Janu Nečasovou osvobodil Městský soud v Praze v kauze údajného vyzrazení zprávy Bezpečnostní informační služby. Obžaloby soud zprostil i lobbistu Ivo Rittiga a právníka Davida Michala. Podle soudkyně Moniky Křikavové se sice na Úřadu vlády v době, kdy na něm Nečasová pracovala, děly nemravné věci, nikoli však trestné činy. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se odvolal.
Pro Janu Nečasovou žádal státní zástupce Alexandr Dadam tři roky vězení, v jejím případě mělo jít o souhrnný trest, protože již nad ní byl vyřčen pravomocný tříletý podmíněný verdikt v kauze Vojenského zpravodajství. Kromě podmínky má nyní Jana Nečasová na deset let zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy, který žalobce navrhl rozšířit i na zaměstnání, kde by přicházela do styku s utajovanými informacemi. Ivo Rittigovi a Davidu Michalovi navrhl podmínky a peněžité tresty ve výši 200 až 300 tisíc korun.
Nic z toho se nestalo, soud trojici osvobodil. V případě Jany Nečasové se podle něj nepodařilo prokázat, že se skutek stal. Klíčová byla její schůzka s Davidem Michalem, podle soudu ale není zřejmé, o čem se na ní spolu bavili. Skutky Rittiga a Michala potom soud nepovažuje za trestný čin, protože se nepodařilo prokázat, že se skutečně dozvěděli o obsahu utajovaných listin.
Odposlechy, o které se obžaloba opírala, totiž podle soudkyně neprokazovaly, že se skutečně seznámili s obsahem zprávy. Patrné z nich totiž bylo uvolnění po předchozích obavách. „Z pohledu soudu nemuseli vědět obsah utajovaných informací. Stačilo jim vědět, že tam (ve zprávě) něco není, ne, co tam je,“ upozornila předsedkyně trestního senátu Monika Křikavová.
Soudkyně přitom obžalované i někdejší dění na Úřadu vlády ostře zkritizovala. Úřad totiž podle ní v době, kdy na něm Jana Nečasová pracovala, fungoval „jako market s informacemi“ pro lobbisty. Soudkyně však poukázala, že neexistovala žádná jasně upravená pravidla lobbingu. „Tento senát musí konstatovat, že nemravnost není trestná. Pokud by trestná byla, předpokládám, že české věznice by praskaly ve švech,“ podotkla soudkyně.
„Je zřejmé, že jsme se názorově nesešli, co se týče hodnocení důkazů,“ reagoval na verdikt státní zástupce. Případ pro něj nekončí. „Podával jsem si odvolání ve vztahu ke všem obžalovaným,“ dodal Dadam.
Upozornila a prozradila, tvrdila obžaloba
Obžaloba tvrdila, že Rittig se v roce 2012 dověděl od šéfky kabinetu předsedy vlády, kterou v té době Jana Nečasová (tehdy Nagyová) byla, o existenci zprávy BIS. Ta byla určena premiérovi Petru Nečasovi (ODS) a psalo se v ní o údajném vlivu Ivo Rittiga a jeho obchodního partnera na řízení ministerstva zemědělství. Podle státního zástupce Rittig dovodil, že se materiál týká jeho, a prostřednictvím právníka Michala potom od Nečasové vyzvěděl i obsah dokumentu. Lobbista pak mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány a instituce, tvrdil žalobce.
Sám Rittig prohlásil, že je obžaloba absurdní a odmítá ji – stejně jako Jana Nečasová i David Michal. Nečasová dříve uvedla, že popsaným skutkem by ohrozila jak své zaměstnání, tak i premiéra, s nímž v té době měla už dlouholetý vztah. Od Nečase dostala podle vlastních slov úkol, aby zkontaktovala lidi z okolí ministra zemědělství a tlumočila jim premiérovu nelibost nad děním v resortu, a proto jednala s Michalem. Vše od obžalovaných zaznělo již dříve, na vyhlášení rozsudku nikdo z nich nepřišel.
Obhájci poukazovali i na to, že informace o Rittigově vlivu na ministerstvu zemědělství nebyla tajná, protože o ní už dříve psali novináři. Advokát Nečasové Eduard Bruna také před soudem podotkl, že „z dokazování vůbec nevyplynulo, že moje klientka měla k dispozici celou zprávu BIS s přílohami“.
Městský soud rozhodoval již podruhé
Soud uznal obžalované vinnými už v lednu 2017 a uložil jim podmíněné tresty. Odvolací senát vrchního soudu však následně rozsudky zrušil a případ vrátil k dalšímu projednání. Městský soud podle něj měl doplnit důkazy, například chtěl vědět, jak se utajovaná zpráva dostala k Janě Nečasové. Obžalován byl ještě ve zprávě zmíněný Rittigův obchodní partner, který zároveň tehdy pracoval na ministerstvu zemědělství. V prvním kole jej však soud osvobodil. Muž později zemřel, a proto se jej opakované líčení již netýkalo, soud jeho stíhání zastavil.
Opakovaný proces u městského soudu se protáhl, protože soudce, který rozhodoval původně, odešel do penze. Případ převzala jeho kolegyně.
