohlásil. „Nemůžu vám odpovědět, protože bych to musel exaktně dohledat. Agrofert jsem kupoval už dávno a samozřejmě jsem na to měl peníze. Určitě jsem si (na koupi akcií) nepůjčil.“

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Pětadvacet procent z Babišova nákupu představuje podíl, který v Agrofertu držela zmiňovaná slovenská chemička Duslo. Dokumenty o sedmnáct let starém obchodu nejsou veřejně k dispozici a výroční zprávy se tak dlouhou dobu nearchivují. Reportérka České televize Jana Neumannová se proto obrátila na někdejšího člena představenstva Dusla Karola Embera.

Za jakých okolností prodej akcií na přelomu tisíciletí proběhl, ovšem odmítl sdělit. „Je to obchodní tajemství, byla to džentlmenská dohoda,“ prohlásil. „Jediné, co vám můžu říct, je, že Andreje Babiše znám od roku 1993 a je to jeden z nejšikovnějších a nejschopnějších obchodníků, které jsem kdy potkal.“

Zadlužená Spolana prodala lukrativní podíl za pakatel

Dalších deset procent akcií Agrofertu Babiš koupil v roce 1999 od Spolany. Neratovickou firmu ve sledovaném roce vlastnily dvě soukromé společnosti a státní Fond národního majetku, který držel největší podíl více než šestatřiceti procent.

Chemička se současně nacházela ve svízelné hospodářské pozici, protože její dluhy přesahovaly dvě miliardy korun, čili polovinu základního jmění, a hrozilo, že skončí v konkurzu. Tyto dluhy později zaplatili daňoví poplatníci. Stát totiž kvůli záchraně podniku Spolanu částečně oddlužil.

Možnost snížit dluh i tím, že by vedení Spolany výhodně prodalo svůj lukrativní podíl v rostoucím Agrofertu, naopak nenastala. Podle výroční zprávy chemička svých deset procent Babišovi prodala za dva a půl milionu korun. „Podle účetní závěrky kapitálu Agrofertu za rok 1999 by deset procent mělo představovat 368 milionů,“ doplňuje děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík.

Spolana navíc se svými akciemi Babišovi otevřela i cestu ke svému desetiprocentnímu podílu na nerozděleném zisku Agrofertu. Jednalo se o 5,6 milionu. „Samozřejmě to vypadá jako velice dobrý obchod, za který jste zaplatil méně, než co jste si koupil,“ doplňuje děkan z VŠE.

Pavel Mertlík, který měl coby tehdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana Spolanu na starosti, podle svých slov „nemá tušení“ o tom, za jakých okolností k odprodeji podílu v Agrofertu došlo. Tehdejší ředitel chemičky Jaroslav Škroup před štábem České televize zavřel okno. Kupec Babiš v SMS zprávě sdělil: „Pokud si pamatuji, tak desetiprocentní podíl Agrofertu kupovala moje stoprocentní firma Agroter. Cena byla stanovena dohodou.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš opakuje: Vedete proti mně kampaň

K další změně vlastnické struktury Agrofertu došlo už rok poté, co Babiš spolu s Agroterem skoupil 45 procent akcií. Do skupiny tehdy vstoupila švýcarská skupina Ameropa, která se podle novináře Perglera zabývala obchodem s chemickými zemědělskými produkty. V roce 2001 držela stejný podíl jako Babiš, švýcarské firmě O.F.I. založené podnikatelovými spolužáky zůstávalo deset procent.

O další dva roky později už stávající šéf hnutí ANO Agrofert zcela ovládal. Vlastnil devadesát procent akcií a jeho Agroter zbývajících deset. Za jakých okolností koupil podíl švýcarské Ameropy, ale není jasné, stejně jako v případě akcií slovenské chemičky Duslo. „Detaily obchodních transakcí nekomentujeme,“ sdělil ředitel Ameropy Jan Kadaník.

S výjimkou zmiňované esemesky k nákupu akcií vlastněných Spolanou o nákupu 45 procent akcií, k němuž došlo na přelomu tisíciletí, odmítá mluvit i samotný Babiš. Zájem České televize o nejasnosti v jeho kase považuje za účelovou snahu o to ho poškodit.

„Vybudoval jsem firmu, která má 200 miliard tržby, a nevidím důvod, proč bych vám měl sdělovat každou operaci. Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze,“ prohlásil. „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Fiala varoval před škodami kvůli odkladu dohody o Dukovanech

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že brněnský soud bude ve sporu o dostavbu Dukovan rozhodovat co nejrychleji a uvědomuje si rizika a škody, které vznikají z prodlení. Uvedl to po středečním zasedání vlády. Jaderný tendr loni vyhrála jihokorejská firma KHNP.
12:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

Justiční špičky jednaly s Pavlem o násilí mladých či digitalizaci

Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne sešel s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Hovořili o prioritách v řízení státního zastupitelství či o rostoucím násilí nezletilých a mladistvých. Pavel jednal také s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Na Pražském hradě řešili například kroky státu k zefektivnění soudního řízení. Vávra dodal, že prezident by se chtěl začít s představiteli justice scházet častěji.
15:11Aktualizovánopřed 35 mminutami

Den proti rakovině letos upozorňuje na karcinom tlustého střeva

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.
před 1 hhodinou

Černá Hora zablokovala majetek motolského exnáměstka Budinského

Černá Hora na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zablokovala majetek bývalého náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského. Jde o vilu poblíž přímořského letoviska Tivat a akcie v Černé Hoře registrované firmy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle pondělních informací serveru Odkryto.cz se tak stalo na základě žádosti vyšetřovatelů z Česka. K podobnému kroku podle serveru přistoupily i úřady v Kostarice.
10:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

„Sonda do duše“ profesionálů přinesla cenu reportáži o střelbě na fakultě

Nadace OSF v Praze ocenila novinářky a novináře, kteří citlivě, precizně a inovativně zpracovali klíčová témata v uplynulém roce. Cenu za audiovizuální reportáž získaly Zuzana Černá a Barbora Loudová za reportáž Temnota našich dní, která „přinesla sondu do duší“ těch, kteří byli na místě tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Z našeho pohledu to byli především trénovaní profesionálové, policisté, záchranáři a psychologové,“ uvedla Černá s tím, že jako autorky chtěly nabídnout společnosti terapii a ukázat, že „pokud tito lidé prožívají emoce a jsou zasaženi, tak na to má právo každý z nás“.
před 6 hhodinami

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
před 12 hhodinami

Turek připustil, že nepovolenou rychlostí jel v Česku po D5

Europoslanec a čestný prezident politického uskupení Motoristé sobě Filip Turek připustil, že rychlostí přesahující dvě stě kilometrů za hodinu jel v tuzemsku po dálnici D5. Vyplývá to z textové zprávy, kterou v úterý poslal portálu Novinky.cz. Dosud europoslanec fotografii, kterou sám zveřejnil na sociálních sítích a na níž tachometr jeho vozu ukazuje tuto v Česku nepovolenou rychlost, spojoval s dálnicí v Německu. Věcí se zabývá policie z Plzeňského kraje.
před 21 hhodinami

Začal festival Open House. Lidem otvírá jindy nepřístupná místa

V úterý začal festival Open House. Jeho jedenáctý ročník nabídne prohlídky zhruba 120 běžně nepřístupných budov, například opuštěného depa lokomotiv u Masarykova nádraží v Praze, kde je připravená i prezentace budoucího Muzea železnice a elektrotechniky. K vidění zde budou historické drezíny, motorové lokomotivy nebo salónní vozy. Vedle tohoto depa se díky festivalu o víkendu v metropoli zdarma budou moci lidé podívat třeba do barokního Faustova domu nebo funkcionalistického Paláce Atlas na Florenci.
před 21 hhodinami
Načítání...