V kase osm milionů. Babišova koupě 45 procent Agrofertu budí pochyby

Nahrávám video
Reportéři ČT: Pochyby kolem Babišových financí. Jak kupoval Agrofert?
Zdroj: ČT24

Zveřejnění auditu příjmů ministra financí Andreje Babiše (ANO) budí pochybnosti ohledně způsobu, kterým na přelomu tisíciletí začal přebírat moc nad Agrofertem. Do roku 2000 podle auditu vydělal osm milionů, v téže době ve skupině koupil pětačtyřicetiprocentní podíl akcií. Tržní cena Agrofertu se přitom už o tři roky dřív pohybovala řádově výš – na 900 milionech korun. Subjekty, které podíly prodávaly, o okolnostech prodeje mlčí, a sám Babiš mluví o kampani. Případ sledovala Jana Neumannová z týmu Reportéři ČT.

Společnost Agrofert vznikla jako česká pobočka podniku zahraničního obchodu Petrimex, který měl sídlo v Bratislavě a před sametovou revolucí pečoval o obchody československých chemiček. V roce 1996 se o vlastnictví podniku dělily tři firmy: neratovická Spolana držela deset procent akcií, chemička Duslo z jihoslovenského města Šaľa pětadvacet procent a švýcarská společnost O.F.I. pětašedesátiprocentní podíl.

Kolem švýcarského podniku také dodnes zůstává nejvíc nejasností. „Andrej Babiš řekl, že firmu založili jeho bývalí spolužáci z ženevského lycea. Nikdy ale neprozradil, co to je za lidi a neznáme ani jejich jména,“ uvádí podnikatelův životopisec Tomáš Pergler a dodává, že ve druhé polovině devadesátých let Agrofert představoval už movitou chemickou skupinu.

Tomu dává za pravdu i jeho valná hromada z roku 1997. Podle dvou znaleckých posudků, které se zde projednávaly, činila tržní cena skupiny zhruba 900 milionů korun. Posudek od soudního znalce Zdeňka Franty hovoří o 897,7 milionu a odhad Roberta Matičky o ceně 901,8 milionu korun. 

Valná hromada byla seznámena s oceněním podniku AGROFERT, a.s., s posudky dvou znalců z oboru ekonomiky a ceny a s odhady nemovitostí, a to s odhadem soudního znalce pana Ing. Zdeňka Franty ze dne 28. 04. 1997 (…), který zní na výši 897.702.940,- Kč, a odhadem soudního znalce Ing. Roberta Matičky ze dne 26. 4. 1997 (…), který zní na výši 901.856.680,- Kč.
Z valné hromady Agrofertu
v roce 1997

Andrej Babiš, který se do té doby podle Perglera popisoval jako výkonný manažer Agrofertu, koupil první akcie Agrofertu tři roky nato, v letech 1999 a 2000, a to dvojím způsobem. Jako fyzická osoba získal pětatřicet procent skupiny, jím vlastněná firma Agroter pořídila dalších deset. Otázkou ale je, kde na tento nákup vzal.

Jde za osm milionů koupit 45 procent akcií?

Podle auditu příjmů, který šéf hnutí ANO počátkem března předložil kvůli sporu o nákup korunových dluhopisů, dosáhl jeho čistý příjem do roku 2000 výše 8,311 milionu korun. Už o tři roky dřív ale cena skupiny činila zmiňovaných devět set milionů, a v mezičase rostla úměrně tomu, jak rostly aktivity Agrofertu.

„Agrofert měl cenu v řádu stovek milionů. Za osm milionů Andrej Babiš v podstatě neměl šanci (koupit 45 procent akcií). To bychom v té době rádi koupili všichni,“ soudí daňový expert Tomáš Goláň. „Z auditu vzniká otázka, jak k Agrofertu vlastně přišel. Potřeboval na to finanční prostředky, které audit žádným způsobem nepojmenoval.“

Samotný ministr financí má za to, že provedený audit je dostatečný, a podrobnosti ke svým obchodům při zakládání agrochemického impéria sdělovat nechce. „Skutečně nevidím důvod,“ prohlásil. „Nemůžu vám odpovědět, protože bych to musel exaktně dohledat. Agrofert jsem kupoval už dávno a samozřejmě jsem na to měl peníze. Určitě jsem si (na koupi akcií) nepůjčil.“

Já jsem šel do politiky kvůli tomu, abych bojoval proti zkorumpovanému systému, který tady je. Já jsem nešel do politiky proto, abych vám sděloval, jak jsem podnikal a nepodnikal.
Andrej Babiš
premiér v demisi (ANO)

Pětadvacet procent z Babišova nákupu představuje podíl, který v Agrofertu držela zmiňovaná slovenská chemička Duslo. Dokumenty o sedmnáct let starém obchodu nejsou veřejně k dispozici a výroční zprávy se tak dlouhou dobu nearchivují. Reportérka České televize Jana Neumannová se proto obrátila na někdejšího člena představenstva Dusla Karola Embera.

Za jakých okolností prodej akcií na přelomu tisíciletí proběhl, ovšem odmítl sdělit. „Je to obchodní tajemství, byla to džentlmenská dohoda,“ prohlásil. „Jediné, co vám můžu říct, je, že Andreje Babiše znám od roku 1993 a je to jeden z nejšikovnějších a nejschopnějších obchodníků, které jsem kdy potkal.“

Zadlužená Spolana prodala lukrativní podíl za pakatel

Dalších deset procent akcií Agrofertu Babiš koupil v roce 1999 od Spolany. Neratovickou firmu ve sledovaném roce vlastnily dvě soukromé společnosti a státní Fond národního majetku, který držel největší podíl více než šestatřiceti procent.

Chemička se současně nacházela ve svízelné hospodářské pozici, protože její dluhy přesahovaly dvě miliardy korun, čili polovinu základního jmění, a hrozilo, že skončí v konkurzu. Tyto dluhy později zaplatili daňoví poplatníci. Stát totiž kvůli záchraně podniku Spolanu částečně oddlužil.

Možnost snížit dluh i tím, že by vedení Spolany výhodně prodalo svůj lukrativní podíl v rostoucím Agrofertu, naopak nenastala. Podle výroční zprávy chemička svých deset procent Babišovi prodala za dva a půl milionu korun. „Podle účetní závěrky kapitálu Agrofertu za rok 1999 by deset procent mělo představovat 368 milionů,“ doplňuje děkan Fakulty financí a účetnictví na pražské VŠE Ladislav Mejzlík.

Spolana navíc se svými akciemi Babišovi otevřela i cestu ke svému desetiprocentnímu podílu na nerozděleném zisku Agrofertu. Jednalo se o 5,6 milionu. „Samozřejmě to vypadá jako velice dobrý obchod, za který jste zaplatil méně, než co jste si koupil,“ doplňuje děkan z VŠE.

Pavel Mertlík, který měl coby tehdejší ministr financí ve vládě Miloše Zemana Spolanu na starosti, podle svých slov „nemá tušení“ o tom, za jakých okolností k odprodeji podílu v Agrofertu došlo. Tehdejší ředitel chemičky Jaroslav Škroup před štábem České televize zavřel okno. Kupec Babiš v SMS zprávě sdělil: „Pokud si pamatuji, tak desetiprocentní podíl Agrofertu kupovala moje stoprocentní firma Agroter. Cena byla stanovena dohodou.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Babiš opakuje: Vedete proti mně kampaň

K další změně vlastnické struktury Agrofertu došlo už rok poté, co Babiš spolu s Agroterem skoupil 45 procent akcií. Do skupiny tehdy vstoupila švýcarská skupina Ameropa, která se podle novináře Perglera zabývala obchodem s chemickými zemědělskými produkty. V roce 2001 držela stejný podíl jako Babiš, švýcarské firmě O.F.I. založené podnikatelovými spolužáky zůstávalo deset procent.

O další dva roky později už stávající šéf hnutí ANO Agrofert zcela ovládal. Vlastnil devadesát procent akcií a jeho Agroter zbývajících deset. Za jakých okolností koupil podíl švýcarské Ameropy, ale není jasné, stejně jako v případě akcií slovenské chemičky Duslo. „Detaily obchodních transakcí nekomentujeme,“ sdělil ředitel Ameropy Jan Kadaník.

S výjimkou zmiňované esemesky k nákupu akcií vlastněných Spolanou o nákupu 45 procent akcií, k němuž došlo na přelomu tisíciletí, odmítá mluvit i samotný Babiš. Zájem České televize o nejasnosti v jeho kase považuje za účelovou snahu o to ho poškodit.

„Vybudoval jsem firmu, která má 200 miliard tržby, a nevidím důvod, proč bych vám měl sdělovat každou operaci. Není váš problém, za co jsem to kupoval. Kupoval jsem to za peníze,“ prohlásil. „Nešel jsem do politiky proto, abyste mě zkoušela z mého podnikání, o kterém vůbec nic nevíte. A nevíte nic o podnikání, takže mě z toho nezkoušejte.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTejc chce snížit počet soudů a státních zastupitelství, mají se slučovat i rušit

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chystá reformu soudnictví, v rámci níž chce rušit či slučovat soudy a státní zastupitelství. Očekává úspory a větší efektivitu. „Hlavním cílem je, abychom neměli přebujelý management,“ vysvětlil ministr, který chce rovněž zpomalit jmenování nových soudců. Opozice i někteří justiční funkcionáři však varují před možným snížením dostupnosti spravedlnosti i technickou náročností reformy. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra se obává technických problémů při migraci dat a upozorňuje na problematické aspekty nejmenování nových soudců. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Dvořák (STAN) plán považuje za krátkozraké rozhodnutí. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna proti slučování státních zastupitelství není.
před 6 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
před 11 hhodinami

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
před 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami
Načítání...