Linka 112 slaví jubileum. V Evropské unii se lidé dovolají pomoci na jednotném čísle už 30 let

Nahrávám video

Tísňová linka 112 slaví letos 11. února třicet let od svého zavedení v Evropské unii. Česko ji začalo používat před dvaceti lety, během kterých odbavila přes šedesát milionů hovorů. Loni operátoři v Česku řešili denně v průměru téměř devět tisíc hovorů. Pro zvýšení povědomí o její existenci byl 11. únor vyhlášen Evropským dnem linky 112.

Výročí si v neděli mohli lidé připomenout třeba v Praze, kde měli možnost prohlédnout si tamní operační středisko. V něm přijímají nejvíce hovorů z celého Česka: kolem třinácti set denně. Dispečeři propojí všechny složky integrovaného záchranného systému a pomoc dokážou zorganizovat během několika sekund.

Lidé mohou využívat jak národní čísla – tedy 158 pro policii, 150 pro hasiče a 155 pro zdravotníky – tak tu mezinárodní 112, která vyřizuje všechny případy. „Při nehodě dojde ke standardnímu odbavení k lokalizaci té nehody, operátor zaškrtne složky, kterým přísluší,“ popsal proces ředitel odboru operačního řízení linky Roman Bílý.

Už dva roky je navíc možné s operátory komunikovat i prostřednictvím SMS zpráv. Ty jsou určeny například pro neslyšící, využít ji ale může kdokoliv, třeba v situacích, kdy se bojí nahlas mluvit. Může se jednat třeba o případ střelby, kdy se volající může obávat, aby mu složky záchranného systému nezavolaly a útočníka tak neupozornily na něj zvoněním. Od podzimu 2017 hasiči přijímají taky automatická tísňová volání přímo z aut. V nových vozech je i červené SOS tlačítko.

V Česku funguje čtrnáct call center linky 112, jsou navzájem propojena. Na linku se lze dovolat i bez SIM karty, pokud je na místě signál alespoň jednoho mobilního operátora. Celý systém je přizpůsobený tomu, že linka 112 není nikdy obsazená. Při mimořádné události v jednom kraji jsou hovory automaticky přesměrovány do jiného.

O zavedení jednotného čísla tísňového volání ve všech členských státech Evropské unie rozhodla Rada Evropských společenství v roce 1991. Počátky projektu tísňové linky 112 v Česku sahají až do roku 1996, přičemž od roku 2003 je linka dostupná ve všech telefonních sítích, do této doby byla funkční pouze v mobilních sítích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...