Organizace Kverulant.org neuspěla s žalobou, kterou se domáhala určení toho, že je Pražský hrad veřejným prostranstvím. Podle soudkyně nesplňuje areál Hradu zákonem stanovené znaky veřejného prostoru. Kdyby byla žaloba uspěla, znamenalo by to, že by se na nádvořích mohla konat veřejná shromáždění, aniž by bylo potřeba svolení Správy Pražského hradu. Kverulant podal žalobu v roce 2021, kdy byl vstup do hradního areálu podmíněn bezpečnostní kontrolou a navíc byl v době nejtvrdších covidových restrikcí opakovaně uzavřen.
Ke shromážděním na Pražském hradě bude dál potřeba povolení jeho správy. Soud odmítl určit nádvoří veřejným prostranstvím
„Soud má za prokázané, že sporný prostor nesplňuje zákonem stanovené znaky veřejného prostoru,“ uvedla soudkyně Gabriela Bašná. Z důkazů podle ní vyplynulo, že chybí především materiální kritérium, které spočívá v tom, že je daný prostor určen k plnění veřejných účelů či potřeb občanů.
Právní zástupce Kverulantu Pavel Uhl argumentoval tím, že zákon vylučuje shromáždění například u Poslanecké sněmovny, o Pražském hradu se v něm ale nepíše. Ministerstvo vnitra ani Správa Pražského hradu s tímto názorem nesouhlasí. Omezení podle nich nejsou účelová, ale odpovídají specifikům místa, které je zapotřebí chránit nejen jako sídlo prezidenta, ale i jako kulturní památku.
Městský soud v Praze rozhodoval o žalobě Kverulantu již podruhé. Organizace se na něj obrátila poté, co bezvýsledně žádala tehdejšího prezidenta Miloše Zemana o zpřístupnění Hradu. Že Zeman přístup do Hradu omezil a v době pandemie Hrad zcela uzavřel veřejnosti, označil Kverulant za ukázku arogantního a papalášského chování.
Následně chtěla organizace uspořádat shromáždění mezi svatovítskou katedrálou a svatojiřskou bazilikou, což ale neumožnil pražský magistrát a Kverulant neuspěl ani s odvoláním k ministerstvu vnitra.
V dubnu 2021 dal soud Kverulantu za pravdu, ale ministerstvo vnitra podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten věc vrátil k nynějšímu novému projednání kvůli formálnímu pochybení, neoslovení Správy Pražského hradu. Samotnou otázkou, zda Hrad veřejným prostranstvím je, či není, se ale Nejvyšší správní soud nezabýval.
Nynější verdikt je pravomocný. Kverulant se nicméně také může obrátit s kasační stížností na Nejvyšší správní soud.